Na berlínském letišti Willyho Brandta přistály první dva lety – zvláštní let Easyjetu z Tegelu a Lufthansy z Mnichova. Přitom otevřeno původně mělo být už v říjnu 2011, pak v červnu 2012. Následovaly další termíny otevření, z kterých nikdy nic nebylo. Kromě mnohokrát oddalovaného zprovoznění a několikanásobně navýšených původních nákladů „proslulo“ nové berlínské letiště i celou řadou často kuriózních závad a nehod – od nedostatků v protipožární ochraně po příliš krátké eskalátory. Přes dvě třetiny Berlíňanů ještě loni podle ankety listu Tagesspiegel nevěřily, že se letiště vůbec někdy otevře.
„Co má Mars společného s novým berlínským letištěm? Zhruba za třicet let by na něm měli přistát první lidé.“ Problémy sužovaná stavba se za víc než dvacet let svého budování stala kromě kritiky i terčem mnoha vtipů.
Bývalý šéf představenstva Lufthansy Thorsten Dirks dokonce v roce 2018 předpovídal, že celou stavbu bude třeba nakonec strhnout a začít znova. Podnik poté jeho slova mírnil s tím, že šlo o úmyslnou nadsázku, jejímž cílem bylo upozornit na problémy letiště. V podobném duchu se však vyjádřili i někteří poslanci Bundestagu či regionální politici.
Nové letiště dostalo mezinárodní kód BER a nese jméno bývalého západoněmeckého kancléře a západoberlínského starosty Willyho Brandta, jeho oficiální název zní Letiště Willyho Brandta Berlín-Braniborsko (Flughafen Berlin Brandenburg Willy Brandt). BER nahradí obě nynější, ale kapacitně již naplněná letiště – kromě Tegelu na severozápadě města také jihovýchodní Schönefeld, jehož rozšířením vzniklo.
O zahájení stavby nového leteckého centra se rozhodlo v roce 1996 a první kopnutí do země následovalo o deset let později. Vlastníky jsou stát a spolkové země Berlín a Braniborsko. Podle původních plánů měl celý projekt vyjít na necelé dvě miliardy eur a 30. října 2011 mělo letiště začít fungovat. Jenže fungovat nezačalo a také náklady se nakonec několikanásobně navýšily.
„Nepovedená“ otevření
První plánovaný termín otevření zhatila insolvence jedné z firem, která měla na starosti výstavbu nového terminálu, a také změny v bezpečnostních předpisech EU, kvůli kterým bylo třeba dobudovat moderní bezpečnostní scannery.
Druhý plánovaný termín v červnu 2012 nevyšel kvůli problémům s protipožárním zabezpečením a od té doby vyšlo vniveč několik dalších termínů.
Nedostatky v protipožárním zabezpečení, jejichž nápravu prověřovala podle německých médií kvůli podezření z korupce i policie, zdržovaly výstavbu i v následujících letech. Projekt ale provázela celá řada dalších problémů.
Krátký eskalátor i špatně očíslované dveře
Během prací se vyskytly tisíce konstrukčních či jiných nedostatků, z nichž mnohé byly způsobeny změnami v plánech.
Mezi takové minely patří třeba příliš krátký eskalátor, který vede z přiléhajícího podzemního vlakového nádraží na prostranství před hlavním terminálem. Byl totiž objednán ještě před dokončením úprav v plánech a k pohyblivým schodům tak muselo být dostavěno několik schodů pevných. Samotné nádraží přitom bylo dokončeno už v roce 2012, a tak do něj od té doby zajíždí prázdný vlak bez pasažérů, aby v tunelu cirkuloval vzduch a netvořila se plíseň.
Taktéž z důvodu nepozornosti při změnách v plánech byla špatně očíslována zhruba třetina ze čtyř tisíc dveří na letišti, což bývalo mohlo mít vážné důsledky třeba při případných akcích záchranných složek, a musela být proto přečíslována.
V souvislosti s problematickým protipožárním zabezpečením získal pozornost i neobvyklý konstrukční postup pro odvod případného kouře z požáru. Kouř neměl být odváděn střechou ven, ale architekti rozhodli tento princip obrátit a nechat kouř pomocí podtlaku a systému klapek nasávat do sklepa. Systém se ale postupem času natolik rozrostl, že už nebylo možné ho ovládat, a nakonec stejně došlo na komíny ve střeše.
Dále muselo být znovu položeno víc než devadesát kilometrů kabelů, protože kvůli chybějícím plánům některé vedly kanály určenými pro přívod tepla či vody. Některá místa zase byla množstvím kabelů tak přetížena, že hrozilo přehřívání.
