Papež František v japonském městě Nagasaki vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení. Vlastnictví jaderných zbraní je podle něj neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Jejich použití později v Hirošimě označil za zločin. Nagasaki a Hirošima jsou jediná dvě světová města, která se stala terčem jaderného útoku, když na ně Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby. Zahynulo tehdy přes 200 tisíc lidí, další statisíce umírali postupně na následky výbuchu a ozáření.
Papež v neděli odmítl logiku používání jaderných zbraní jako odstrašujícího prostředku, který pomáhá zajistit mír. Podle něj disponování jadernými zbraněmi navozuje pouze „falešný pocit bezpečí“.
„Vlastnictví atomových a jiných zbraní hromadného ničení není odpovědí (na touhu po míru),“ prohlásil papež v projevu, který přednesl v Nagasaki na místě, kam 9. srpna 1945 dopadla jaderná bomba. „Mezinárodní mír a stabilitu nelze nastolit s pomocí strachu ze vzájemného zničení a s pomocí hrozby naprosté zkázy,“ konstatoval dále papež. Tento strach podle něj poškozuje vzájemné vztahy a brání dialogu.
Papež rovněž podotkl, že obrovské množství peněz „vyplýtvané na závody ve zbrojení je do nebe volající urážkou ve světě, kde miliony dětí a rodin žijí v nelidských podmínkách“. Podle něj by se tyto prostředky měly využít na odstranění chudoby a ochranu životního prostředí.
Papež uctil i křesťanské mučedníky
Papež František pronesl svůj projev v Nagasaki před stovkami lidí oblečených v bílých pláštěnkách, kterými se chránili před silným lijákem. Vedle sebe měl papež umístěnou symbolickou fotografii z roku 1945 z Nagasaki, na které je zachycen chlapec, jak nese na zádech svého mrtvého mladšího bratra.
Snímek ukázal novinářům již v loňském roce na návštěvě v Chile, kde vyjádřil obavy, že svět stojí na pokraji jaderné války. V neděli se papež setkal se synem amerického vojenského fotografa, který je autorem snímku. Poté položil na místě věnec bílých květin a tiše se v dešti pomodlil.
Druhým věncem papež uctil křesťanské misionáře a mučedníky i takzvané skryté křesťany, kteří v Japonsku šířili a tajně uchovávali katolickou víru během staletí pronásledování až do zrušení zákazu vyznávání křesťanství v roce 1873.
V Nagasaki František sloužil mši, na niž přišlo asi 35 tisíc věřících. Na oltáři stála poničená dřevěná socha Panny Marie, kterou se podařilo zachránit z tamní katedrály zničené při výbuchu jaderné bomby v srpnu 1945.
Použití jaderných zbraní je „v současnosti daleko více než kdy jindy zločinem“, prohlásil papež později v Hirošimě v Parku míru. Řekl, že cítil povinnost do tohoto města přijet jako „poutník míru“. Na Hirošimu, kde se v neděli papež setkal se ženou, jež útok jako čtrnáctiletá přežila, svrhli Američané atomovou bombu o tři dny dříve než na Nagasaki. Japonsko po útocích kapitulovalo, skončila tím druhá světová válka.
Papež dosud navštívil Japonsko jen jednou, v roce 1981 to byl Jan Pavel II. V té době už Spojené státy a Sovětský svaz začínaly dojednávat likvidaci jaderných raket středního a krátkého doletu, smlouvu podepsaly šest let nato. Současný americký prezident od ní ale odstoupil.
„Situace kolem jaderných zbraní je dnes mnohem nebezpečnější, než byla před osmatřiceti lety při první návštěvě papeže. Myslím, že papež František chtěl právě proto využít Nagasaki a Hirošimu k výzvě světu,“ zhodnotil bývalý japonský velvyslanec ve Vatikánu Šigeru Tokujasu.
Ve 127milionovém Japonsku se ke katolicismu hlásí pouze 536 tisíc věřících; hlavními náboženstvími v zemi jsou buddhismus a šintoismus. Centrem katolické víry je právě Nagasaki. Papež v neděli znovu připomněl, že v mládí se do Japonska chtěl sám vydat jako misionář, zabránily mu v tom ale zdravotní problémy.
