Všech 1,5 milionu arménských obětí genocidy bylo svatořečeno

Jerevan – Nejvyšší představitel arménské apoštolské církve Garegin II. prohlásil za svaté všech 1,5 milionu obětí krvavých masakrů z let 1915–1923. Třiadvacátý duben je v Arménii připomínán jako Den svatých mučedníků, kteří padli za vlast a víru v době masového vyvražďování Arménů osmanskými Turky. Německý prezident dnes označil masakr Arménů za genocidu. Spoluodpovědnost za ni podle něj nesou i Němci.

Oběti masakrů se staly svatými kolektivně, nikoli jednotlivě. Arménská apoštolská církev, jedna z nejstarších křesťanských církví na světě, svatořečením tradičně šetří – dnešní kanonizace je první po několika stovkách let. Arménie přijala křesťanskou víru jako státní náboženství v roce 301 jako první země světa. Církev má historicky 700 svatých, z nichž bylo dosud 63 Arménů. Obřad svatořečení symbolicky skončil v 19:15 místního času.

Před hlavními vzpomínkovými akcemi, plánovanými na pátek, dnes arménští politikové a zahraniční hosté uctili odkaz obětí stoleté tragédie na Globálním fóru proti zločinu genocidy, které se konalo v Jerevanu. Podle místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha, který na akci zastupuje Českou republiku, musí světové společenství usilovat o to, aby s vědomím historického odkazu dokázalo zabránit podobným zločinům proti lidskosti, jakým bylo vyvražďování Arménů, za jehož počátek se považuje 24. duben 1915. „Bez uznání viny těch, kteří vraždí, nemůže být odpuštění,“ prohlásil Škromach.

Arménský prezident Serž Sargsjan na konferenci řekl, že „nejlepším lékem pro potomky viníků genocidy je neselhávající paměť“. S narážkou na oficiální stanovisko Turecka, které tezi o genocidě odmítá, Sargsjan prohlásil, že památku obětí by měli uctít jak potomci obětí, tak viníků. „Cestou k usmíření není popírání, ale vzpomínka,“ řekl prezident.

2 minuty
Arménie si připomíná 100 let od masakru svých obyvatel
Zdroj: ČT24

Tragédie dodnes zatěžuje arménsko-turecké vztahy – především proto, že Turecko odmítá termín „genocida“ a mrtvé označuje za oběti válečného chaosu. Jako genocidu uznává tragický válečný osud Arménů kromě Arménie dalších 22 zemí světa, například Německo, Itálie, Francie, Kanada nebo Rusko. Před připomínkou stého výročí hovořil o vyvražďování Arménů jako o genocidě i papež František. Česká republika oficiálně termín genocida neužívá, přestože prezident Miloš Zeman loni tento výraz při návštěvě Sargsjana v Česku použil. 

Sargsjan ve středu prohlásil, že Arménie je připravena normalizovat vztahy s Tureckem, přičemž nebude trvat na tom, aby Ankara uznala vraždění Arménů osmanskými Turky za genocidu. Podle prezidenta nesmí mít obnovení rozhovorů mezi oběma zeměmi žádné předběžné podmínky.

Gauck hovořil o „spoluvině za genocidu Arménů“

„Osud Arménů stojí jako příklad pro dějiny masových vyvražďování, etnických čistek, vyhánění, ba i genocid, jimiž bylo tak strašným způsobem poznamenáno 20. století,“ prohlásil při příležitosti výročí německý prezident Joachim Gauck. Němci se podle něj musí vypořádat se skutečnostmi, pokud jde o „spoluodpovědnost, a případně dokonce o spoluvinu za genocidu Arménů“.
  
Německo patřilo po vypuknutí 1. světové války k věrným válečným spojencům Osmanské říše. Němečtí důstojníci měli v tureckém vojsku výsostné postavení a byli zastoupeni v jeho armádních grémiích. Mnozí z nich souhlasili s odsunem Arménů a podporovali tureckého ministra války Ismaila Envera.

Ankara už pohrozila kvůli slovu „genocida“ Vídni

Turecko dnes pohrozilo Rakousku, že jeho symbolické uznání vraždění Arménů jako genocidy bude mít neblahé následky. V telefonickém rozhovoru se svým rakouským protějškem Sebastianem Kurzem to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Rakouský parlament ve středu uctil památku obětí minutou ticha. „Parlamenty nemohou soudit historické události. Bude to mít nevyhnutelně nepříjemné následky pro naše bilaterální vztahy,“ řekl Cavusoglu Kurzovi.

Rakousko bylo za 1. světové války spojencem Osmanské říše a termín genocida v souvislosti s Armény dosud nepoužívalo. Turecko na středeční krok rakouského parlamentu reagovalo okamžitě odvoláním svého velvyslance z Vídně ke konzultacím. Turecký premiér Ahmet Davutoglu dnes v parlamentu hovořil o rozpoutání nenávistné rétoriky proti Turecku kvůli masakrům a deportacím Arménů. Termín genocida opět zavrhl.

V Jerevanu si připomněli oběti masakrů z let 1915–1923
Zdroj: ČTK/AP/Sergei Grits

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
před 44 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 2 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 5 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 5 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...