Zadržené ruské vojáky obvinil Kyjev z terorismu

Kyjev – Z pokusu o vytvoření teroristické skupiny byli na Ukrajině obviněni dva Rusové zadržení minulý víkend v Donbasu. Jevgenij Jerofejev a Alexandr Alexandrov se s obviněním seznámili v kyjevské vojenské nemocnici, kde si léčí střelná zranění. Hrozí jim 15 let vězení.

Zadržení Rusové jsou podle Kyjeva příslušníky třetí brigády speciálních sil ruské vojenské rozvědky GRU dislokované v povolžském městě Toljatti. Zadrženi byli v sobotu nedaleko města Ščasťa v Luhanské oblasti. Moskva nejdříve připustila, že jde o občany Ruské federace, v době zadržení ale prý příslušníky ruské armády nebyli. Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že Jerofejev a Alexandrov „absolvovali službu v jedné z jednotek ruské armády a mají za sebou vojenský výcvik“.

Šéf luhanských vzbouřenců Igor Plotnickij prohlásil, že má k dispozici dokumenty svědčící o příslušnosti zadržených Rusů k luhanským policejním oddílům. Plotnickij počítá s tím, že se podaří je vyměnit za zajaté ukrajinské vojáky. Dříve se hovořilo také o možnosti vyměnit je za zajatou ukrajinskou pilotku Naděždu Savčenkovou.

Oba vojáky v Kyjevě navštívila delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže. Na povolení k návštěvě zatím marně čekají pracovníci ruského konzulátu. Jerofejev a Alexandrov mohou podle kyjevského rozhlasu používat telefon a jsou v kontaktu se svými blízkými.

Východoukrajinští vzbouřenci opustili projekt Nového Ruska

Zástupci povstaleckých „lidových republik“ na východě Ukrajiny se oficiálně zřekli projektu Nového Ruska, samostatného politického útvaru, jehož částí mělo být osm oblastí na jihovýchodě Ukrajiny. Podle vůdce novoruského „parlamentu“ Olega Carjova je rozhodnutí příspěvkem k plnění minských mírových dohod.

Takzvané Nové Rusko (Novorossija) mělo být novým státním útvarem zahrnujícím ruskojazyčné regiony Ukrajiny od Oděsy až po Charkov. Krátce po ruské anexi Krymu měl projekt podporu nejvyššího ruského vedení, sám prezident Vladimir Putin několikrát pojem Nové Rusko použil. Jádrem nového ruského satelitu měla být území Doněcké a Luhanské republiky kontrolovaná od loňského jara separatisty.

Doněcký „ministr zahraničí“ Alexandr Kofman ruským novinářům řekl, že plán na vytvoření Nového Ruska ztroskotal vinou chabého ohlasu v ruskojazyčných regionech. „Nedokázali jsme lidi udržet na mítincích,“ řekl Kofman. „Pokud si obyvatelé Charkova, Dněpropetrovska a Oděsy myslí, že doněcká republika musí přijít a osvobodit je od útlaku (kyjevské) junty, zatímco oni sami neudělají nic, pak neuvažují správně. Nemáme právo rozhodovat za ně,“ řekl Kofman.

Proruští separatisté
Zdroj: ČT24

Referendum o samostatnosti se loni uskutečnilo jen v částech Doněcké a Luhanské oblasti, nikoli na celém území budoucího státu, jak se původně předpokládalo, napsala Gazeta. Prakticky nikde na východě Ukrajiny nebyla pro projekt Nového Ruska patrná podpora srovnatelná s Krymem, připomněl server. Chybí také „centralizovaná“ podpora z Moskvy.

Projekt Nového Ruska se oficiálně zrodil loni 24. května, kdy východoukrajinští separatisté ohlásili záměr ovládnout v prvním kroku celé území Doněcké a Luhanské oblasti. To se jim navzdory řadě úspěšných ofenzív dodnes nepodařilo. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko nicméně prohlásil, že se dosažení tohoto cíle separatisté nevzdávají.

Ukrajina prý potřebuje protiraketový štít proti Rusku

Ukrajina by prý měla uvažovat o rozmístění prvků protiraketové obrany na svém území, aby se uchránila před případným jaderným úderem z Ruska. Uvedl to tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Podle něj jde o reakci na rozmísťování nosičů ruských jaderných zbraní na anektovaném Krymu. Kreml, který přítomnost svých jaderných prostředků na Krymu oficiálně nepotvrdil, vzápětí pohrozil Kyjevu odvetnými opatřeními, pokud by se Ukrajina zapojila do amerického protiraketového štítu.

„Ruské vedení vydalo pokyn rozmístit na Krymu pluk bombardérů Tu-22M3, které mohou nést rakety s jadernými hlavicemi, a tři oddíly s taktickými raketami Iskander-K a Iskander-M, také včetně jaderných hlavic. Kromě toho na okupovaném Krymu se Rusko chystá vytvořit silnou základnu pro flotilu ponorek, které mají být vyzbrojeny raketami, schopnými dopravit jaderné hlavice na vzdálenost 1500 až 2000 kilometrů,“ prohlásil Turčynov v rozhovoru s novináři z agentury Ukrinform.

7 minut
Kyjev je ve válce s Ruskem, říká Porošenko
Zdroj: ČT24

Rusové podle něj už přepravili na poloostrov desítku raket Iskander-M. Současně opravují krymská letiště, aby z nich mohly operovat bombardéry, jakož i infrastrukturu nezbytnou pro obsluhu jaderných zbraní. Na Krymu se prý už také nalézají ruské protiraketové a protiletadlové zbraňové systémy S-400 a Pancir-S1M a také protilodní rakety Bal a Bastion. I ty prý mohou být vybaveny jadernými hlavicemi a ohrožovat značnou část Černého moře.

Kyjev, aby se ochránil před Ruskem, modernizuje své ozbrojené síly. „Posilujeme obranu před agresorem. Kromě toho, aniž bychom narušili mezinárodní dohody, obnovujeme náš raketový štít, jehož hlavním úkolem je obrana před ruskou agresí.“ Ale „se šílencem, který ohrožuje svět silným jaderným arzenálem“ si sama Ukrajina neporadí, nutná je „součinnost a systémová koordinace všech předních zemí světa“, řekl Turčynov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 1 hhodinou

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 6 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...