Evropská komise chce pružnější pravidla pro schvalování koronavirové vakcíny

1 minuta
Události: Evropská komise chce společný přístup k vakcíně
Zdroj: ČT24

Evropská komise chce urychlit testování vakcín proti novému typu koronaviru, aby k nim mohli lidé získat přístup již příští rok. Unijní exekutiva navrhla dočasné zmírnění přísných pravidel pro schvalování očkovacích látek obsahujících geneticky modifikované organismy. Brusel také počítá s tím, že ze společného fondu pro všechny členské země předplatí již testované očkovací látky u několika výrobců. Některé státy přitom chystají vlastní nákup vakcín.

Nemoc covid-19 zabila v Evropě desetitisíce lidí, ochromila hospodářství a epidemiologové varují před možnou druhou podzimní vlnou. EU se proto snaží o co nejrychlejší vývoj léků a očkovacích látek. Unijní země však mají přísná pravidla pro povolování geneticky upravených látek pro léčebné účely. Podle některých činitelů komise by schvalovací proces v dosavadní podobě mohl dostupnost vakcíny oddálit o mnoho měsíců.

Komise proto navrhla několik dočasných úlev, která mají postup zrychlit. Patří mezi ně například volnější pravidla pro schvalování vakcín či pružnější postupy pro jejich označování a balení. Strategie má podle Bruselu otevřít cestu k získání vakcíny do „12 až 18 měsíců, ne-li dříve“. 

Návrh, který musí získat souhlas členských zemí a Evropského parlamentu, dočasně omezí možnost států uplatňovat při testování očkovacích látek vlastní přísná pravidla. V některých unijních zemích, jako je Francie či Itálie, přitom v současnosti schvaluje léčiva či vakcíny řada různých úřadů a proces mnohdy trvá řadu let.

Zmírnění pravidel má být pouze dočasné a týkat se výhradně krize spojené s covidem-19. EK přitom zdůrazňuje, že testování a schvalování vakcín a léků bude i nadále „kvalitní“, aby byla zajištěna jejich nezávadnost.

Na konci června chystá Komise summit ohledně společného postupu

„Budeme pokračovat v poskytování finanční podpory a uzavírání politických závazků se zeměmi z celého světa. Připravujeme summit, který se bude konat 27. června,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová. Německá politička chce řešit otázku, zdali by země byly ochotné poskytnout peníze na společný nákup budoucích vakcín od společností.

  • Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) oznámily společný projekt. Zatím je v laboratorní fázi.
  • Virologové Zdravotního ústavu v Ostravě vyvinuli vlastní metodu k testování protilátek proti koronaviru, která je přesnější než komerční testy a rychlotesty. 
  • Americká laboratoř Moderna oznámila, že úvodní fáze klinických testů jí vyvíjené vakcíny proti koronaviru přinesla „pozitivní předběžné údaje“.
  • Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin. Výsledky budou do konce roku.
  • Do druhé fáze klinických testů vstoupily očkovací látky Ústavu biologických produktů ve Wu-chanu a v Pekingu. Čínská vakcína proti koronaviru mohla být připravená pro trh už koncem letošního roku.
  • Britská společnost AstraZeneca začala s výrobou potenciální vakcíny také. Vakcínu s pracovním názvem AZD1222 vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje deset tisíc dobrovolníků. Vlády Itálie, Francie, Nizozemí a Francie si tutu vakcínu předplatily.
  • Firma CureVac dostala 17. června jako druhá v Německu (po firmě BioNTech) povolení k zahájení testů na lidech. Německá vláda ve firmě získala dvacetřicet procent podílu.
  • Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se nyní na celém světě na lidech testuje 11 možných očkovacích látek proti koronaviru.

„Vakcína nebude jen průlomem v boji s koronavirem. Bude také důkazem toho, jakých výsledků mohou partneři dosáhnout, když společně přemýšlejí, propojí svůj výzkum a poskytnou své zdroje pro společné účely,“ prohlásila ke snaze o spojení unijních zemí k vývoji a nákupu očkovacích látek.

Vyjádření von der Leynové komentoval ve vysílání zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský. „Apelovala především na solidaritu. V zásadě přirovnávala tu současnou situaci k úplnému začátku koronavirové krize, kdy mluvila o tom, že také některé členské státy nebyly solidární. Nejenomže uzavíraly hranice, ale také zakazovaly vývoz zdravotnických prostředků do jiných zemí,“ řekl. 

Dolanský upozornil, že Evropská komise nemá právo členským státům nic podobného nařizovat, může jen apelovat. „Čtyři členské státy (Německo, Francie, Itálie a Nizozemí) uzavřely smlouvu s britskou společností, která by v tuto chvíli měla vakcínu vyrábět. Státy se dohodly na tom, že by si tuto vakcínu měly předplatit za v přepočtu dvacet miliard korun,“ připomněl Dolanský.

3 minuty
Zpravodaj ČT v Bruselu: Vakcína v EU
Zdroj: ČT24

V boji s pandemií covidu-19 se objevují náznaky naděje, uvedl ve středu také šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal nicméně, že země musí pokračovat v dodržování preventivních opatření, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy.

V celém světě se testují možné vakcíny, které by umožnily chránit populaci. Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila v úterý, že už se jich testuje 11. V Německu jako druhá dostala povolení k zahájení testů na lidech firma CureVac, od dubna už ho má firma BioNTech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 3 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 19 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 28 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 47 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...