Několikrát dražší letiště
Průtahy se samozřejmě odrazily ve výsledných nákladech. Z předpokládaných zhruba dvou miliard eur se vyšplhaly na téměř šest miliard eur. Jde přitom o sumu, která nezahrnuje úroky či některé další náklady, jako třeba v září dokončený Terminál 2, jenž by měl výhledově sloužit nízkonákladovým společnostem.
Podle některých odhadů německých médií tak činí výsledné náklady víc než sedm miliard eur (179 miliard korun), další odhady hovoří dokonce o deseti miliardách eur (274 miliard korun).
Vedení letiště loni na jaře uvedlo, že jen na údržbu areálu padne každý měsíc deset milionů eur (255 milionů korun). Na letišti už od roku 2012 naprázdno jezdily pohyblivé pásy pro vykládání zavazadel i pohyblivá schodiště, protože jinak by je nebylo možné po tak dlouhé odstávce znovu zprovoznit.
V roce 2018 bylo zase třeba vyměnit 750 monitorů, které měly poskytovat informace cestujícím, protože po šesti letech od instalace byly za hranou své životnosti. Podle zpráv v médiích se kvůli nefungujícímu vypínání světel v hlavním terminálu také celé dny svítilo, což však vedení letiště popřelo.
Podnik je stále ve ztrátě
Za skandály doprovázející letiště se – kromě personálních změn ve vedení projektu – dosud nikdo nezodpovídal. Problémy přitom budou BER zřejmě provázet i nadále.
Státní společnost, pod kterou letiště spadá, počítá – nejen kvůli koronavirové krizi – pro letošní rok se ztrátou 157 milionů eur, což je o 61 milionů eur víc než loni. Vlastníci hodlají poskytnout až 300 milionů eur na vyrovnání ztrát způsobených pandemií, což představuje zhruba dvě třetiny ročního obratu.
Kromě toho oznámil podnik na následující čtyři roky potřebu dalších 792 milionů eur, a to zejména na vyrovnání účtů za BER. Asi polovinu hodlají zaplatit vlastníci, zbytek sám podnik. Šéf letiště Engelbert Lütke Daldrup doufá, že v roce 2025 by už měla společnost vykázat zisk.
„My, němečtí inženýři, jsme se styděli“
Kvůli problémům s včasným dokončením se letiště stalo symbolem neschopnosti politiků dotahovat velké stavební projekty. Jeho šéf Daldrup už dříve podle magazínu Spiegel řekl, že Berlínu a celému Německu se kvůli novému letišti všichni smějí. „My, němečtí inženýři, jsme se styděli,“ citoval jej list.
Po mnohaletém martyriu však konečně „otestovala“ vládní terminál letiště minulý týden jako úplně první cestující německá ministryně zemědělství při návratu z unijního jednání a o víkendu následovali první pasažéři komerčních letů.
V sobotu dopoledne přistály první dva letouny s cestujícími, v obou případech šlo o zvláštní lety. Nejprve přiletěl airbus Easyjetu z končícího berlínského letiště Tegel, vzápětí stroj Lufthansy z Mnichova. Na tento spoj nasadil německý vlajkový dopravce airbus, který místo jména aerolinky nese na trupu nápis „Hauptstadtflieger“ (ve smyslu Letadlo do hlavního města). Večer na novém letišti dosednou další lety linky easyJetu, kterou doposud odbavoval Tegel.
Oba letouny po přistání zaparkovaly proti sobě na ploše před terminálem 1, kde je přivítali letištní hasiči vodní branou. „Letiště Berlín Braniborsko je připojeno k síti. Pro metropolitní region, především pro Berlín, je tento důležitý krok spojen s velkými změnami, neboť za pár dní se uzavře letiště Tegel,“ prohlásil po přivítání obou letadel berlínský primátor Michael Müller.
Německý ministr dopravy Andreas Scheuer uvedl, že doufá, že nové letiště přiroste Berlíňanům k srdci tak, jako se to stalo v případě Tegelu. Před otevřením nového terminálu 1, který je středobodem nového letiště, před ním naopak probíhal protest. Sešli se k němu stovky klimatických aktivistů, ale také lidí nespokojených s hlukem letecké dopravy.
- Světovou jedničkou mezi letišti podle počtu přepravených pasažérů je nyní podle údajů Mezinárodní asociace letišť (ACI) za rok 2019 Hartsfieldovo-Jacksonovo letiště v Atlantě (110,5 milionu pasažérů), na druhém místě bylo mezinárodní letiště v Pekingu, které odbavilo 100 milionů cestujících, třetí příčka patřila Losangeleskému mezinárodnímu letišti (88 milionů).
- Do pětice největších letišť světa patří mezinárodní letiště v Dubaji (86,4 milionu) a tokijské letiště Haneda (85,5 milionu).
