Kvůli střelbě v ulicích Majdanu, anexi Krymu a bojům v Donbasu chtějí ukrajinské úřady pohnat Rusko hned před několik světových tribunálů. Kyjevská ambasáda v Haagu chystá žaloby k Mezinárodnímu trestnímu soudu i Mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN. Rozsudky ovšem leží v nedohlednu.
„Rusko porušilo všechny možné i nemožné normy mezinárodního práva,“ konstatuje ukrajinský velvyslanec v Haagu Olexander Horin. Jeho země ve snaze pohnat Rusko před světové soudy argumentuje zejména budapešťským memorandem z roku 1994, ve kterém se světové mocnosti včetně Ruské federace zavázaly respektovat územní integritu nově vzniklé Ukrajiny výměnou za to, že se coby jeden z nástupnických států Sovětského svazu vzdá jaderných zbraní.
Před Mezinárodní soudní dvůr OSN, který sídlí v haagském Paláci míru, mohou Ukrajinci předstoupit teprve ve chvíli, kdy to schválí Moskva. V Radě bezpečnosti, která rozsudky soudu naplňuje, má navíc Ruská federace právo veta. I přes ruský odpor ale chtějí Ukrajinci dokázat, že Moskva v jejich zemi financovala mezinárodní terorismus. „Samozřejmě, nebude to rozsudek, ale jen poradní názor soudního dvora,“ připouští haagský velvyslanec Kyjeva Horin.
U Mezinárodního trestního soudu v Haagu žádá Kyjev o prošetření masakru na Majdanu a v Donbasu. V centru pozornosti stojí zejména tzv. krvavý čtvrtek, kdy po střelbě sniperů zemřelo v ulicích ukrajinské metropole osm desítek lidí, a boje s východoukrajinskými separatisty. Ukrajinská tajná služba SBU již dříve oznámila, že shromáždila tři svazky důkazů o zločinech proti lidskosti, kterých se měli rebelové na Východě dopustit. Důkazy se mají zakládat na výpovědích osvobozených ukrajinských zajatců a podle SBU mimo jiné svědčí o lékařských pokusech na vězních a o brutálních popravách.
Kromě toho by kyjevská vláda před tribunálem ICC ráda viděla i ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho nejbližší spolupracovníky, kteří nesou odpovědnost za anexi Krymu. K jejímu plánování se Putin veřejně přiznal v televizním dokumentu. Experti jsou ovšem v otázce souzení a trestání ruského prezidenta skeptičtí, a to i v případě, že by se Ukrajině hypoteticky podařilo Putinovu vinu prokázat. „Mezinárodní trestní soud nemá žádnou mezinárodní policii. Pokud má problém zadržet africké vůdce, pochybuji, že by se mu to podařilo v případě velmocí, jako je Rusko,“ konstatuje expert Haagského institut globální spravedlnosti Aaron Matta.
Může proto trvat roky, než nějaký verdikt u mezinárodních soudů (a zda vůbec) padne. Spravedlnosti se přitom Kyjev dovolává také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, a to kvůli mrtvým na okupovaném Krymu a na východě Ukrajiny. Podle expertů z Rady Evropy ovšem není ukrajinské vyšetřování násilností na kyjevském Majdanu nezávislé a nedostatky v ukrajinském vyšetřování masakru odporují mezinárodním standardům.
