Podruhé do stejné řeky: Clintonová bude kandidovat na prezidentku

Washington – Bývalá americká první dáma a ministryně zahraničí Hillary Clintonová se znovu pokusí stát se první prezidentkou v historii Spojených států. Oznámila to na Twitteru a ve videu, které zveřejnila na svém webu. Clintonová se o post ucházela již před sedmi lety, tehdy ale uspěl současný prezident Barack Obama. Volby se budou konat na podzim 2016.

Podle amerických médií měla demokratická politička oficiálně oznámit svou kandidaturu již v poledne místního času (18:00 SELČ) na sociálních sítích, veřejnost však čekala marně. Zhruba o tři hodiny později se však objevila informace o elektronickém vzkazu, který její poradce John Podesta rozeslal stoupencům Clintonové. Mimo jiné v něm uvedl: „Je to oficiální: Hillary bude kandidovat na prezidentku.“

Následně se na webu Clintonové objevilo video, kde sama oznámila, že chce být příští prezidentkou. Video se zaměřuje, jak odborníci již dříve předpokládali, na rodiny, menšiny nebo na pracující. A upozorňuje třeba na téma ekonomické nerovnosti. „Běžní Američané potřebují zastánce a já chci být tímto zastáncem,“ říká Clintonová.

  • „Obrazově všechno vypadá skoro revolučně. V tom shotu vidíme nejen dělníky, podnikatele nebo mladé manžele různých ras, ale také lesbický pár a dva mladé muže, kteří se drží za ruce a říkají, že se mají rádi. Za banálními slovy se skrývá politicky odvážný pokus oslovit novou Ameriku,“ říká politolog Igor Lukeš .

Spekulace o tom, že sedmašedesátiletá Clintonová by mohla v Bílém domě nahradit svého někdejšího rivala Baracka Obamu, se objevovaly už několik měsíců. Agentura AP hodnotí její šance na úspěch jako poměrně vysoké. Mezi demokraty se totiž zatím nenašel podobně silný a výrazný kandidát. Navíc ji podporuje současný prezident. „Hillary Clintonová byla v roce 2008 silnou kandidátkou a byla také výbornou šéfkou americké diplomacie. Myslím, že by byla skvělou prezidentkou,“ prohlásil Barack Obama.

Podpora možných kandidátů mezi demokraty

  • Hillary Clintonová 62 %
  • Joe Biden 15 %
  • Elizabeth Warrenová 10 %
  • Bernie Sanders 3 %
  • Martin O'Maley 1 %

Zdroj: CNN/ORC

„Na americké nejen politické, ale i společenské a kulturní scéně není osobnost, u které by stačilo vyslovit jen křestní jméno 'Hillary' a všichni vědí, od školních dětí až po seniory, o koho jde,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž. „Je v ještě silnější pozici, než byla v roce 2007. Pokud neudělá nějakou fatální chybu, bude tentokrát její cesta k zisku demokratické kandidatury lehčí,“ myslí si Anýž.

V souboji s nynějším prezidentem Obamou prohrála mimo jiné proto, že podcenila význam sociálních sítí. Tentokrát nechce stejnou chybu opakovat, a proto svou kandidaturu zároveň oznámila také na Twitteru. Zároveň dalším tweetem potvrdila, že okamžitě zahájí kampaň a vyrazí do Iowy, kde se budou v lednu konat první primárky. Třetím tweetem pak potvrdila, že chce oslovit španělsky mluvící obyvatele USA:

Vůbec celá její kampaň se má více zaměřit na mladé voliče, bez jejichž podpory se zřejmě neobejde. „Jsem na tebe velmi hrdá,“ reagovala ihned na komunitní síti Twitter Clintonové dcera Chelsea. Jedna z prvních reakcí přišla i od bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové, která uvedla, že Hillary je „inteligentní, starostlivá a odhodlaná a bude vynikající prezidentkou“.

„Věřím, že Hillary je nejkompetentnější kandidátkou jak za demokraty, tak za republikány. Myslím, že bude schopná dotáhnout sliby Baracka Obamy, které nakonec nerealizoval. Je to zároveň někdo, kdo umí pracovat s oběma stranami,“ domnívá se jeden z příznivců bývalé první dámy Alex Harper. Média hodnotí Hillary Clintonovou jako schopnou a vzdělanou, ale také poněkud chladnou a příliš zarputilou. V posledních týdnech čelila kritice za neopatrné zacházení s citlivými informacemi. Jako ministryně zahraničí prý místo pracovního e-mailu používala k úřední komunikaci soukromou elektronickou schránku.

Jestliže v demokratických primárkách Clintonová opravdu zvítězí, bude ji čekat souboj s některým z republikánských kandidátů. Těch můžou být až dvě desítky. Mezi prvními oznámili svůj záměr bojovat o Bílý dům senátoři Ted Cruz a Rand Paul. V brzké době by se k nim měl připojit také bývalý floridský guvernér a bratr bývalého prezidenta Jeb Bush nebo floridský senátor Marco Rubio.

Z aktuálních průzkumů podle Anýže vychází jako nejsilnější Jeb Bush. „Pak je ovšem otázka, jestli Amerika, která má přes 300 milionů obyvatel, není schopná vygenerovat nikoho jiného než dalšího z dynastie Bushů a Clintonů. Byl by to velmi zvláštní souboj.“

Kdo je Hillary Clintonová (67)

Narodila se 26. října 1947 v Chicagu v rodině republikánského obchodníka. Vystudovala politické vědy na Wellesleyské koleji (1969) a práva na Yaleově univerzitě (1973), kde se potkala se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Vzali se v roce 1975; jejich vztah poznamenala v médiích hojně propíraná aféra jejího muže a stážistky Moniky Lewinské.

Od roku 1968 je členkou Demokratické strany a jako studentka se angažovala proti válce ve Vietnamu. Po absolvování univerzity pracovala jako právnička, mimo jiné se zapojila do práce výboru Sněmovny reprezentantů, který vyšetřoval aféru Watergate. Po zvolení manžela prezidentem zastávala roli první dámy USA (1993 až 2001). Poté působila jako senátorka za stát New York (2001 až 2009).

Na prezidentku už jednou kandidovala. V roce 2008 se jako první žena v historii Spojených států dostala až do finále stranického nominačního souboje, poté se jí ale přestalo dařit a potýkala se s nedostatkem peněz na kampaň. Proto nakonec odstoupila a prezidentem se stal jiný demokratický kandidát – Barack Obama. Ten jí po nástupu do Bílého domu nabídl post ministryně zahraničí. Během svého funkčního období (2009 až 2013) se stala nejvíce zcestovalým šéfem americké diplomacie, navštívila 112 zemí.

Několikrát zavítala i do Česka. Například v roce 2010 přijela spolu s Obamou u příležitosti podpisu odzbrojovací smlouvy s Ruskem. V roce 2011 zase společně s manželem Billem Clintonem dorazili na státní pohřeb Václava Havla, se kterým byli přátelé. Koncem roku 2012 pak v Praze podpořila americko-japonskou společnost Westinghouse v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Tendr byl později zrušen.

S Billem Clintonem mají dceru Chelsea. Od loňského září je Clintonová i babičkou, její vnučka se jmenuje Charlotte. Kromě toho je autorkou úspěšných memoárů Živoucí historie (Living History, 2003) a Těžká rozhodnutí (Hard Choices, 2014).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 5 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 20 mminutami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 1 hhodinou

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...