Svět s napětím očekává historický podpis první fáze mírové dohody mezi Američany a hnutím Taliban. Postupně by tak mohla skončit osmnáctiletá afghánská občanská válka. Taliban slibuje, že země nebude základnou pro teroristy, USA zase nabídly odchod cizích vojsk. V čele amerických vyjednavačů stojí od roku 2018 zkušený diplomat Zalmay Khalilzad, který z administrativy Bílého domu rozumí Afghánistánu nejlépe. Sám z něj totiž pochází.
Podmínkou sobotního podepsání dohody je, aby mu předcházel pokles násilí v Afghánistánu během sedmidenního období. Klid zbraní je zatím oběma stranami dodržován. Historická událost se má odehrát za účasti mezinárodních pozorovatelů v katarské metropoli Dauhá, kde má Taliban svou politickou kancelář. Za americkou stranu dohodu podepíše ministr zahraničí Mike Pompeo.
Poté by měly být do deseti dnů zahájeny rozhovory znepřátelených afghánských stran o nastolení trvalého klidu zbraní a poválečném uspořádání, včetně podoby nové vlády, integrace členů Talibanu do společnosti či postavení žen.
Obě strany už jednou byly k dohodě blízko. Na začátku loňského září ale odpálil v Kábulu talibanský atentátník vozidlo napěchované výbušninami. Zemřelo 11 lidí a jeden americký voják, což byl pro amerického prezidenta Donalda Trumpa dostatečný důvod mírové rozhovory zrušit. „Mysleli si, že zabíjením lidí se dostanou do trochu lepší vyjednávací pozice,“ poznamenal šéf Bílého domu.
K tajnému setkání s představiteli Talibanu prý překvapivě došlo v sídle amerických prezidentů Camp Davidu těsně před výročím teroristických útoků z 11. září. Po nich Američané vtrhli do Afghánistánu a za poskytnutí útočiště al-Káidě radikální hnutí svrhli. „Takhle to vypadá, když Trump něco převezme a pak to zpacká,“ rýpl si demokratický senátor Chuck Schumer.
Úspěšný vyjednavač
Stažení amerických vojáků z Afghánistánu představuje jeden z hlavních cílů zahraniční politiky Trumpovy vlády. Šéf Bílého domu by nepochybně rád dohodu zúročil v kampani před letošními prezidentskými volbami, v nichž se pokusí obhájit mandát. Do regionu proto vyslal Khalilzada, který je nejvýše postaveným muslimem americké administrativy.
Ostřílený diplomat slouží už pro čtvrtého prezidenta. Zal, jak mu říká úzký kruh známých, pracoval jako velvyslanec při OSN. Afghánistán zná víc než dobře, jelikož se v zemi narodil a dva roky v ní působil jako ambasador. „Usilujeme o mír, usilujeme o politické urovnání,“ opakoval v minulosti.
O Khalilzadovi se mluvilo jako o možném ministru zahraničí, Trump ho ale nakonec v září 2018 vyslal do Afghánistánu. Za měsíc už jako první Američan seděl za jedním stolem se zástupci Talibanu v katarském Dauhá.
Khalilzad stojí za propuštěním spoluzakladatele Talibanu Abdula Gháního Baradara z pákistánského vězení. Po čtvrt roce už vedl páté kolo jednání v Dauhá. To trvalo dlouhých 16 dní. „Taliban říká, že nemůže vyhrát válku a je připraven na politickou dohodu,“ informoval tehdy.
Kritici mu vyčítají, že rozhovory vede s Talibanem bez afghánské vlády. S ní ale odmítají jednat hlavně sami radikálové, kteří tamní politiky označují za loutky Američanů.
Pokud se dohodu podaří uzavřít, skončí po více než 18 letech nejdelší americká válka v dějinách. V současné době působí na afghánském území více než 12 tisíc amerických vojáků; v první fázi stahování by se kontingent měl zúžit na 8600 vojáků.
Pentagon odmítl sdělit, jestli USA souhlasily s tím, že nakonec odejdou všichni. Mluvčí politického úřadu Talibanu v Kataru Suhajl Šahín nicméně na Twitteru uvedl, že hnutí to očekává. „Na základě dohody s USA všechny mezinárodní síly opustí Afghánistán, invaze skončí a nikdo nebude smět využívat afghánskou půdu proti ostatním,“ prohlásil mluvčí.
Obsah dohody nebyl zveřejněn, podle předpokladů ale Taliban v dokumentu slíbí, že nebude poskytovat útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám typu teroristické organizace al-Káida a Islámského státu (IS), které by z afghánského území mohly podnikat útoky na USA a jejich spojence.
Ještě není vyhráno
Klíčový problém mohou představovat vnitroafghánská jednání. Jako hostitelská země pro jednání se předem nabídlo Německo a Norsko. Taliban nedávno odmítl uznat výsledky prezidentských voleb, v nichž byl znovuzvolen prezident Ašraf Ghaní, a tak není jasné, kdo bude Kábul během rozhovorů reprezentovat.
Mírová dohoda navíc vyzývá k propuštění pěti tisíc vězňů z řad Talibanu, z nichž většinu zadržuje afghánská vláda. Ačkoli Washington s Kábulem o osvobození vězňů jednal, Ghaního vláda ho veřejně neavizovala, upozornila agentura AP.
Další překážkou úspěšného mírového procesu může být postoj některých bojovníků hnutí Taliban, kteří nejevili o mírová jednání žádný zájem.
