Vinaři se připravují na klimatické změny. Zatímco v některých regionech se radují, že jim větší teplo pomůže, jinde se obávají snížení kvality půd nebo vody. Aby nemuseli tápat, spojili se s vědci, kteří se jim za pomoci moderních technologií snaží naznačit, na co se připravit.
Některé odrůdy podle klimatologů do sta let mohou zmizet úplně, jiné zas budou chutnat úplně jinak, než jsme zvyklí. „Pokud je například moc horko, takové podmínky mohou vést k nedostatečné kyselosti a tím i absenci svěžesti, chuti, aroma,“ vysvětluje odbornice na vinnou kulturu z Lincoln University Amber Parkerová.
Klimatologové, geografové i odborníci na víno z Francie a Nového Zélandu se tak pustili do pětiletého projektu, na jehož konci má být víc informací o záchraně vína na další staletí. Na začátek instalují přenosné meteorologické stanice. „Mají v sobě teplotní senzory. Nastavíme je na lokální podmínky, nadmořskou výšku, vzdálenost od řeky a tak dále,“ popisuje klimatolog Herve Quenol.
Přístroje zaznamenávají také rychlost větru, teplotu půdy, změnu vlhkosti nebo množství srážek. Díky těmto datům se vinaři mohou rozhodnout pro změnu odrůdy nebo způsobu, kde a jak půdu vinic obdělávat. „Výsledky nám také umožní pracovat s modely klimatických změn mezi lety 2050 až 2100,“ dodává Quenol.
„Doufáme, že nám to umožní nastavit si vinici nejlepším možným způsobem tak, abychom měli dobré plody a dobrou kvalitu vína,“ říká majitel jedné z vinic zapojených do projektu Peter Bosworth.
Ohrožené veltlínské zelené
Klimatickou změnu pociťují i vinaři v Česku. Zatímco v létě sklízejí například ve Velkých Pavlovicích v průměru o deset dní dřív než před patnácti lety, v zimě zase marně čekají na mráz.
Některé zavedené odrůdy, třeba původem rakouské veltlínské zelené, by podle nejčernějších scénářů mohly ještě v tomto století úplně zmizet. Zatímco tradiční vinařské oblasti vývoj sledují s obavami, třeba severské země se radují.
