EU by měla zavést sankce proti oligarchům blízkým Kremlu, vybídl Navalnyj

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj vyzval Evropskou unii, aby tvrdě postihla oligarchy blízké Kremlu. Navalnyj se nyní zotavuje v Německu z otravy zakázanou nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Napsala to agentura Reuters. Francie a Německo ve společném prohlášení oznámily, že svým evropským partnerům navrhnou uvalení sankcí na funkcionáře, kteří zjevně nesou odpovědnost za čin, a na zařízení, které je zapojeno do programu novičok.

Německo v úterý uvedlo, že diskutuje se svými partnery o tom, jaké kroky podniknout poté, co Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila, že v Navalného krvi byla nalezena nová a dosud nenahlášená varianta novičoku. Několik západních vlád už prohlásilo, že Rusko musí pomoci při vyšetřování, nebo bude čelit následkům. Moskva popírá Navalného obvinění, ​​že má otravu na svědomí.

„Sankce proti celé zemi nefungují. Nejdůležitější je uvalit zákaz vstupu a zmrazit aktiva lidem, kteří profitují z režimu. Zpronevěřují peníze, kradou miliardy a o víkendu odlétají do Berlína nebo Londýna. Kupují si drahé byty a vysedávají v kavárnách,“ řekl Navalnyj nejprodávanějšímu německému deníku Bild.

Sankce by měly podle něj postihnout i hlavního dirigenta Mnichovské filharmonie Valerije Gergijeva, který je stoupencem ruského prezidenta Vladimira Putina. 

Berlín a Paříž uvalení sankcí navrhnou

Německý ministr zahraničí Heiko Maas a jeho francouzský protějšek Jean-Yves Le Drian ve středu ve společném prohlášení zdůraznili, že obě země Rusko opakovaně vyzvaly, aby okolnosti pokusu o vraždu opozičníka ruskou vojenskou nervovou látkou na jeho půdě plně objasnilo a zúčtovalo s pachateli.

Dosud však Moskva podle Berlína a Paříže neposkytla věrohodné objasnění. „Proto se domníváme, že neexistuje žádné jiné přesvědčivé vysvětlení otrávení pana Navalného než to, že má na něm Rusko podíl a odpovědnost,“ stojí v prohlášení. Francie a Německo proto z těchto skutečností vyvozují nutné důsledky a navrhují svým evropským partnerům uvalení dodatečných sankcí.

„Návrhy budou cílit na jednotlivce, kteří jsou na základě svých oficiálních funkcí považováni za odpovědné za tento zločin a porušení mezinárodních právních norem, tak i na zařízení, které je zapojeno do programu novičok,“ cituje z prohlášení DPA.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab na prohlášení reagoval ubezpečením, že Británie stojí po boku Německa a Francie a bude s nimi při zavedení sankcí proti ruským činitelům spolupracovat. Naopak mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila dokument za „nepřijatelný“, informuje agentura TASS.

Evropská unie by mohla podle Reuters zmrazit aktiva či zakázat cestovat Rusům zapleteným do případu Navalného otravy. Ekonomické sankce by mohly postihnout dokončení plynovodu Nord Stream 2, který má přepravovat zemní plyn z Ruska přímo do Německa po dně Baltu.

Látky podobné novičoku

Navalnyj byl v bezvědomí letecky přepraven do Berlína poté, co 20. srpna při vnitrostátním letu na Sibiři zkolaboval. Předtím natáčel v Tomsku a Novosibirsku videa obviňující tamní politiky před regionálními volbami z rozkrádání veřejných peněz. Mezitím se zotavil natolik, že byl propuštěn z berlínské kliniky. Do Ruska se chce vrátit.

Pobouřilo jej, že Rusko nijak nepomohlo s vyšetřováním jeho otravy. „Nevyvinuli ani snahu, aby budili zdání, že vyšetřují,“ řekl Navalnyj Bildu a zopakoval svůj názor, že jej otrávili na přímý Putinův rozkaz. Zkritizoval také bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je označován za Putinova přítele a působí v čele konsorcia stavícího Nord Stream 2 i v dalších ruských energetických firmách. Označil jej za „poslíčka Putina, který chrání vrahy“.

„V rozporu s právními normami platnými v mezinárodním společenství“

Organizace pro zákaz chemických zbraní potvrdila, že dva vzorky Navalného krve a moči obsahovaly „inhibitor cholinesterázy“ podobný dvěma látkám typu novičok, které organizace v roce 2019 zakázala. Generální ředitel organizace Fernando Arias výsledky označil za „velmi znepokojivé“. Připomněl, že země, které se připojily ke konvenci o chemických zbraních, použití těchto prostředků „kýmkoli za jakýchkoli okolností prohlásily za odsouzeníhodné a zcela v rozporu s právními normami platnými v mezinárodním společenství“. Rusko tuto úmluvu podepsalo a ratifikovalo.

Německo zdůraznilo, že použití chemických zbraní nemůže zůstat bez povšimnutí.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo vyjádření Organizace pro zákaz chemických zbraní za „pokračování předem naplánovaného spikleneckého scénáře“ okolo „v podstatě fantastického příběhu (otrávení ruského opozičníka bojovou látkou), iniciovaného z popudu Berlína jeho euroatlantickými spojenci spolu s vedením technického sekretariátu Organizace pro zákaz chemických zbraní“.

Novičokem, který vyvíjel někdejší Sovětský svaz, byl předloni v Anglii otráven také Sergej Skripal, bývalý důstojník ruské armádní rozvědky odsouzený za špionáž ve prospěch Británie. Britští vyšetřovatelé za pachatele označili agenty ruské vojenské rozvědky GRU, což Moskva popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...