Nové Dillí zaplavily traktory. Protestujícím farmářům se podařilo proniknout do ikonické pevnosti

Statisíce indických farmářů protestovaly v Novém Dillí proti zemědělským reformám. Demonstrantům se podařilo prorazit policejní zátarasy a proniknout do Červené pevnosti, historického komplexu a jednoho ze symbolů hlavního města, kde vztyčili vlajky. Policisté protestující rozhání pomocí slzného plynu.

Indickým pěstitelům vadí zákony, které podle nich pomáhají velkým soukromým obchodníkům na úkor producentů. Odpůrci reforem tábořili u Nového Dillí téměř dva měsíce. Jde o jednu z největších domácích výzev, jakým indický premiér Naréndra Módí čelil od svého nástupu k moci v roce 2014.

V zemědělství je zaměstnána zhruba polovina všech obyvatel Indie, kde žije 1,3 miliardy lidí. Neklid mezi zhruba 150 miliony vlastníků půdy znepokojuje indickou vládu. Ta už devětkrát jednala se zástupci farmářských odborů, ti ale odmítli návrhy na odložení platnosti legislativy o osmnáct měsíců.

Zemědělci místo toho požadují úplné zrušení problematických zákonů. „Farmářské organizace mají velkou sílu. Disponují prostředky, jak zmobilizovat podporu a protáhnout protesty na dlouhou dobu. Dosud se jim také dařilo držet demonstrace na uzdě,“ napsal analytik Ambar Kumar Ghosh z think-tanku Observer Research Foundation.

Do hlavního města se vydaly stovky tisíc farmářů, mnoho z nich se svými traktory. Stovky demonstrantů se ale brzy po začátku protestu odklonily od předem schválené cesty a zamířily do centra města. Tam vláda uspořádala každoroční vojenskou přehlídku na oslavu vzniku republiky, který připadá na 26. leden.

„Módí nás uslyší. Musí nás slyšet,“ prohlásil podle Reuters pětapadesátiletý farmář Sukhdev Singh, který do metropole přicestoval ze státu Paňdžáb na severu Indie. Protestující zemědělci poté vyrazili k vládním budovám, cestou překonali pomocí lan i jeřábů několik policejních zátarasů.

Druhou skupinu tvořili traktoristé, kteří zamířili na klíčovou křižovatku. Rovněž tito protestující se střetli s policií. Organizátor protestů Samyukt Kisan Morcha konstatoval, že skupiny, které se odtrhly od naplánovaných tras, nereprezentují většinu farmářů. „Nikdo z lídrů se neodpoutal. Pokračují po vymezených cestách,“ uvedlo sdružení zemědělských odborů.

Vláda omezuje internet

Policie v prohlášení obvinila zemědělce, kteří se odtrhli od hlavního protestu, z násilí a destrukce. „Způsobili obrovské škody na veřejném majetku a zranili mnoho policistů,“ stojí v komuniké. Později pořádkové síly upřesnily, že během protestů se zranilo 86 policistů.

S veřejným prohlášením přispěchali i organizátoři demonstrace: „Rovněž odsuzujeme nechtěné a nepřijatelné události, k nimž došlo, litujeme jich a distancujeme se od těch, kteří se jich účastnili,“ napsali odboráři.

„Apeluji na lidi, aby se drželi předem připravené cesty a nerušili klid a mír v zemi,“ nechal se slyšet jeden z vysoce postavených policistů v Novém Dillí Shalini Singh. Premiér státu Paňdžáb Amarinder Singh označil dění v metropoli za šokující. „Násilí ze strany některých demonstrantů je nepřijatelné. Zničí dobrou vůli vůči mírumilovně protestujícím zemědělcům,“ prohlásil.

Protest v ulicích Nového Dillí už si vyžádal jednu oběť. Svědek událostí Vishu Arora popsal pro agenturu Reuters, že jeden muž zemřel poté, co se mu při střetech převrátil traktor. Traktoristovo tělo zůstalo ležet na ulici zahalené v barvách indické trikolory.

Protesty indických zemědělců
Zdroj: Adnan Abidi/Reuters

Reuters píše o minimálně pěti zraněných policistech a třech demonstrantech poté, co se obě strany střetly v Červené pevnosti, památce UNESCO z 16. století. Z jejích hradeb premiér Módí každoročně pronáší proslov k národu. Někteří z těch, kterým se podařilo překonat zabezpečení pevnosti, měli ceremoniální meče a přemohli policisty, již se snažili průniku zabránit, píše dále Reuters.

Indická vláda nařídila poskytovatelům internetu zablokovat přístup na web v některých částech města. Snažila se tak předejít eskalaci napětí.

Protesty proti reformám se konaly také v dalších indických centrech, například v Bengalúru či Ghazipuru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...