Mozaiky z istanbulského chrámu Hagia Sofia nezmizí, během modliteb však budou zakryté

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy nebo laserem. Dominanta největšího tureckého města, která je častým cílem turistů, se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První modlitba se v ní má konat 24. července. 

Interiér chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu
Zdroj: ČTK Autor: René Fluger

„Všechny (charakteristické) rysy Hagie Sofie budou zachovány. Od nynějška bude ještě lépe chráněna,“ řekl podle agentury Anadolu mluvčí turecké vládní strany Ömer Celik. Podle něj je kabinet připraven ke spolupráci s organizací UNESCO, která památku vede od roku 1985 na seznamu světového kulturního dědictví. V pátek ale výbor UNESCO uvedl, že tento stav přehodnotí.

Celik podle agentury Reuters v pondělí novinářům oznámil, že největší neúctu k istanbulské dominantě Hagia Sofia mělo „papežství“ ve 13. století, kdy chrám drancovali křižáci.

Hagia Sofia v noci
Zdroj: wikimedia commons

Křesťanské ikony zakryje závěs nebo laser

Mluvčí vládní strany novinářům zopakoval, že i jako mešita bude Hagia Sofia nadále otevřena zdarma všem návštěvníkům. S výjimkou muslimských modliteb zůstanou křesťanské ikony odkryté. Podle agentury Reuters ale zatím není jasné, jak by mělo zmíněné laserové zakrytí fungovat.

Už v minulém týdnu mluvčí prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin zdůraznil, že přístup ke kulturnímu dědictví, kterým tato památka je, zůstane zachován všem. Kalin připomněl, že i další velké mešity v Istanbulu, jako Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou otevřené jak turistům, tak věřícím.

O víkendu Kalin uvedl, že přeměna chrámu Hagia Sofia zpět na mešitu má v zemi podporu všech politických stran. Například starosta Istanbulu Ekrem Imamoglu z největší opoziční strany řekl, že chrám vždy považoval za mešitu.

Podle starosty největšího tureckého města se muslimové v chrámu ve zvláštní místnosti mohou modlit už řadu let a že i muezín v ní v posledních letech svolával k modlitbě. Podle místních médií povolila vláda v roce 2006 zaměstnancům muzea v chrámu místnost k modlitbám, a to křesťanským i muslimským. 

Pokus o odvrácení pozornosti?

„Pokud tato změna přinese řešení nezaměstnanosti a podpoří reputaci země na mezinárodním poli, tak ji plně podporuji,“ citoval istanbulského starostu opoziční server Ahval. Podle expertů se Erdogan tímto krokem snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů Turecka, které ještě prohloubila pandemie covidu-19.

Proti přeměně na mešitu se vyslovily například USA, Francie či Řecko. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. uvedl, že tento krok rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. V neděli vyjádřil „velké roztrpčení“ i papež František.

Přeměna v rámci Atatürkových sekulárních reforem

Rozhodnutí o přeměně na mešitu už v pátek oslavily před památkou stovky lidí, kteří přišli i s tureckými vlajkami a přímo před chrámem se modlili.

Podle analytiků tímto krokem Erdogan oslovil hlavně turecké islamisty a nacionalisty, pro které je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453. Právě poté se z baziliky stala mešita, muzeum z ní udělal zakladatel moderního tureckého státu Mustafa Kemal Atatürk.

„Přeměnit chrám Hagia Sofia zpět na mešitu je bohužel vzkaz zbytku světa, že už nejsme sekulární,“ komentoval krok turecký nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk. Podle něj existují miliony sekulárních Turků, kterým se tento krok nelíbí, ale jejich hlasy nedocházejí sluchu.