Brusel – Severoatlantická aliance by měla na summitu ve Walesu rozhodnout o zřízení vojenské síly, která během několika dnů dokáže zareagovat na ohrožení členské země NATO. Na dnešním bruselském brífinku to uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Nadcházející summit NATO označil za přelomový a zřízení předsunutého oddílu společných aliančních Sil rychlé reakce (NRF) za odpověď na agresivní ruské chování z poslední doby.
Ve světě čelíme několika krizím, zdůraznil Rasmussen: na východě Rusko zbaběle zasahuje na Ukrajině, na jihu vidíme nárůst extremismu. Tyto krize se mohou vyvíjet nečekaně a mohou podle něj různými způsoby ovlivňovat naši bezpečnost. NATO podle něj musí mít nový akční plán a rozhodne na summitu o vytvoření speciální jednotky, která bude schopna rychlého zásahu a reakce: Několik tisíc vojáků bude moci na ohrožení spojenecké země odpovědět v řádu dnů. NATO to nedělá proto, že by chtělo někoho napadnout, ale aby mohlo reagovat na nebezpečí a hrozby, které jsou stále aktuálnější a viditelnější, zdůraznil.
Připravenost vyžaduje zdroje, řekl Rasmussen a vyslovil očekávání, že na summitu ve Walesu ve dnech 4. až 5. září jasně zazní ochota členských zemí navýšit zdroje na obranu. „Věřím, že NATO vzejde z tohoto summitu silnější než kdykoliv předtím,“ řekl generální tajemník s tím, že největší odpovědností Aliance je chránit její občany a území.
Rasmussen také řekl, že účastníci summitu se sejdou s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, jasně mu vyjádří svou podporu a podniknou konkrétní kroky, které Ukrajině pomohou. Tyto kroky však dále neupřesnil. Pokud jde o případné členství Ukrajiny v NATO, Rasmussen připomněl, že Aliance už jednou vyjádřila ochotu Ukrajinu přijmout, Kyjev nicméně pak nastoupil jinou cestu. Pokud by se ale rozhodl změnit kurs a vyjádřil ochotu stát se v budoucnu členem Aliance, je NATO připraveno zahájit s ním diskusi. Změnu očekává Rasmussen po ukrajinských parlamentních volbách 26. října.
V souvislosti s vývojem a ruskou agresí na Ukrajině mají především pobaltské země NATO, ale také Polsko obavy z dalšího postupu Moskvy. Aliance už učinila některé kroky, které by měly jejich obavy zmírnit, nynější plány na zřízení několikatisícové vojenské síly jsou pokračováním těchto snah. „Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekl generální tajemník. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a Aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.
Rasmussen: NATO se musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka
„Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem,“ poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010. „Dnes nicméně musíme vzít na vědomí realitu, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka,“ prohlásil Rasmussen. Prý toho lituje, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. „Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka, a této situaci se přizpůsobíme,“ prohlásil Rasmussen.
Podrobnosti o nové síle Rasmussen nesdělil
Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly s velmi vysokým stupněm připravenosti Rasmussen novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou. Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné síly. „Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO,“ vysvětlil. Spojenci by měli do této jednotky přispívat na rotačním principu, nemá tedy jít o „trvalé“ rozmístění. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil.
Nová jednotka je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. „Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě,“ vysvětlil Rasmussen. Aliance proto probere možné modernizace potřebné infrastruktury, tedy například letišť nebo přístavů, aby se v případě potřeby mohly rychle přesouvat posily. Zlepšit se má sdílení zpravodajských informací, mají být upraveny obranné plány a zvýší se počet cvičení, vypočítal generální tajemník NATO.
Informovaný představitel NATO později novinářům řekl, že současné představy ohledně společného uskupení velmi vysokého stupně připravenosti počítají až s velikostí jedné brigády, konkrétní podoba prý bude vždy záviset na okolnostech. Uskupení by mělo být schopné s využitím zásob předem připravených v členských zemích, například paliva a munice, a upravených velitelských a zpravodajských struktur zasáhnout na území ohrožených států NATO do dvou dnů.
Deník Financial Times minulý týden psal až o 10 000 vojácích, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko. Podle aliančního činitele je to ale jiný koncept, označovaný jako Společná expediční síla (JEF). Tato jednotka by mohla plnit úkoly i mimo rámec NATO, uvnitř Aliance by mohla uskupení zmiňované Rasmussenem například posílit.
Plán má zajistit, že NATO bude mít v pravý čas na správném místě k dispozici ten typ sil, které budou skutečně potřeba. Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil Rasmussen. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci. Jen čtyři země z 28 členů NATO nyní svými obrannými výdaji dosahují doporučených dvou procent hrubého domácího produktu.
Rusko na summit nepozvali
Lídři zemí Severoatlantické aliance se na své letošní schůzce spolu s množstvím hostů z partnerských zemí sejdou 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu. Aliance ale na rozdíl od dřívějších let nepozvala na summit ruské představitele, ačkoliv všechna probíraná témata se ve větší či menší míře budou Ruska týkat. Summit má jednat mimo jiné o posilování kolektivní obrany, o výši obranných výdajů, vztazích s Ruskem, posilování vztahů s Ukrajinou a o ukončení operace v Afghánistánu.
„Ukrajinská krize dodala paktu druhý dech,“ poznamenal ruský list Kommersant s tím, že právě dění okolo Ukrajiny zcela změnilo program summitu, který původně měl být věnován boji s terorismem a kybernetickým hrozbám. Ruska se pak dotýká i stažení aliančních jednotek z Afghánistánu. Účast ruské delegace však vedení NATO shledalo podle aliančního zdroje „neužitečnou“, zatímco Moskva podle nejmenovaného ruského diplomata s pozváním „v nynějších podmínkách ani nepočítala“.
