Demokraté podle projekcí získali v Georgii obě křesla. Před budovou Kapitolu v Atlantě se sešli demonstranti

5 minut
Události: Volby v Georgii
Zdroj: ČT24

V senátních volbách v americkém státě Georgie bylo k 14:00 středoevropského času sečteno asi 98 procent hlasů. Rozhoduje se o dvou křeslech, v obou soubojích již média prohlásila za vítěze demokratické vyzyvatele – Raphaela Warnocka a Jon Ossoffa. Před budovou Kapitolu v Atlantě se během dne shromáždila asi stovka příznivců prezidenta Donalda Trumpa. Někteří z nich měli střelné zbraně.

Demokratický vyzyvatel Raphael Warnock vedl nad republikánskou senátorkou Kelly Loefflerovou ve 14:00 středoevropského času asi o 53 tisíc z celkových téměř pěti milionů odevzdaných hlasů. NBC, CNN i FOX ho považují za vítěze.

Tím se už prohlásil i sám Warnock: „V Senátu budu pracovat pro všechny v Georgii nehledě na to, komu dali hlas.“ Nyní působí jako pastor v baptistickém kostele v Atlantě, v němž kdysi kázal Martin Luther King. V případě vítězství by byl prvním černošským senátorem za tento jižanský stát.

Loefflerová souboj nevzdává. „Máme cestu k vítězství a stále jsme na ní,“ řekla kolem 6:00 středoevropského času. Mandátu se ujala teprve v lednu 2020. Jmenoval ji republikánský guvernér státu poté, co křeslo uvolnil ze zdravotních důvodů republikán Johnny Isakson.

Dynamika sčítání

Druhý souboj je ještě těsnější, v něm zprvu vedl republikánský senátor David Perdue, výsledek se ovšem přehoupl pro demokratického vyzyvatele a dokumentárního filmaře Jona Ossoffa. Ten náskok postupně zvyšoval. Ossoff se tak zřejmě ve 33 letech stane nejmladším senátorem.

Sám se již také prohlásil vítězem a ve videu zveřejněném ve středu ráno tamního času sdělil, že bude v Senátu podporovat robustní veřejné zdravotnictví. „Spojme se nyní, abychom porazili tento virus a přispěchali s hospodářskou pomocí lidem našeho státu i všem Američanům,“ řekl.

Dynamika sčítání bývá ve Spojených státech taková, že nejprve se stihnou sečíst malé okrsky, v nichž převažují spíš příznivci republikánů. Z velkých měst stranících tradičně demokratům přicházejí většinou data jako poslední. „Hlasy, které zbývá dopočítat, jsou v demokratických okrscích,“ informoval Tomáš Klvaňa z NY University Prague.

Perdue, který se projevoval jako věrný spojenec prezidenta Donalda Trumpa, musel těsně před volbami přerušit kontaktní kampaň. Setkal se totiž s člověkem nakaženým koronavirem a zamířil do karantény.

Rozložení sil ve 117. Kongresu USA
Zdroj: senate.gov/projekce médií/House.gov

Demonstranti před budovou Kapitolu

Mezitím se podle AP před budovou, ve které sídlí guvernér i obě komory zákonodárného sboru státu Georgia, shromáždila asi stovka příznivců prezidenta Donalda Trumpa. Někteří z nich měli střelné zbraně.

Státní tajemník Brad Raffensperger, který je v Georgii nejvyšším dohlížitelem na konáním voleb, a jeho spolupracovníci byli z preventivních důvodů z budovy evakuováni.

„Viděli jsme, co se děje u Kapitolu státu Georgia, a řekli jsme si, že bychom tu neměli být, že bychom neměli být tou jiskrou,“ řekl agentuře AP jeden z volebních úředníků státu Gabriel Sterling.

Nejhorší výsledek od 30. let

Pokud se výhra obou demokratů potvrdí, bude to poprvé od roku 1932, kdy prezident po prvním období prohraje volby a současně se jeho strana stane menšinou v obou komorách Kongresu, upozorňuje Reuters.

