Evropská komise ve středu představila návrh nového azylového a migračního sytému, do kterého by se podle ní měly solidárně zapojit všechny státy Evropské unie. Balíček, kterým Komise hodlá nahradit současný systém vyvolávající spory mezi členskými zeměmi, má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu. Zároveň počítá s tím, že unijní země budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí.
Evropská komise navrhla nový azylový systém. Po státech chce větší solidaritu
„Není otázkou, zda by se měly členské státy solidárně zapojit a přispívat, ale jak to udělají,“ prohlásila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je návrh novým začátkem unijní migrační politiky.
Komise zveřejnění návrhu několikrát odložila, například kvůli koronavirové pandemii. Očekává se, že dojde k dlouhým a náročným jednáním mezi jednotlivými členskými státy. Zatímco Řecko či Itálie dlouhodobě volají po větší solidaritě, kterou podporuje Německo či Francie, řada zemí střední a východní Evropy povinné přebírání běženců odmítá.
Na rozdíl od neúspěšného systému povinných kvót, který odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá současný návrh s tím, že si země budou moci vybrat ze dvou možností: buď za finanční podpory Bruselu migranty přijmou, nebo na své náklady zařídí návrat těch, kteří nemají právo na azyl.
Povinně pouze v případě výjimečného přetížení
Návrh ale podle plánů unijní exekutivy počítá i s tím, že v případě výjimečného přetížení některé země, které ostatní státy nezvládnou vyřešit na základě dobrovolnosti, by se měla dostat do hry „povinná solidarita“. Ta by podle agentury Reuters mohla nastat ve chvíli, kdy se nepodaří rozdělit minimálně 70 procent žadatelů o azyl.
EK by podle Reuters měla každý rok rozhodovat o počtech, které by státy na základě aktuální situace měly převzít. Za každého přijatého migranta by státy z pokladny Evropské unie dostaly deset tisíc eur (skoro 270 tisíc korun).
Komise chce rovněž zavést rychlou úvodní kontrolu migrantů, která by měla pomoci v efektivnějším odmítání lidí, kteří na udělení právní ochrany nemají nárok. Rychlejší by měl být zároveň i celý proces posuzování žádostí o azyl. V současné době se stává, že migranti zůstávají na lodích v přístavech, zatímco se státy přou o to, kdo je převezme.
Von der Leyenová: Současná pravidla nefungují
Šéfka EK Ursula von der Leyenová už minulý týden prohlásila, že systém nahradí současná prakticky nefunkční pravidla, podle kterých za migranty odpovídá první země, do které přijdou. Brusel chce podle ní předejít opakování podobných tragédií, jakou byl začátkem září požár v přeplněném uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos.
Migrační politika patří v posledních letech mezi hlavní příčiny sporů uvnitř Unie. Německo jako současná předsednická země považuje reformu migrační politiky za jednu z priorit. Ministři vnitra by o návrhu měli jednat už začátkem října, schválení balíčku ale Brusel nečeká dříve než v roce 2023.
Po novém systému založeném na solidaritě volaly zvláště Řecko či Itálie, jejichž úřady nápor běženců často nezvládaly a lidé i několik let pobývali v bídných podmínkách přetížených táborů. Návrh má sice těmto zemím ulevit, ale zároveň počítá s tím, že zajistí úvodní kontroly a hraniční procedury.
Komise v návrhu také počítá s tím, že se bude přísněji kontrolovat, zda státy na vnější hranici plní všechny své povinnosti. „Podle mého odhadu nebude žádný členský stát označovat tenhle návrh za perfektní,“ připustila eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, že balíček čekají dlouhé diskuse.
Podotkla však, že strach z povinného rozdělování běženců není na místě, neboť narozdíl od kritické vlny syrských uprchlíků z roku 2015 dnes míří do Evropy hlavně ekonomičtí migranti bez nároku na azyl, kteří budou vraceni.
Již s ohledem na první reakce se očekává, že členské státy i Evropský parlament povedou o balíčku zahrnujícím změny několika unijních norem dlouhé diskuse. Ministry vnitra čeká první debata již začátkem října. Podle Komise by v ideálním případě mohl reformovaný systém fungovat od roku 2023.
Hamáček: Povinné přerozdělování migrantů Česko odmítá
Česká republika odmítá jakékoli povinné přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie, řekl ve středu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země a že není jisté, zda se nakonec podaří shodu nalézt.
Z balíčku považuje Hamáček za nejdůležitější posílení ochrany vnějších hranic EU a zrychlení návratů nelegálních migrantů do zemí původu. „My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly,“ řekl Hamáček.
Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle něj nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně. Povinné přijímání migrantů ale ministr vnitra jednoznačně vyloučil.
obrázek
„Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace,“ prohlásil. Připomněl, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a že se na ní shoduje i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi.
Hamáček zároveň řekl, že je Česko připraveno k diskusi o novém návrhu Evropské komise. „Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit,“ řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.
