Bělorusové vyšli do ulic v menších skupinkách místo pochodu, policie jich stovky zadržela

Tisíce Bělorusů v neděli znovu vyšly do ulic, aby požadovaly odchod Alexandra Lukašenka, který vládne bývalé sovětské republice již více než čtvrt století. Opozice ve snaze ztížit policii zásahy pořádá decentralizované protesty v jednotlivých čtvrtích hlavního města namísto jednoho velkého pochodu. Policie v Minsku nicméně podle nezávislého serveru Tut.by potvrdila zatčení přibližně 250 demonstrantů. V celé zemi se počet zadržených vyšplhal přes tři stovky, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna, která vede neustále aktualizované seznamy zatčených. Policisté podle médií použili proti demonstrantům také slzný plyn i ochromující granáty.

V Minsku se podle místních médií koná asi 25 demonstrací, každá s účastí několika stovek až tisíců demonstrantů, přestože je teplota skoro na nule a sněží.

„Naším cílem jsou nové svobodné volby, odstoupení Lukašenka a osvobození politických vězňů,“ řekl agentuře AFP dvacetiletý Dmitrij Golubjov, který na demonstraci na severu metropole přišel s bílo-červeno-bílou vlajkou opozice. „Nejsme špatní lidé či cizí agenti, jak tvrdí Lukašenko a (ruský ministr zahraničí Sergej) Lavrov, ale běloruští občané, kteří chtějí mír, klid a respektování lidských práv,“ dodal mladý student.

Policie v běloruské metropoli byla nedělními protesty opět uvedena do pohotovosti. Podle médií byly v ulicích Minsku připraveny zásahové oddíly, vyjela speciální technika, automobily pro převoz zatčených i vodní děla. Ve snaze ztížit demonstrantům shromažďování bylo v centru města uzavřeno několik stanic metra a omezen byl i přístup na internet, místy nefungovala elektřina.

Bělorusko čelí od prezidentských voleb z 9. srpna vážné vnitropolitické krizi. Úřady po volbách opět vyhlásily vítězem 66letého Lukašenka, který podle nich získal více než 80 procent hlasů. Evropská unie odmítla výsledky voleb uznat a zavedla sankce na Lukašenka a jeho spolupracovníky zodpovědné za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů, které propukly prakticky hned po volbách a pokračují již déle než 100 dnů.

Na pravidelné nedělní demonstrace přicházelo i více než 100 tisíc lidí, v posledních týdnech ale účast klesala, zatímco režim odmítá jakékoliv ústupky. Od začátku protestů policisté podle ochránců lidských práv zadrželi už více než 19 tisíc lidí. Tisíce demonstrantů zbili, přičemž několik lidí na následky policejních zákroků zemřelo.

V pátek Lukašenko prohlásil, že po přijetí nového základního zákona už nebude funkci prezidenta zastávat. Odpůrci mu ale nevěří, podezírají ho z protahovací taktiky a žádají jeho rezignaci ještě před ústavní reformou. Opoziční představitelé také poukazují na to, že Lukašenko zatím žádné konkrétní reformy nenavrhl a není jasný ani žádný časový termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 10 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 23 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 7 hhodinami
Načítání...