Erupce vulkánu na Islandu dočasně přerušila leteckou dopravu, pro místní je atrakcí

Na Islandu poblíž Reykjavíku vybuchl vulkán u hory Fagradalsfjall. Mezinárodní letiště Keflavík dočasně pozastavilo veškeré příchozí a odchozí lety, provoz už byl ale obnoven. Vědci sopečnou erupci předpovídali. Nikdo neutrpěl zranění a místní lidé jsou nadšení, informuje list The New York Times.

Video Události
video

Události ČT: Erupce vulkánu u Reykjavíku

Výbuch nastal na poloostrově Reykjanes zhruba třicet kilometrů na jihozápad od metropole, uvedl islandský meteorologický úřad. Láva se valí z přibližně půl kilometru dlouhé pukliny. V dané oblasti jde o první erupci po osmi stech letech.

Oblast je ohniskem sopečné a seismické aktivity, v minulých týdnech jí otřáslo až čtyřicet tisíc výbuchů. Na místo se vydal vrtulník s vědeckým osazenstvem, aby posoudil rozsah erupce. Podle odborníků nehrozí nebezpečí, protože trhlina se otevřela ve velmi řídce obydlené oblasti.

Lidé se chtějí na úkaz podívat, úřady je vyzývají, aby zůstali doma

Dramatická podívaná místní obyvatele nadchla, a to včetně zpěvačky Björk, která na sociálních sítích dala najevo úlevu, že „se příroda projevuje“. Má prý radost, že „to stále funguje“. Jistá obyvatelka rybářského městečka Grindavík, ležícího asi osm kilometrů od erupce, řekla, že z okna vidí rudou záři na obloze. „Všichni nasedají do aut, aby se tam jeli podívat,“ dodala.

Úřady ovšem vyzvaly lidi, aby se k lávě nepřibližovali, zůstali v uzavřených prostorech a neotvírali okna.

První známky sopečné činnosti zaznamenala meteorologická stanice v pátek ve 22:40 SEČ. Erupci pak potvrdily satelitní snímky a webové kamery, uvedla stanice na svém webu.

Na Twitteru napsala, že seismografy ale zaznamenaly jen velmi malé otřesy. Islanďany v posledních týdnech neustále rušily desítky tisíc zemětřesení, z nichž některá dosáhla síly až 5,7 stupně.

Video Studio ČT24
video

Geofyzik Závada: Nebezpečná může být kumulace sopečných plynů v údolích

Ochromení letecké dopravy jako kvůli Eyjafjallajökull se nečeká

Na jaře 2010 erupce sopky Eyjafjallajökull vyvrhla do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy v Evropě. Neočekává se ale, že by podobná situace nastala i nyní.

„Je to jiné v tom, že tu oblast nepokrývá led nebo sněhová pokrývka,“ vysvětluje Prokop Závada z Geofyzikálního ústavu AV.

„V sopce Eyjafjallajökull došlo k tomu, že láva začala tavit ledovec a docházelo ke vzniku vodní páry přímo na kontaktu s magmatem. To způsobí mohutné exploze, které rozrušují magma na velmi drobné úlomky, a vzniká silná exploze, která vymrští úlomky vysoko do atmosféry. Potom vzniká typický sopečný oblak, který je rozfoukáván větrnými proudy nad další území,“ přibližuje přes deset let staré události.

„Tady (při nynější erupci - pozn. red.) dochází k vývěru lávy, takže nedochází k té fragmentaci, i když k nějakým menším výbuchům samozřejmě ano. Tady vznikají takzvané spečené kužely, jak láva prýští do okolí trhliny,“ dodal Závada.

Island leží mezi eurasijskou a severoamerickou tektonickou deskou, které se od sebe pomalu vzdalují rychlostí asi dva centimetry za rok. V důsledku toho ostrov zažívá zemětřesení často. Zdrojem poslední vlny otřesů byla velká masa roztavené horniny známé jako magma, která se pohybovala asi kilometr pod povrchem poloostrova a snažila se prodrat na povrch.