Volyňští Češi: Jsme mezi dvěma ohni, nevíme, kudy budeme utíkat

Žytomyr – Reportéři ČT zjišťovali, jak vypadá situace mezi volyňskými Čechy, kteří v březnu tohoto roku zaslali žádost o přesídlení zpět do České republiky. Zatímco vládní návštěva v čele s ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem v září nezjistila velký zájem o repatriaci, prezident Miloš Zeman má informace jiné: k 40 volyňským rodinám se koncem září přidalo dalších 37 rodin z východní Ukrajiny. Na Ukrajině natáčela Lenka Králová z Reportérů ČT, která průběžně sledovala rostoucí obavy volyňských Čechů z tamní krize, a především z ruského prezidenta Vladimira Putina.

14 minut
Strach z Putina
Zdroj: ČT24

Jednu z ohrožených rodin představuje Serhej Mikula. Obává se návratu poměrů z doby Sovětského svazu. „V Rusku všichni kamarádi říkají, že jsou tam problémy se svobodou slova a jiné obtíže, které bývaly v Sovětském svazu,“ říká Mikula. Ze své rodinné historie má navíc zkušenosti s tím, jaké zlo Sovětský svaz dokázal napáchat. V době stalinských čistek jeho dědečka i otce popravili důstojníci NKVD - Lidový komisariát vnitřních záležitostí, který měl na starost evidenci obyvatel, střežení hranic i chod pracovních táborů.

„Ale tady nejsou žádné důvody, proč ho zastřelili. Prostě byl Čech. Bojím se toho. Jak budeme žít. Jestli ruská armáda vpadne do naší země, tak to bude takový samý NKVD jako ve třicátém osmém,“ doplňuje Mikula. Obavy sdílí i jeho jednadvacetiletá dcera Jiřina. „Mám strach z té situace. Nevím, co bude zítra. Já miluju Ukrajinu, moc ji miluju. Od Lvova k Doněcku ji miluju, ale žít chci tam, kde je stabilita,“ řekla.

Žytomyr mimo boj s proruskými povstalci

Podobně uvažují i další ze čtyřiceti rodin, kteří společně sestavili dopis se žádostí o pomoc, který česká vláda obdržela v polovině letošního března. Tito volyňští Češi začali usilovat o návrat do země svých předků po anexi Krymu. Jednou z nich byla také Rajsa Stoliarevyčová, která říká, že je Putina třeba zastavit.

Hlavní boje ukrajinské armády s proruskými separatisty se nadále koncentrují na východě Ukrajiny v oblasti Doněcku, rodiny volyňských Čechů se nacházejí v Žytomyru. Ten leží v centrální části Ukrajiny, přes sto kilometrů na západ od Kyjeva. Přesto obyvatelé vnímali ohrožení natolik, aby se obrátili na Českou republiku. Vnučka Rajsy Stoliarevyčové si v dubnu dělala starosti, aby se jednoho dne válečná zóna nerozšířila z Doněcku a Luhanska k Žytomyru. „Budeme mít stejné problémy. Budeme mít mrtvé, bude téct krev, budeme mít v ulicích tanky a zbraně,“ řekla.

Vláda tehdy slovy Lubomíra Zaorálka označila za hlavní důvod žádosti ekonomické a sociální zájmy, nikoli bezpečnostní. Vláda tak zamítla jakýkoli rozsáhlý program přesunu. Zároveň se ale mezi českými obyvateli našla řada těch, kteří sami nabízeli pomoc. Obraceli se na Českou národní radu Ukrajiny, kterou v otázce volyňských Čechů zastupuje Věra Doušová. „Jde jenom o to, že ty rodiny nemohou přijet, nemají trvalý pobyt, nemají vyřízené papíry,“ vysvětlila Doušová hlavní potíž při zprostředkování spolupráce.

Z historie volyňských Čechů

Jen v letech 1868–1874 proto na Volyň přesídlilo patnáct tisíc Čechů a do konce století se jejich počet zvýšil na sedmadvacet tisíc. V oblasti při hranicích s rakouskou Haličí založili dvě stě vesnic a během dvou generací se staly jednou z nejbohatších vrstev. Z Čech totiž přinesli moderní hospodaření rakousko-uherského střihu i v Rusku neprovozovaná řemesla včetně pivovarnictví.

První reemigrace proběhla po druhé světové válce. Jednání se vlekla až do července 1946, kdy Stalina obměkčil teprve osobní dopis od prezidenta Edvarda Beneše. Po osmi tisících vojácích Ludvíka Svobody se tak do vlasti o rok později vrací 33 tisíc volyňských Čechů. Druhá vlna reemigrace volyňských Čechů následovala až po dalších čtyřiačtyřiceti letech. Více podrobností zde.

Dlouhá cesta do Česka

Příkladem zatím úspěšného přestěhování z Ukrajiny do Česka je Dymitrij Bojko, který však začal s vyřizováním potřebných náležitostí rok před anexí Krymu. V době, kdy Rusko poprvé projevilo zájem o území Ukrajiny, mu přišla zpráva o vyřízení žádosti o víza a povolení k pobytu pro sebe i rodinu - manželku, dvě děti a svou matku. Následně využil nabídky podnikatele Martina Klaudyho, který jim na rok bezplatně zapůjčil svůj byt v Praze, dokud se finančně nevzchopí.

V polovině září volyňské Čechy navštívil sám Lubomír Zaorálek. Jeho dojem ze situace se od března příliš nezměnil. „Jsou to naši krajané, kteří chtějí žít na Ukrajině, a z toho, co by po nás chtěli, zaznívá především, abychom jim pomohli se tady sdružovat a pomohli pěstovat českou kulturu.“ Při setkání s tamními obyvateli nezaznamenal ministr žádný masový zájem o odchod do Česka. Věra Doušová z České národní rady Ukrajiny se domnívá, že je to tím, že se ke slovu nedostali ti, kteří tuto tužbu mají. Ti se navíc už teď obávají, že se od naší vlády nedočkají podpory a ruská média jejich slova překroutí.

Pro situaci na Ukrajině i pro volyňské Čechy zůstává příznačná nejistota. „Nevíme, co bude zítra. Opravdu, nevíme,“ vyjádřila pocity krajanů Jiřina Mikulová. „Stojíme uprostřed požáru. Když se sejdou dva ohně, nebudeme na tom dobře, budeme utíkat, ale já nevím kudy,“ doplnil její otec Serhej. Poslední dobrou zprávou pro ně je, že na popud prezidenta Zemana připraví ministerstva zahraničí a vnitra pro vládu návrh repatriace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...