Kritizovaný i uctívaný. Zemřel nejdéle vládnoucí keňský prezident Daniel arap Moi

3 minuty
Horizont: Ve věku 95 let zemřel dlouholetý keňský prezident Daniel arap Moi
Zdroj: ČT24

Ve věku 95 let zemřel v Nairobi bývalý keňský prezident Daniel arap Moi, který této východoafrické zemi vládl 24 let. Informoval o tom server BBC. Nejdéle vládnoucí keňský prezident, který byl druhou hlavou nezávislé Keni, byl kritizován za autoritářství a korupci. Někteří ale pozitivně hodnotí, že za jeho úřadování (1978 až 2002) byla Keňa ve srovnání s jinými africkými státy relativně stabilní zemí.

Podle BBC budou exprezidentovi příznivci na Moie vzpomínat jako na vlastence, který stál u zrodu nezávislé Keni v roce 1963. Jiní ho ale viní z porušování lidských práv, pronásledování opozice, autoritářství a rozsáhlé korupce. Také ekonomika země za jeho úřadování stagnovala.

O úmrtí Moie informoval v prohlášení současný prezident Keni Uhuru Kenyatta, který označil Moie za vůdce boje za nezávislost a jednoho z největších Afričanů.

Prezident rovněž vyhlásil národní smutek, vlajky tak budou staženy na půl žerdi až do exprezidentova státního pohřbu. Datum zatím nebylo stanoveno.

Keňská vlajka stažená na půl žerdi
Zdroj: ČTK/AP/Khalil Senosi

Daniel arap Moi se narodil 2. září 1924. Po škole působil deset let jako učitel. V roce 1957 byl jako jeden z prvních černochů zvolen do legislativní rady, dřívějšího parlamentu za britské koloniální nadvlády.

Od roku 1960 se účastnil jednání o nové ústavě a o nezávislosti země. Poté, co se v prosinci 1963 stal prvním prezidentem Keni Jomo Kenyatta, stal se Moi ministrem vnitra, jímž byl až do roku 1978.

Represe vůči odpůrcům

Od ledna 1967 byl Moi zároveň viceprezidentem a po smrti Kenyatty v roce 1978 převzal vedení země. Z počátku byl velmi populární a snažil se být blízko lidu. Pokusu o puč v roce 1982 Moi využil k upevnění své vlády a represím vůči svým odpůrcům.

Prosadil tehdy také změnu ústavy, která v zemi povolila jen jednu politickou stranu. Pluralitní systém obnovil pod domácím tlakem v roce 1991. U moci se ale Moi udržel až do prosince 2002, poté už kvůli změně ústavy nesměl znovu kandidovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 14 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 42 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 56 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...