Ankara - Velké spory a kritiku vyvolal v Turecku nový životopisný film Mustafa o zakladateli moderního tureckého státu Mustafovi Kemalovi Atatürkovi, který poprvé ukázal jeho soukromý život. Prezentuje autoritářský charakter, vizionářství a reformy zakladatele moderního Turecka, ale i některé jeho stinné stránky - například nadměrné holdování tabáku a alkoholu. Místní média dokonce vyzývají k bojkotu filmu o "otci Turků", který je v zemi zbožňován a jehož urážka se dokonce trestá vězením.
Kontroverzní film o nedotknutelném Atatürkovi rozbouřil v Turecku vášně
Kontroverzní film novináře Cana Dündara zhlédlo během několika dní přes půl milionu lidí. Jeho předešlý dokumentární snímek o Atatürkově posledním roce, který přišel do kin v roce 1993, přitom žádné spory nevyvolal a byl dokonce promítán dětem ve škole.
V Turecku je Atatürk zbožňován a téměř každé město zdobí jeho socha. Jeho mauzoleum v Ankaře ročně navštíví miliony Turků. Nový film ho ale prezentuje i jako člověka, který kouřil tři krabičky cigaret denně, kvůli nadměrné konzumaci alkoholu zemřel na cirhózu jater a v posledních dnech života propadal těžké melancholii. Podle kritiků film snižuje Atatürka v očích mladých Turků a může sloužit jen zájmům islamistických kruhů v době, kdy je silná polarizace mezi laickým táborem a stoupenci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje, která má kořeny v politickém islámu.
Zneužití kultu Atatürkovy osobnosti - především při třetím vojenském převratu v roce 1980 - oklestilo podle Dündara jeho myšlenky, učinilo z nich dogmata, zabránilo jejich správnému pochopení, a dokonce vedlo až k jejich překroucení. „Tato politika lidi od Atatürka jen vzdálila,“ prohlašuje novinář a zdůrazňuje, že tohoto vůdce během let opouštěli jeho nejbližší spolupracovníci, z nichž někteří nebyli schopni pochopit dosah jeho vize. „Byla to lidská bytost stejně jako ostatní, se svými nadějemi, zklamáními, hněvy i štěstím,“ odmítá kritiku filmu turecký ministr kultury Ertugrul Günay.
Atatürkovu smrt si Turci i po 70 letech připomínají minutou ticha
Atatürk žil v letech 1881 až 1938. V říjnu 1923 na troskách osmanské říše vyhlásil republiku a stal se jejím prvním prezidentem. Zrušil islámské zákonodárství a z feudální země začal tvořit moderní laický stát po západním vzoru, který se nyní uchází o členství v Evropské unii. Směr nazvaný podle něj kemalismus však také trvá na homogenitě turecké kultury, na zvýšené úloze státu, silné roli ozbrojených sil a na velmi přísném postoji k islámu. Kemalismus je založen na šesti principech: nacionalismu, laicismu, republikanismu, etatismu, revolucionismu a populismu.
Atatürk zemřel 10. listopadu 1938 v Istanbulu v 57 letech. Až do konce osmdesátých let byl 10. listopad v Turecku dnem národního smutku; v tento den se přesně v 9:05 hodin zastaví na jednu minutu život v celém Turecku.