Vyhlášení státu se obejde bez soudu, u sporných území je potřeba

Vznik státu není ani tak právní akt jako faktická událost. Podle Vladimíra Balaše z Ústavu státu a práva Akademie věd státy vznikaly původně tak, že určitá populace obsadila území, které nikdo nenárokoval, a uplatňovali tam moc. Kde je ale zájemců o půdu víc, tam může pomoci mezinárodní soudní dvůr. Otázky ohledně vyhlášení států vzbudil Vít Jedlička, který v dubnu založil stát Liberland na pomezí Srbska a Chorvatska, které nicméně tvrdí, že se nároku na území nevzdaly.

Kritéria vzniku státního útvaru v obecné rovině naznačuje Montevidejská úmluva z roku 1933. „Stát musí mít stálé obyvatelstvo, musí efektivně kontrolovat území, musí mít vládu nebo vykonávat nad územím a obyvatelstvem nějakou moc a musí být způsobilý vstupovat do vztahů s ostatními státy,“ vyjmenoval Vladimír Balaš, který působí na Ústavu státu a práva Akademie věd. Aby mohl mít vztahy s jinými zeměmi, ty ho musí jako stát uznat.

Při vytváření státu nehrají přitom roli společné znaky obyvatelstva, jako je kultura, jazyk nebo historie. „Původně státy vznikaly tak, že se populace nasunula na nějaké území, které nikdo nenárokoval, a tam začali uplatňovat moc. Když to bylo v dobré víře, nikdo je nerušil, dokázali to uhájit, tak tam vznikl státní útvar,“ přiblížil Balaš. Doplnil, že vznik státu se nepotvrzuje na nějakém úřadu. „Je to skutečnost, která se osvědčuje tím, že existuje území, které tento stát spravuje, a obyvatelstvo, které je spravováno. Je to faktická událost, není to právní skutečnost. Právo s tím jenom spojuje nějaké následky,“ vyložil.

Nahrávám video

Stoupající voda mění hranice a pohlcuje státy

Územím se myslí suchozemská část planety, volných parcel ale moc není. Kdo by se kvůli tomu obracel směrem k oceánům, neuspěl by. I na moři by se dnes těžko zakládal nový stát třeba v podobě plovoucího města. I když se totiž mořská hladina zdá jako neobsazená plocha, už je rozdělena. „Část mají ve správě pobřežní státy, část má mezinárodní společenství,“ doplnil Balaš. Něco jiného je ale v případě ostrovních států, které jsou ohroženy klimatickými změnami. Jak stoupá voda, tak se některé ostrovy zaplavují a státy ztrácí půdu. „V tomhle nemá mezinárodní právo ještě úplně jasno. V zásadě by ale asi nebránilo nic tomu, aby národ, který žije na tomto území, spravoval oblast i poté, co dojde k zatopení,“ řekl Balaš.

Kde by ale vznikly spory o území mezi dvěma a více státy, mohou se obrátit na nestranný orgán. „Řada sporů byla řešena jak mezinárodní arbitráží, stálým rozhodčím soudem, tak mezinárodním soudním dvorem,“ uvedl Balaš. Při posouzení třeba kontinentálního šelfu využijí i odborné posudky, které za pomoci geologického hlediska pomáhají určit, čí nárok na území je oprávněný. Hodně se s oteplováním pólů mluví i o obsazení území Arktidy, kde jsou ale rozhodnutí mezinárodních orgánů podle Balaše respektována. V mezinárodním právu prý není nic, co by bránilo efektivnímu vyřešení územního sporu.

Liberland není stát

Vít Jedlička sice 13. dubna vyhlásil založení Liberlandu, podle Balaše to ale není stát. Problémem je nejen to, že Srbsko a Chorvatsko zpochybňují, že by si na vytyčené území nečinily žádný nárok, ale i to, že Jedlička jednal jako soukromá osoba. „Když se podíváte na zámořské objevy, ani jeden ze silných a mocných pirátů nebo mořeplavců, když objevil nějaké území, tak ho nenárokoval pro sebe jako pro soukromou osobu, ale potřeboval za sebou vždy vlajku suveréna, který efektivně dokázal podržet nárok. Kdyby Jedlička řekl, že to nabývá ve prospěch České republiky, tak by možná byl nárok silnější a mohli bychom se do toho lépe vložit. Ale to jsou spekulace za předpokladu, že by to Srbsko a Chorvatsko nenárokovaly,“ řekl Vladimír Balaš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 14 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 36 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 41 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 58 mminutami

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 3 hhodinami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 6 hhodinami
Načítání...