- V nedávné době se otevřela i další obří letiště. V dubnu 2019 bylo otevřeno nové obří Letiště Istanbul, jehož počáteční kapacita má být 90 milionů cestujících, v září 2019 bylo otevřeno nové čínské mezinárodní letiště Ta-sing s plánovanou kapacitou 72 milionů přepravených pasažérů.
- Podle serveru CIA World Factbook je nyní v provozu ve světě přes 42 tisíc letišť různých druhů. Letištní velmocí jsou s více než čtrnácti tisíci letišti Spojené státy. Následuje Brazílie (asi 4100), Mexiko (přes 1700), Kanada (1500) a Rusko (přes 1200).
- Zdroj: ČTK
První cestující z nového letiště odletěli ráno v neděli 1. listopadu. Jako první je opustil let Easyjet do Gatwicku u Londýna. V neděli také zamíří na nové letiště lety společností Qatar Airways a Turkish Airlines, které dosud přistávaly na Tegelu. Ve středu se přestěhují z Tegelu na Willyho Brandta například Eurowings na Terminál 1 či Ryanair na Terminál 5.
Poslední vlna stěhování, jejíž součástí budou Lufthansa, Air France, Brussels Airlines či polská společnost LOT, nastane za týden v sobotu a neděli. Českých aerolinek ČSA se změna nedotkne, protože spojení s Berlínem nemají.
Ze Schönefeldu je Terminál 5, Tegel končí
Minulý víkend se také ze stávajícího letiště Schönefeld stal Terminál 5 nového letiště Willyho Brandta. I pro Schönefeld je nově používán kód BER místo dosavadního SFX. Stejný kód bude nově platit i pro letiště Tegel, které by ale mělo být od 8. listopadu definitvně uzavřeno. Leteckou obsluhu hlavního města pak plně převezme nový vzdušný přístav.
S uzavřením Terminálu 5, tedy bývalého Schönefeldu, se ve výhledu rovněž počítá. Mělo by se tak stát po výstavbě Terminálu 3, který bude přímo napojen na hlavní Terminál 1. Původní plán byl, že Terminál 3 bude hotov okolo roku 2030. Zda se tak vzhledem ke koronavirové krizi stane, není podle šéfa letiště Daldrupa vůbec jisté.
Konkurence Praze
Daldrup v září řekl, že mu kvůli ochromení letecké dopravy a úbytku cestujících krvácí srdce. BER by se přitom měl stát třetím nejvytíženějším letištěm v Německu po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu a chce konkurovat i Praze.
Podle svého šéfa hodlá usilovat i o nová dálková spojení. Podle Daldrupa není možné, aby některé asijské či arabské letecké společnosti neobsluhovaly Berlín, když už létají do jiných německých měst. Berlín podle něj usiluje třeba o společnost Emirates, která nyní létá do německých měst Düsseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Hamburk a Mnichov a také do Prahy.
Odborníci na leteckou dopravu se ještě před pár lety obávali, že kapacita letiště bude v době jeho spuštění nedostatečná, kvůli koronavirové krizi ale zůstane přinejmenším do jara mimo provoz nový Terminál 2. Také další plánovaný stavební rozvoj – kromě Terminálu 3 se počítá i s Terminálem 4 – zůstává zatím v mlze.
Pro skandály sužovanou stavbu je tak svým způsobem příznačné, že se dočkala otevření právě nyní. Zatímco problematickou výstavbu letiště provázely obavy, že bude příliš malé, otevírá nakonec v době, pro kterou je – alespoň prozatím – příliš velké.
- Nachází se asi osmnáct kilometrů jihovýchodně od centra města, leží na území spolkové země Braniborsko.
- Hlavní terminál má rozlohu 360 tisíc metrů čtverečních, dominantou letiště je 72 metrů vysoká řídící věž.
- Letiště má přímé napojení na dálnici, jeho součástí je nové železniční podzemní nádraží „Letiště BER - Terminál 1-2“, kde od 26. října 2020 zastavuje linka berlínské městské dráhy. Na letišti zastavují i regionální a dálkové vlaky a také autobusy.
- Letiště by mělo přepravit 40 milionů pasažérů ročně. Pro srovnání, pražské Letiště Václava Havla v roce 2019 odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících.
- Terminál 1 má roční odbavovací kapacitu 25 milionů pasažérů, Terminál 2 šest milionů a Terminál 5 zhruba deset milionů. Dosavadní letiště Tegel a Schönfeld obsloužila v roce 2019 dohromady necelých 36 milionů cestujících.
- Do roku 2025 a po dostavbě třetího terminálu má kapacita letiště vzrůst na 45 milionů pasažérů ročně a do roku 2040 pak na 55 milionů.
- Zdroj: ČTK
