Z výsledku skotského referenda se raduje i Madrid

Madrid/Barcelona – Španělsko vévodí zástupu gratulantů, kteří blahopřejí Londýnu a Edinburghu k výsledku skotského referenda, jež se vyslovilo pro jednotu Británie. Vláda premiéra Rajoye se totiž sama potýká s obdobnou obtíží; v listopadu chtějí plebiscit uspořádat katalánští separatisté, a to přesto, že s tím Madrid nesouhlasí. Katalánský parlament už posvětil potřebný zákon. Výsledek „referenda“ ale nebude právně závazný.

Předseda katalánské vlády Artur Mas dnes prohlásil, že se stoupenci odtržení cítí po skotském referendu naopak silnější, protože vidí, že jiná členská země Evropské unie aspoň svobodné hlasování umožnila. „To, co jsme viděli ve Skotsku a ve Spojeném království, to je ta správná cesta,“ dodal.

Španělský premiér Rajoy konstatoval, že je „velmi šťasten“ ze zpráv o výsledku skotského hlasování: „ Skotům gratuluji jménem celého Španělska. Svým vyjádřením nejen zajistili lepší budoucnost, ale rozhodli se také setrvat v tak skvělém projektu, jako je Evropská unie. Tím Skotsko odvrátilo řadu ekonomických a řadu jiných nepříjemných dopadů. Voliči si vybrali mezi segregací a integrací, mezi otevřeností a izolací.“

Podle španělského politologa Pabla Calderóna Martíneze je ale Rajoyova radost předčasná. „Kvalita demokratické debaty, která skotské referendum doprovázela, jen povzbudí katalánské nacionalistické hnutí,“ konstatoval.

Listopadový katalánský plebiscit, který má dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem i kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, letos označil za nezákonný i španělský ústavní soud a postavil se proti němu španělský parlament. Podpory se dnes Rajoyovi dostalo i z Berlína, kde mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert odmítavé stanovisko Madridu podpořil: „Ve Španělsku je úplně jiná právní situace než v Británii, a kancléřka a celá německá vláda podporují názor španělského kabinetu.“

Protože je referendum o lokální suverenitě podle platných španělských zákonů ilegální, ani katalánská politická reprezentace nehovoří přímo o referendu, ale vágněji o veřejném hlasování. Katalánský politik Albert Royo prohlásil, že je cílem zjistit, kolik Katalánců vlastně o nezávislost stojí. Jasno bude po 9. listopadu.

Průzkumy: Samostatnost chce pětačtyřicet procent Katalánců

Katalánsko leží na severovýchodě Španělska u hranic s Francií a Andorrou. Autonomii oblast získala s pádem diktátora Prima de Rivery, po kterém v roce 1931 vznikla první Katalánská republika s hlavním městem Barcelonou. Za diktátora Franciska Franka byly jakékoliv projevy katalánské identity zakázány, autonomní status se obnovil v roce 1979. V Katalánsku žije kolem 7,5 milionu lidí a 45 procent z nich podle průzkumů o samostatnost stojí.

Chystané referendum rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie, což by mohlo oslabit katalánskou touhu po nezávislosti. Dvě třetiny Španělů údajně takový kompromis výměnou za udržení Katalánska pod španělskou korunou podporují. Jak ostatně ve včerejším Interview ČT24 připomněl politický geograf Martin Riegl, katalánská produkce představuje pětinu španělské ekonomiky.

Ve frontě za středomořským Katalánskem navíc stojí i ambiciózní severošpanělské Baskicko; už dnes má region vlastní parlament, policii, zdravotnictví a školství. Regionální vláda vybírá daně a ve většině případů rozhoduje o jejich využití. K baskické národnosti se hlásí přes dva miliony lidí, žijí převážně na území Francie a Španělska.

Ve Skotsku se proti nezávislosti včera vyslovilo přes 55 procent voličů (více zde). Skotsko a Katalánsko přitom nejsou v Evropě zdaleka jediné regiony usilující o samostatnost (viz mapa a tento článek).

Území v Evropě usilující o autonomii nebo nezávislost
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...