Potápěči vylovili z řek v Lyonu stovku elektrických koloběžek

Nahrávám video

Netradiční akce se o víkendu konala ve francouzském Lyonu, kde se ekologičtí aktivisté snažili vyčistit řeky od elektrických koloběžek, které tam lidé odhodili. Potápěči jich nakonec našli za tři hodiny přes sto na úseku dlouhém pouhých tři sta metrů, píše server 20minutes.fr, který výsledek operace označil za smutný. Přemíra elektrokoloběžek přínáší problémy i v jiných větších městech v zemi.

Výlovu z řek Saôny a Rhôny se zúčastnily desítky potápěčů. Sdružení Odysseus 3.1, které čištění toků organizovalo, po skončení akce uvedlo, že „potápěči jsou vyčerpaní a dobrovolníci špinaví“, ale že zbývá ještě udělat hodně práce. Kromě koloběžek našli také šest kol, vozík, psací stroje a rádia.

Koloběžkový chaos ve Francii

S podobným problémem jako Lyon se potýká i Paříž a Marseille. Na velké množství koloběžek ve vodě často upozorňují lidé na sociálních sítích. Pro životní prostředí může být nebezpečná jejich lithiová baterie. Tato sdílená vozítka jsou ve Francii terčem kritiky i kvůli divokému parkování a ohrožení chodců.

Francouzská média v květnu informovala o případu dlouholeté korepetitorky (doprovázející hudebnice) pařížské opery, kterou jezdec na koloběžce vážně zranil a které hrozí, že žáky baletní školy už nebude moci doprovázet na klavír. Rovněž v květnu srazila v Paříži koloběžka matku se sedmitýdenním dítětem, vyvázly jen se škrábanci.

Francouzský parlament proto v srpnu řešil návrh zákona, který má používání tohoto dopravního prostředku upravit. Jen v Paříži je k dispozici na dvacet tisíc koloběžek a zájem o ně letos stoupl zejména mezi turisty.

Starostka francouzské metropole Anne Hidalgová před létem oznámila, že Paříž zakáže parkování elektrických koloběžek a bude požadovat omezení jejich rychlosti.

Podle zástupce organizace Apacauvi, která bojuje proti anarchii ve městech, by uživatelé koloběžek měli být identifikovatelní a za způsobené nehody postižitelní.

Osm měst departementu Hauts-de-Seine západně od Paříže už v červnu používání koloběžek zakázalo. Také Praha řeší problém s parkováním koloběžek a chce stanovit podmínky jejich používání v rušných oblastech centra.

  • Pokud je zřízen jízdní pruh pro cyklisty, kolaři či koloběžkáři se musí držet v něm. Na stezce určené zároveň pro chodce a pro cyklisty nesmí ohrozit chodce.
  • Na kole/koloběžce se jezdí vpravo, cyklisté mohou jet jen jednotlivě za sebou.
  • Cyklisté/koloběžkáři mladší 18 let potřebují ochrannou přilbu, jezdci mladší deseti let se neobejdou bez dohledu osoby starší 15 let, pokud jedou po silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci.
  • Při snížené viditelnosti je nutné jízdní kolo či koloběžku označit patřičnými světly.
  • Možnosti cestování s kolem/koloběžkou v městské hromadné dopravě upravuje každé město trochu jinak. Například v Brně je možné přepravovat kolo/koloběžku v tramvajích, trolejbusech i autobusech; v Praze řidič autobusu cyklistu do vozu nepustí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled