Demokraté podle projekcí získali v Georgii obě křesla. Před budovou Kapitolu v Atlantě se sešli demonstranti

5 minut
Události: Volby v Georgii
Zdroj: ČT24

V senátních volbách v americkém státě Georgie bylo k 14:00 středoevropského času sečteno asi 98 procent hlasů. Rozhoduje se o dvou křeslech, v obou soubojích již média prohlásila za vítěze demokratické vyzyvatele – Raphaela Warnocka a Jon Ossoffa. Před budovou Kapitolu v Atlantě se během dne shromáždila asi stovka příznivců prezidenta Donalda Trumpa. Někteří z nich měli střelné zbraně.

Demokratický vyzyvatel Raphael Warnock vedl nad republikánskou senátorkou Kelly Loefflerovou ve 14:00 středoevropského času asi o 53 tisíc z celkových téměř pěti milionů odevzdaných hlasů. NBC, CNN i FOX ho považují za vítěze.

Tím se už prohlásil i sám Warnock: „V Senátu budu pracovat pro všechny v Georgii nehledě na to, komu dali hlas.“ Nyní působí jako pastor v baptistickém kostele v Atlantě, v němž kdysi kázal Martin Luther King. V případě vítězství by byl prvním černošským senátorem za tento jižanský stát.

Loefflerová souboj nevzdává. „Máme cestu k vítězství a stále jsme na ní,“ řekla kolem 6:00 středoevropského času. Mandátu se ujala teprve v lednu 2020. Jmenoval ji republikánský guvernér státu poté, co křeslo uvolnil ze zdravotních důvodů republikán Johnny Isakson.

Dynamika sčítání

Druhý souboj je ještě těsnější, v něm zprvu vedl republikánský senátor David Perdue, výsledek se ovšem přehoupl pro demokratického vyzyvatele a dokumentárního filmaře Jona Ossoffa. Ten náskok postupně zvyšoval. Ossoff se tak zřejmě ve 33 letech stane nejmladším senátorem.

Sám se již také prohlásil vítězem a ve videu zveřejněném ve středu ráno tamního času sdělil, že bude v Senátu podporovat robustní veřejné zdravotnictví. „Spojme se nyní, abychom porazili tento virus a přispěchali s hospodářskou pomocí lidem našeho státu i všem Američanům,“ řekl.

Dynamika sčítání bývá ve Spojených státech taková, že nejprve se stihnou sečíst malé okrsky, v nichž převažují spíš příznivci republikánů. Z velkých měst stranících tradičně demokratům přicházejí většinou data jako poslední. „Hlasy, které zbývá dopočítat, jsou v demokratických okrscích,“ informoval Tomáš Klvaňa z NY University Prague.

Perdue, který se projevoval jako věrný spojenec prezidenta Donalda Trumpa, musel těsně před volbami přerušit kontaktní kampaň. Setkal se totiž s člověkem nakaženým koronavirem a zamířil do karantény.

Rozložení sil ve 117. Kongresu USA
Zdroj: senate.gov/projekce médií/House.gov

Demonstranti před budovou Kapitolu

Mezitím se podle AP před budovou, ve které sídlí guvernér i obě komory zákonodárného sboru státu Georgia, shromáždila asi stovka příznivců prezidenta Donalda Trumpa. Někteří z nich měli střelné zbraně.

Státní tajemník Brad Raffensperger, který je v Georgii nejvyšším dohlížitelem na konáním voleb, a jeho spolupracovníci byli z preventivních důvodů z budovy evakuováni.

„Viděli jsme, co se děje u Kapitolu státu Georgia, a řekli jsme si, že bychom tu neměli být, že bychom neměli být tou jiskrou,“ řekl agentuře AP jeden z volebních úředníků státu Gabriel Sterling.

Nejhorší výsledek od 30. let

Pokud se výhra obou demokratů potvrdí, bude to poprvé od roku 1932, kdy prezident po prvním období prohraje volby a současně se jeho strana stane menšinou v obou komorách Kongresu, upozorňuje Reuters.

Příčinu pravděpodobné republikánské porážky Klvaňa vidí v nešťastně vedené kampani, která se příliš soustředila na „nesmyslné“ zpochybňování výsledku listopadových prezidentských voleb. Ty v Georgii o těsných 12 tisíc hlasů vyhrál Joe Biden. Naopak demokraté podle něj dokázali vybičovat účast hlavně v okrscích s černošským obyvatelstvem k rekordním hodnotám.

Volební místnosti se uzavřely v 1:00 středoevropského času. Na několika málo místech však bylo hlasování prodlouženo, protože ze zákona musí být umožněno odevzdat hlas i voličům, kteří stáli ve frontě před uzavřením místností, uvedla agentura AP.

Hlas viceprezidentky

Pokud by Senát získali pod kontrolu republikáni, měla by to Bidenova vláda velmi těžké, vysvětlil už dříve amerikanista Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Horní komora totiž musí potvrdit téměř veškerou důležitou legislativu i jmenování soudců nebo některých důležitých členů vládní administrativy.

Demokraté již nyní ovládají Sněmovnu reprezentantů, v Senátu však byla po listopadových volbách situace nejasná. Podle projekcí po volbách v Georgii tak oba tábory budou mít v Senátu shodně 50 mandátů. V případě rovnosti hlasování však rozhoduje podle americké ústavy viceprezidentka. Tuto funkci bude od 20. ledna zastávat Bidenova spolukandidátka Kamala Harrisová. Demokraté tak potřebují vítězství v obou volebních soubojích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 7 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 46 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami
Načítání...