Slovinsko, Estonsko a Lotyšsko omezují vstup Čechů na své území, na Kypru se Češi budou muset nově prokázat negativním testem na covid. Českou republiku už tyto státy kvůli přírůstkům nemocných s koronavirem nepovažují za bezpečnou zemi. Za množství nových případů může zejména lokální ohnisko na Karvinsku, přesto zákazy platí pro všechny Čechy. Epidemiolog Roman Prymula v Devadesátce ČT24, která se zpřísňování podmínek cestování věnovala, připustil, že Česko by reagovalo obdobně.
Češi, kteří už mají rezervaci ubytování, do Slovinska odjet mohou. Musí ale předložit negativní PCR test, jinak budou muset do čtrnáctidenní karantény, popisuje náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. „Karanténa může být na jakémkoliv místě, ale musíte adresu uvést při vstupu na slovinské území. Poté vás slovinští policisté mohou zkontrolovat na místě, jestli karanténu plníte,“ popisuje.
Černínský palác bude podle Smolka začátkem příštího týdne usilovat o to, aby si Češi mohli udělat testy až na slovinském území. „Dosud se nám nepodařilo zjistit, jestli platí datum vystavení testu, nebo náběru látek,“ poznamenává k pravidlu, že test nesmí být starší než 36 hodin.
V případě problémů kontaktujte ambasádu, nabádá velvyslanec
České velvyslanectví ve Slovinsku v pátek odpovídalo na stovky e-mailů a telefonátů, líčí ambasador Juraj Chmiel. „Opravdu to zasáhlo nepříjemným způsobem. Slyšel jsem, že nás vyzvala Asociace cestovních kanceláří, abychom jednali. My jednáme. Už jsem vysvětloval Slovincům, že u nás je to lokální problém, ale Slovinci vychází z celkové statistiky,“ popisuje velvyslanec.
Dle jeho slov se česká ambasáda snažila přesvědčit Slovince, aby dvoutýdenní karanténu nahradily testy. Nakonec se možné varianty spojily. „Do Slovinska mohou dojet ti, kteří mají potvrzené rezervace, ale zároveň potřebují test na covid-19. Povedla se nám důležitá věc – tranzit 12 hodin platí pro osobní dopravu, ale povedlo se nám vyřešit problém zájezdové tranzitní dopravy,“ zdůrazňuje Chmiel.
V autobusech už podle něj nebudou povinné rozestupy, nadále ale platí, že vozy nemohou zastavit. Pokud to přesto bude nutné – například kvůli hygienické přestávce –, vystoupit může najednou vždy jen pět lidí v rouškách.
Pokud by někdo nestihl Slovinskem projet za dvanáct hodin, jak stanovuje limit, kupříkladu vinou technické závady, velvyslanectví je připraveno řešit každý případ ad hoc, dodává Chmiel. „Doporučuji, pokud by byl velký problém a hrozily restrikce ze strany slovinských orgánů, kontaktovat ambasádu,“ doplňuje.
Dodává také, že zatím není jasné, jestli se nová pravidla týkají Čechů, kteří ve Slovinsku vlastní nemovitosti, velvyslanectví prý podrobnosti zjišťuje.
Chorvaté nic podobného nechystají, věří ambasador v Záhřebu
Majitelka cestovní agentury Objevuj Slovinsko Eliška Bernardová doporučuje počkat, jak se situace vyvine. Mnoho lidí podle ní má rezervace ubytování na přelomu července a srpna. „Zatím nedoporučujeme rušit všechny rezervace, vyčkáváme,“ dodává. Konstatuje také, že menší penziony zpravidla umožňují rušit rezervace na poslední chvíli a vrací zálohy.
„Jsou si vědomi složitosti situace. Jiné je to u velkých hotelů, kde mají procesy, které musí dodržovat. Ale setkali jsme se s velkou vstřícností,“ uvádí Bernardová.