Příčinu pravděpodobné republikánské porážky Klvaňa vidí v nešťastně vedené kampani, která se příliš soustředila na „nesmyslné“ zpochybňování výsledku listopadových prezidentských voleb. Ty v Georgii o těsných 12 tisíc hlasů vyhrál Joe Biden. Naopak demokraté podle něj dokázali vybičovat účast hlavně v okrscích s černošským obyvatelstvem k rekordním hodnotám.

Volební místnosti se uzavřely v 1:00 středoevropského času. Na několika málo místech však bylo hlasování prodlouženo, protože ze zákona musí být umožněno odevzdat hlas i voličům, kteří stáli ve frontě před uzavřením místností, uvedla agentura AP.

Hlas viceprezidentky

Pokud by Senát získali pod kontrolu republikáni, měla by to Bidenova vláda velmi těžké, vysvětlil už dříve amerikanista Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Horní komora totiž musí potvrdit téměř veškerou důležitou legislativu i jmenování soudců nebo některých důležitých členů vládní administrativy.

Demokraté již nyní ovládají Sněmovnu reprezentantů, v Senátu však byla po listopadových volbách situace nejasná. Podle projekcí po volbách v Georgii tak oba tábory budou mít v Senátu shodně 50 mandátů. V případě rovnosti hlasování však rozhoduje podle americké ústavy viceprezidentka. Tuto funkci bude od 20. ledna zastávat Bidenova spolukandidátka Kamala Harrisová. Demokraté tak potřebují vítězství v obou volebních soubojích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká delegace dorazila do Ruska, to má požadavky

V Moskvě se schyluje k jednáním o návrhu na příměří na Ukrajině mezi představiteli Spojených států a Ruska. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení svého tažení na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. Zatím však podle Reuters není jasné, co přesně Moskva požaduje.
05:30Aktualizovánopřed 41 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Jeden člověk byl zraněn. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 5 hhodinami

Ukrajinci odmítající bojovat pomáhají hloubit zákopy

Po třech letech rusko-ukrajinské války chybí armádě napadené země vojáci. Ukrajinské velení řeší problémy s dezertéry, ale i s vojáky, kteří sice zůstávají, odmítají však plnit bojové úkoly. Štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou natáčel ve Vovčansku v Charkovské oblasti, kde v lesích „odmítači“ hloubí zákopy.
před 5 hhodinami

Americká delegace je na cestě do Ruska, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu informoval, že delegace z USA je na cestě do Ruska. „Dostali jsme pozitivní zprávy týkající se příměří na Ukrajině,“ doplnil s tím, že „zbraně dneška jsou neskutečně silné, tvrdě pracujeme na ukončení toho celého.“ Kreml už dříve vzkázal, že chce znát detaily návrhu na třicetidenní příměří v rusko-ukrajinské válce, na kterém se dohodly Kyjev a Washington při jednání v Džiddě, než se k němu vyjádří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Georgesca dál podporuje část rumunské veřejnosti

Šance favorita mnohých Rumunů skončily, ústavní soud definitivně zakázal kandidaturu Calinu Georgescovi v prezidentských volbách. Stovky občanů rozhodnutí justice odmítly, několik hodin po oznámení verdiktu část příznivců zůstala před sídlem soudu. Protest proběhl klidněji než nedělní násilné střety. Důvodem byla i silná policejní přítomnost a bezpečnostní opatření. Georgescu ve zrušených volbách mohl získat hlasy, o které budou usilovat noví nacionalističtí kandidáti.
před 13 hhodinami

Ukrajinci se v ruské Kurské oblasti místy stahují, připustil šéf armády

Ukrajinské jednotky se v ruské Kurské oblasti místy stahují na výhodnější pozice, připustil velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Na předměstí města Sudža podle něj pokračují boje. Šéf ruské armády Valerij Gerasimov zase tvrdí, že jeho jednotky v rámci protiofenzivy v Kurské oblasti na několika místech vstoupily do ukrajinské Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...