Argentinským prezidentem byl už v nedělním prvním kole voleb hlavy státu zvolen kandidát středolevé koalice Fronta všech Albert Fernández, když získal téměř 48 procent hlasů. Vyplývá to podle místních médií z oficiálních výsledků voleb po sečtení více než 97 procent hlasů. Volební účast činila přibližně 78 procent. Dosavadní argentinský prezident Mauricio Macri, který mandát obhajoval, vítězství opozičního kandidáta uznal a blahopřál mu.
Prezidentem Argentiny se stal Albert Fernández z opoziční levice
Končící i nastávající prezident se v pondělí ráno setkali v prezidentském paláci v Buenos Aires, aby projednali předání moci, uvedla agentura Reuters. Macri, který získal necelých 40 procent hlasů, přiznal svou porážku v neděli pozdě večer místního času.
„Potřebujeme spořádané předání moci, které přinese všem Argentincům klid, protože nejdůležitější je blaho všech Argentinců,“ prohlásil Macri. Rozdíl ve výsledcích obou kandidátů byl menší, než naznačovaly předvolební průzkumy.
Očekává se, že nově zvolená hlava státu naváže úzké kontakty s ostatními zástupci levice ze zemí Latinské Ameriky, například s mexickým prezidentem Andrésem Manuelem Lópezem Obradorem nebo bolivijskou hlavou státu Evem Moralesem, který ve volbách obhájil mandát minulý týden. Obrador uvedl, že hodlá oběma protějškům ještě v pondělí zatelefonovat s blahopřáními.
Až se 60letý Fernández stane prezidentem, bude viceprezidentkou Macriho předchůdkyně v prezidentském úřadě Cristina Fernándezová Kirchnerová. Proti nynější senátorce je přitom vedeno několik řízení kvůli korupci. Zákonodárkyně však požívá imunity před trestním stíháním.
Klíčovým tématem voleb byla současná špatná ekonomická situace ve druhé největší zemi Jižní Ameriky. Macri před čtyřmi lety vyhrál prezidentské volby s programem tržně orientovaných reforem, které měly oživit ekonomiku. Ta je však nyní v ještě horším stavu, než když Macri vedení země přebíral. Hrubý domácí produkt loni klesl o 2,5 procenta a letos se očekává propad 3,1 procenta. Nezaměstnanost činí deset procent a na 35 procent Argentinců žije na hranici chudoby.
Macri se neúspěšně pokusil zachránit ekonomiku loňskou dohodou s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru 57 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), čímž vyvolal demonstrace. Mnozí Argentinci se totiž obávají opakování situace z přelomu tisíciletí, kdy byla země nucena vyhlásit bankrot. Tehdejší vláda se rovněž zadlužila u MMF a následná úsporná opatření výrazně zhoršila sociální postavení milionů Argentinců.
Předpokládaný konec Macriho vlády začali jeho odpůrci slavit krátce po uzavření volebních místností. Jednou ze čtvrtí Buenos Aires projeli na kolech mladíci pracujících jako poslíčci – jedna z mála pracovních příležitostí pro mladé Argentince – a vyzváněli na zvonky. V ulicích hlavního města bylo také slyšet oslavné klaksony aut, napsal server Guardian.