Český velvyslanec v Chorvatsku Vladimír Zavázal neočekává, že by Chorvatsko chystalo obdobné kroky jako Slovinsko. „Chorvatsko má rozhodně zájem, aby turisté přijeli. Mezi nimi jsou Češi na předním místě,“ zdůvodňuje svou úvahu.
Vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula připouští, že ze strany Lublaně jde o standardní postup, všechny státy podle něj vychází z celkových dat a nezkoumají lokální ohniska. Stejně při tvorbě cestovního semaforu postupovalo i Česko, podotýká epidemiolog.
Vláda měla na Karvinsku reagovat dřív, tvrdí Papež
Místopředsedu Asociace cestovních kanceláří Jana Papeže rozhodnutí Slovinska, Estonska a Lotyšska nepřekvapilo. Zdůrazňuje, že je právem těchto zemí rozhodnout, koho na své území pustí a koho ne. Zároveň ale tvrdí, že kdyby česká vláda lépe komunikovala, mohla situaci předejít. „Vláda by měla postupovat razantněji, situace na Karvinsku je známa několik týdnů a pouze politici mají nástroje, jak to řešit,“ míní Papež.
„Myslím, že vláda a ministerstvo zdravotnictví mohou dělat mnoho, aby se situace napravila. Nejenom komunikaci do zahraničí, ale jasně se vyjádřit k situaci na Karvinsku. Pokud máme takové ohnisko, měli bychom ho dát do izolace,“ je přesvědčen Papež.
„Jsem si jist, že pokud dokážeme dát takové území do karantény a dokážeme komunikovat se zahraničím, tak se na nás začnou státy dívat jinak,“ věří a poukazuje na příklad Polska a Slezského vojvodství. Během posledních týdnů podle něj nerozhoduje epidemiologická nebo ekonomická situace, ale rozhoduje politika.
Znovu získat důvěru bude složité, připouští Prymula
„Musíme vysvětlovat a spoléhat na to, že Slovinsko bude tolerovat lokální situaci. Zdá se ale, že to udělat nechce,“ komentuje Prymula. K uzavření dolů na Karvinsku podle něj mělo dojít dříve: „Situace, která byla na Dole Darkov, se podařila dobře zvládnout, ale pak došlo k zavlečení do dalších dvou dolů, což už znamená poměrně masivní nárůst,“ uvedl.
Pokud uzavření dolů pomůže, dá se se situací vypořádat do dvou týdnů, věří epidemiolog. V opačném případě by bylo potřeba přistoupit k plošnějším opatřením v regionu, dodává. „Jakmile získáme pověst země, která nekontroluje svou epidemii, tak je složitější získávat důvěru a musíte mít dlouhodobě čísla nižší než v okolních zemích, abyste opět byli bráni jako země bezpečná. Z toho pohledu je dobré, abychom situaci co nejrychleji zklidnili,“ rekapituluje Prymula.
Epidemiologové ve Slovinsku jsou až moc opatrní, soudí Maďar
Podle epidemiologa Rastislava Maďara jsou Slovinci až moc opatrní. „De facto kvůli nízkým desítkám nových případů způsobují poměrně značné ekonomické škody vlastní zemi,“ poznamenal v Událostech, komentářích Maďar, který působí na ministerstvu zdravotnictví jako vedoucí Pracovní skupiny pro řízení uvolňování karanténních opatření.
Slovinští epidemiologové se podle něj budou muset s koronavirem naučit žít a s nízkým nárůstem případů si poradit. Slovinsko přitom mělo mnohem vyšší covidovou smrtnost než například Česko, podotkl dále Maďar – zatímco tam byla asi sedmiprocentní, v tuzemsku se jednalo o necelá tři procenta.
„Takže možná jsou si vědomi něčeho, co my zdálky nevidíme – třeba je to omezená kapacita lůžek jednotek intenzivní péče, nebo jsou jenom zvýšeně opatrní,“ dodal.
