„Když se tehdy nenašel zpravodajský materiál dostatečně zajímavý pro vysílání, nepokusili se redaktoři vyplnit prázdný prosto něčím jiným a hlasatel prostě oznámil ‚Dnes večer nejsou žádné zprávy‘,“ komentoval tuto událost Tim Crook v knize Mezinárodní rozhlasová žurnalistika: Historie, teorie a praxe. Tuto kuriózní situaci podle něj „zavinil zjevný nedostatek novinářského umu ve spontánně amatérské akci“.
Redaktoři BBC podle všeho nemohli do programu vysílání 18. dubna 1930 zařadit dopravní zpravodajství a další součásti zpravodajských relací dnešního světa, protože je jednoduše neměli k dispozici.
Toho dne se ovšem v britském impériu přece jen něco přihodilo. Kromě fotbalových zápasů začaly na území tehdejší Indie nepokoje v přístavu Čitágáon (dnešní Bangladéš), na 700 mladých lidí zaútočilo na telegrafní úřad a odpojilo všechny komunikační zdroje města. Ale přihodilo se to až v době, kdy se zpráva o této události už nemohla dostat do večerních zpráv v Londýně.
Redaktoři se rozhodli, že není o čem informovat
Samotné rádio BBC svůj „den beze zpráv“ přibližuje takto: V roce 1930 si redaktoři v rozhlase již sami vybírali a editovali zprávy pro své pořady z agentury Reuters a z ostatních zdrojů. K těm patřily i různé vládní úřady. Zprávy odtud se do rádia dostávaly většinou ve formě oficiálních oznámení, jako bylo třeba varování před hustou dopravou či rada posílat vánoční pohlednice s předstihem. Nakonec byly zpravodajské relace těmito oznámeními tak přetíženy, že pro ně musel být vytvořen zvláštní pořad a začaly se vysílat mimo skutečné zprávy.
Zároveň se ale objevil tlak ze strany těchto úřadů na ovlivňování obsahu skutečných zpráv. Stalo se tak i v předvečer Velkého pátku roku 1930. Ministerstvo vnitra se tehdy snažilo pozastavit zveřejnění informace o rozhovoru s ministrem. Žádné noviny ho neměly otisknout během Velikonoc, a tak kontaktovali BBC, aby se informace o něm nedostala do večerních zpráv.
Během následujících 24 hodin však příliv jakýchkoliv zpráv, oficiálních i neoficiálních, jednoduše vyschl. Proto si posluchači na Velký pátek nakonec poslechli tu neuvěřitelnou větu o dni beze zpráv, následovanou hudební čtvrthodinkou.
