Kyjev - Ukrajinská bezpečnostní rada státu schválila návrh prezidenta Petra Porošenka, aby země požádala OSN a Evropskou unii o vyslání mezinárodních mírových jednotek. Oznámil to tajemník rady Oleksandr Turčynov. Podle představ Kyjeva by tyto síly měly být rozmístěny v Donbasu podél frontové linie a na hranici s Ruskem. „Rusko se jako agresor nemůže a nebude účastnit této operace pro nastolení míru. Jinak by se legalizoval velký kontingent ruských vojáků na Ukrajině. Takových mírotvorců už máme víc než dost,“ uvedl Porošenko. Moskvě se návrh nezamlouvá, podle ní jde o porušení dohod z Minsku.
Příslušnou výzvu adresovanou Radě bezpečnosti OSN a Evropské unii by podle šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany nyní mělo připravit ministerstvo zahraničí. Její konečné schválení pak přísluší parlamentu. Turčynov dodal, že rada toto rozhodnutí přijala s ohledem na neustálé porušování mírových dohod Ruskem a „ilegálními ozbrojenými skupinami v Donbasu“ kontrolovanými Moskvou.
Záměr zažádat Organizaci spojených národů o mírové jednotky deklaroval ukrajinský prezident ve svém včerejším projevu. V Donbasu má od víkendu sice podle minských dohod platit příměří, po celý týden se ale nadále sváděly boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty o strategický dopravní uzel ve městě Debalceve. Do rukou proruských sil padlo včera.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko
„Musíme být připraveni bránit náš stát, proto jsem navrhl zahrnout některé změny do zákonu o válečném stavu tak, aby lépe odrážel některé zvláštnosti hybridní války, které už čelíme několik měsíců.“
Rusko chce, aby se Kyjev držel Minsku, povstalci jsou nejednotní
Rusko ukrajinský návrh nepodporuje. „Je to poněkud znepokojující, protože Ukrajina podepsala dohody v Minsku a ty hovoří o jednotkách OBSE – o OSN a Evropské unii se v nich nemluví,“ cituje Russia Today ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina. „Místo toho, aby přicházeli s novými návrhy, měli by pracovat na realizaci toho, co bylo dohodnuto,“ dodal s tím, že dnešní krok bezpečnostní rady ukazuje nedostatek odhodlání plnit minské dohody.
- Bohdan Kopčák, publicista: "Je otázka, kdy EU nebo OSN by byla schopná takovou misi zorganizovat. Kritika Ruska je logická. Jak by se mu to mohlo líbit, když je obviňováno, že pomáhá povstalcům přímo na ukrajinském území, a to nejen logistikou a veliteli, ale přímo i zbraněmi a podobně."
Podle zástupce povstalců Denise Pušilina by potom pozvání mírových sil na rusko-ukrajinskou hranici představovalo přímo porušení minských ujednání. Mluvčí povstaleckých vojsk Eduard Basurin ale prohlásil, že s podobným návrhem přišli vzbouřenci už na počátku konfliktu. „Tehdy jsme neuspěli. Pokud ale chtějí pozvat mírotvorce teď, ať to udělají, nejsme proti,“ konstatoval mluvčí. Také luhanští radikálové nemají proti povolání kontrolorů OSN námitek. Již dříve ale oznámili, že do mírové mise musejí být zařazeni zástupci Ruska a Běloruska.
Podle Porošenkových slov má přitom mise modrých přileb v zemi působit „na základě zmocnění Rady bezpečnosti“ - v níž Rusko drží právo veta. Ukrajinský prezident nyní chce o mírových jednotkách zahájit konzultace se zahraničními partnery, „předběžně“ však prý misi již konzultoval s prezidenty Francie a Ruska a německou kancléřkou minulý týden při summitu v běloruské metropoli.
Tomáš Šmíd, politolog
„Reálně by to nepřineslo nic. Kdyby mírové jednotky neměly patřičný mandát k tomu, aby mohly oddělovat bojující strany. Nedokážu si v současné době představit, že by bez souhlasu druhé bojující strany mohly být mírové síly nasazeny. Rusko přitom je třeba jako patrona povstaleckých sil považovat za jednu ze stran konfliktu.“
Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus
„Měly by to být policejní jednotky, nikoli vojenské. Tím by vznikl dojem, že bdí nad pořádkem v oblasti – to by mohlo fungovat dobře. Byly by to především patrně Evropané, nemohli by v nich být ani Rusové ani Ukrajinci. Střežit by měli současnou linii dotyku mezi povstalci a jednotkami ukrajinské armády, ale i rusko-ukrajinskou hranici mezi Ruskem a Luhanskou a Doněckou oblastí, jde asi o 300 kilometrů. To se Moskvě přirozeně nelíbí.“
Vznik válečného kabinetu zůstává otevřený
Vedle žádosti o mírovou misi Porošenko rovněž otevřel debatu o vytvoření válečného kabinetu a změně zákona o válečném stavu. „Musíme být připraveni bránit svou zemi,“ konstatoval. „Na základě mých instrukcí došlo k analýze válečného zákona. Ten bere v úvahu zkušenosti a zvláštnosti z hybridní války, která se pomalu mění na úplnou válku a kterou už pozorujeme několik měsíců.“ Vyslovil se rovněž pro konání vojenských cvičení na celém ukrajinském území.
