Nobelova cena za lékařství patří neurologům za objev „vnitřního GPS“ v mozku

Stockholm - Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali neurologové John O'Keefe ze Spojených států a norští manželé May-Britt Moserová a Edvard Moser. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si lámali filozofové a vědci hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí,“ uvedl institut. Objev navigačního systému v mozku prý může pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti, která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.

Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny. 

Karolínský institut ve Stockholmu oznamuje laureáty NC za lékařství
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Krysy i lidé mají vnitřní GPS

O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho „vnitřního GPS“ v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.

Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ shrnula Syková.

O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru. Objev navigačního systému v mozku může pomoci hlavně při léčbě Alzheimerovy choroby.

May-Britt Moserová (51)

Narodila se 4. ledna 1963 v norském Fosnavagu. V roce 1990 vystudovala psychologii na univerzitě v Oslu, o pět let později zde získala doktorát z neurofyziologie.

V letech 1994–1996 působila v neurovědeckém centru při Edinburské univerzitě a taktéž spolupracovala s Johnem O'Keefem na londýnské univerzitě UCL. Potom se vrátila do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byla v roce 2000 jmenována profesorkou.

Edvard Moser (52)

Narodil se 27. dubna 1962 v Alesundu. Na univerzitě v Oslu vystudoval matematiku a statistiku v roce 1985 a o pět let později psychologii a neurobiologii, v roce 1995 získal doktorát z neurofyziologie.

Poté působil v letech 1994-1996 na Edinburské univerzitě a spolupracoval s Johnem O´Keefem na londýnské univerzitě UCL. Poté se vrátil do Norska na Norskou univerzitu věd a technologií (NTNU) v Trondheimu, kde byl v roce 1998 jmenován profesorem neurovědy.

John O'Keefe (74)

Narodil se 18. listopadu 1939 v New Yorku, kde také vyrůstal. Má americké a britské občanství. Bakalářský titul obdržel na Newyorské městské koleji, doktorát získal na kanadské McGillově univerzitě, kde také po studiu pracoval jako vědecký pracovník. Později studoval postgraduálně na londýnské univerzitě UCL, kde se v roce 1987 stal profesorem.

Již od počátku kariéry se věnoval výzkumu mozku, hlavně jeho části zvané hipokampus, kde je mimo jiné centrum paměti a prostorové orientace. Své pokusy prováděl také na potkanech. Je držitelem řady ocenění, v roce 2008 například obdržel Gruberovu cenu za výzkum nervové soustavy.

Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem. 

Začíná týden „nobelovek“  

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.   

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
02:31Aktualizovánopřed 25 mminutami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za 17 let, napsala agentura AFP. Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
08:09Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Jeden člověk zemřel u města Sumy po útoku na pohřební průvod, píše Ukrajinska pravda. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti stoupl na jedenáct a deset osob se pohřešuje, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 2 hhodinami

V Kalifornii hrozí výbuch nádrže s toxickou chemikálií

Úřady v jižní Kalifornii se snaží zabránit výbuchu nádrže, ze které uniká nebezpečná chemikálie. Přibližně 40 tisíc lidí bylo evakuováno, napsala agentura AP. Drama se odehrává v závodě na výrobu plastů pro letecký průmysl ve městě Garden Grove.
před 2 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 4 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 6 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 13 hhodinami
Načítání...