Tokio – Japonské vládě se prý nepodařilo kontaktovat džihádisty z Islámského státu (IS), kteří drží v zajetí Japonce Kendžiho Gota a Harunu Jukawu. Radikálové v úterý pohrozili zabitím obou mužů v případě, že za ně nebude do 72 hodin zaplaceno výkupné 200 milionů dolarů. Lhůta vyprší v pátek v 6:50 našeho času. Unesení Japonci se znali z předchozího působení na Blízkém východě, na území Sýrie zmizeli loni. Novinář Goto sem údajně přijel pomoci při propuštění svého kamaráda Jukawy.
Kdo jsou Japonci unesení Islámským státem?
Své požadavky zveřejnili islamisté v úterý ve videu, jehož pravost nebylo možné ověřit. Goto a Jukawa v oranžových kombinézách na záznamu klečí před kamerou spoutaní po boku ozbrojeného muže v černé kukle. Podobně vypadala videa se západními rukojmími, kterým bojovník IS v minulých měsících uřízl hlavu.
Oba Japonci se spřátelili loni v dubnu v Sýrii. Pro 42letého Harunu Jukawu byla cesta sem součástí snahy změnit od základu život. Rozhodl se tak poté, co jeho manželka zemřela na rakovinu plic, on sám zbankrotoval, přišel o dům a pokusil se o sebevraždu. Podle svého otce žil měsíc před odjezdem na Blízký východ jako bezdomovec v jednom tokijském parku.
Kendži Goto a Haruna Jukawa na poslední společné fotografii na svobodě
Jukawa se chtěl stát vojenským poradcem a hledal v Sýrii rady reportéra se zkušenostmi z válečných oblastí. Tak se seznámil s Gotem a oba pak odcestovali do Iráku. V červenci se Goto vrátil do Japonska a Jukawa se vypravil znovu do Sýrie. V srpnu se objevilo video, na němž byl vidět zakrvácený Jukawa, jehož vyslýchali bojovníci IS. Sedmačtyřicetiletý Goto, který od roku 1996 působil jako válečný zpravodaj v Afghánistánu, Somálsku, Iráku a dalších krizových oblastech v Africe a Asii, dospěl k názoru, že mu musí pomoci.
Podle Gota se Jukawa za svého pobytu v Sýrii spřátelil s příslušníky Syrské svobodné armády, která je jednou z povstaleckých frakcí bojujících v občanské válce v zemi. Její bojovníci mu prý důvěřovali, společně s ním jedli a představili ho i svým rodinám v uprchlických táborech. Na své facebookové stránce Jukawa zveřejnil fotografie, na nichž pózuje po boku rebelů a se zbraní v ruce. Na svém profilu tvrdí, že je šéfem organizace zvané Private Military Company, o jejíž existenci jsou ale pochyby. Podle japonských médií je Jukawa spíš nadšencem se zájmem o válečnou tematiku, který se chtěl dostat blíž bojům v Sýrii. „Byl nešťastný a nevěděl, co dělá. Potřeboval někoho zkušeného, aby mu pomohl,“ řekl Goto agentuře Reuters v srpnu v Tokiu.
GALERIE
Japonský novinář Kendži Goto zdroj: ČTK/AP
Kendži Goto, který se po Jukawově únosu vydal kamaráda zachránit, je naproti tomu uznávaný válečný zpravodaj, který pracoval pro řadu japonských médií, včetně televize NHK. Kromě své reportérské činnosti napsal také knihy o dopadech nemoci AIDS v Africe. Podle svých spolupracovníků se nikdy zbytečně nepouštěl do nebezpečných akcí. V říjnu překročil hranice z Turecka do Sýrie a před odjezdem do bašty islamistů Rakky na mobilní telefon svého tureckého asistenta nahrál vzkaz. „Pokud se něco stane, veškerou odpovědnost za to nesu já. Je to poměrně nebezpečné… ale prosím, nemějte o Syřanech špatný dojem,“ prohlásil 25. října, kdy byl viděn naposledy na svobodě.
Goto, který v roce 1997 konvertoval ke křesťanství, věřil, že se dostane na území ovládané Islámským státem díky své národnosti. „Říkal, že s japonským novinářem budou zacházet jinak než s americkými nebo britskými novináři,“ uvedl jeho obchodní partner Toši Maeda. „Japonsko se neúčastní náletů a pouze poskytuje humanitární pomoc,“ argumentoval. Koncem listopadu nicméně dostala Gotova manželka – která v říjnu porodila novináři druhé dítě – první e-mail, v němž únosci žádali za propuštění jejího muže výkupné 17 milionů dolarů. Tehdy ale ještě nehrozili jeho zabitím.
Japonsko se veškerými možnými diplomatickými cestami snaží dosáhnout propuštění rukojmí a pokouší se navázat kontakt přímo s únosci. Velký problém je ale pro Tokio fakt, že se zeměmi Blízkého východu má jen omezené diplomatické vztahy. Japonští diplomaté opustili Sýrii, když se začaly stupňovat boje tamní občanské války.
Unesený Japonec: Pokud se něco stane, odpovědnost je na mně (zdroj: ČT24)
Al-Káida si za šest let vydělala na výkupném tři miliardy korun
Kolikrát v minulosti Japonsko zaplatilo za své rukojmí výkupné, není zcela jasné. Jediný potvrzený případ je z roku 1999 z Kyrgyzstánu. V roce 2004 extremisté zajali japonského turistu a požadovali, aby Japonsko odvolalo své vojáky z humanitárních projektů v jižním Iráku. Vláda odmítla a turista byl nalezen s useknutou hlavou. Podobně IS požadoval 100 milionů dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun) za amerického novináře Jamese Foleyho. O této částce se však nikdy vážněji nevyjednávalo, neboť suma mnohonásobně přesáhla výkupné zaplacené za zajatce různých radikálních skupin v minulosti.
Podle amerického listu The New York Times si například al-Káida a její odnože přišly od roku 2008 díky výkupným na 125 milionu dolarů (téměř tři miliardy korun). K podobné částce dospělo americké ministerstvo financí, které spočítalo, že teroristickým organizacím bylo za posledních osm let zaplaceno asi 120 milionů dolarů. Z toho 28 milionů dolarů například vydala Francie za propuštění svých občanů vězněných po tři roky v Nigeru. Francouzská vláda zaplacení výkupného popřela. Celkově prý Francie zaplatila al-Káidě nebo na ni napojeným skupinám asi 58 milionů dolarů. Z 53 lidí zajatých al-Káidou za posledních pět let byla podle The New York Times třetina Francouzů.