Tisíce Rusů na Ukrajině, přiznal vůdce rebelů. Porošenko mluví o invazi

Mariupol - Až čtyři tisíce ruských vojáků operují v řadách separatistů na východní Ukrajině. Ve vysílání ruské televize to podle BBC přiznal vůdce proruských povstalců Alexander Zacharčenko. Na válčení si prý berou dovolenou. Ukrajinský prezident kvůli „ruskému vpádu“ zrušil zahraniční cestu do Turecka. Premiér Arsenij Jaceňuk požádal Západ, aby zastavil ruskou agresi novými sankcemi a svolal mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN. Podle Jaceňuka už Kyjev situaci sám nezvládá. Kreml zatím veškerá nařčení odmítá.

Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků. „Prezident musí zůstat v Kyjevě,“ konstatoval ukrajinský prezident Petro Porošenko, který kvůli „vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka. Zároveň svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany, jež má reagovat na zhoršení vojenské situace na jihu východoukrajinské Doněcké oblasti. Kyjev také vybídl, aby se sobotní mimořádný summit Evropské unie zabýval vojenskou pomocí Ukrajině a sankcemi proti Rusku.

Povstalecký „premiér“ Zacharčenko předtím v ruské televizi uvedl, že v řadách ruských dobrovolníků mezi povstalci bojují i ruští důstojníci a vojáci v aktivní službě. „Přichází k nám mnoho vojáků z Ruska, kteří raději dovolenou tráví v jednom šiku se svými bratry bojujícími za svobodu Donbasu, než na mořských plážích,“ řekl Zacharčenko stanici Rossija 24.

Po boku povstalců prý bojují tři až čtyři tisíce Rusů, ale část z nich se už z „dovolené“ vrátila do vlasti. „Bohužel, jsou i padlí,“ dodal. Ruská média se v posledních dnech ptají úřadů, jestli nedávno pohřbení ruští vojáci padli na Ukrajině. „Příslušné úřady zajisté tuto informaci prověřují. Je nutné ji důkladně ověřit, než se budou dělat nějaké závěry,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle předsedkyně Unie matek ruských vojáků je na Ukrajině 15 tisíc vojáků:

Také americký velvyslanec Geoffrey Pyatt dnes na Twitteru napsal, že ruští vojáci se přímo zapojují do bojů na Ukrajině – po boku povstalců. „Rusové jim dodávají tanky, obrněná vozidla, zbraně a raketomety, které ovšem k porážce ukrajinských sil nestačily, takže nyní roste počet ruských vojáků, kteří přímo zasahují do bojů na ukrajinském území,“ informoval Pyatt. „Rusko také poslalo na východní Ukrajinu nejnovější letecký obranný systém, včetně SA-22,“ dodal.

Přítomnost ruských jednotek na Ukrajině je znát. Jen během 24 hodin dobyli povstalci Novoazovsk na jihovýchodě země. Teď se podle všeho chystají obsadit i Mariupol (čtěte víc). „Máme zprávy o pohybu povstaleckých jednotek, doprovázených tanky, obrněnými vozidly i lehkými děly, které mají ruské znaky. Už se to ani nesnaží maskovat. Právě jsou na cestě dál do vnitrozemí,“ poznamenal mluvčí protiteroristické operace. 

Martin Riegl, politický geograf z FSV UK: „Oficiálního vyhlášení války se nedočkáme, myslím si ale, že nepřímé důkazy jsou v tuto chvíli opravdu jasné. Otázka je, jestli se Moskva bude nadále snažit popírat přítomnost svých vojáků, eventuálně, že hranici překročili omylem. Ale myslím si, že už to opravdu není důvěryhodné.“

Jaceňuk žádá Západ o rychlou reakci

Ukrajinský premiér přiznal, že Kyjev už situaci sám nezvládá a potřebuje pomoc od západních spojenců - především od NATO. „Považuji za nezbytné, aby naši západní partneři svolali mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusko výrazně zvýšilo vojenskou přítomnost na Ukrajině,“ řekl premiér podle listu Ukrajinska pravda. Rovněž apeloval na Západ, aby Rusku „zmrazil aktiva a finance až do chvíle, kdy Rusko stáhne své ozbrojené síly a techniku z ukrajinského zemí“. Dosavadní západní sankce proti Rusku podle Jaceňuka neměly žádoucí účinek. Ukrajinský premiér proto soudí, že „ruskou agresi“ může zastavit jen zmrazení veškerého ruského majetku a bankovních transakcí „v členských zemích Evropské unie, USA a v zemích G7“.

Arsenij Jaceňuk
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Tusk: Rusové na Ukrajině? Informace NATO - potvrzené polskou rozvědkou

Ukrajinské bezpečnostní složky zadržely včera na východě země dalšího ruského vojáka. Devatenáctiletý muž přiznal, že jeho jednotka dodávala arzenál proruským separatistům (více zde). Polský premiér Donald Tusk navíc uvedl, že přítomnost ruských vojáků na Ukrajině zmiňuje i polská rozvědka. „Jsou to informace Severoatlantické aliance, potvrzené polskou rozvědkou,“ zdůraznil Tusk. „Ukrajině pomůžeme tehdy, pokud přimějeme Evropskou unii, Spojené státy, Kanadu a NATO ke krokům v ukrajinský prospěch,“ dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová už po telefonu vyzvala Vladimira Putina, aby zprávy o přítomnosti ruských vojáků v zemi vysvětlil. „Znepokojuje nás neochota ruské vlády říci pravdu, i když jsou jejich vojáci nalezeni 50 kilometrů uvnitř Ukrajiny. Rusko tam posílá své mladé muže, ale neříká jim, kam jedou. Ani jejich rodiče nevědí, co dělají,“ konstatovala Jen Psakiová, mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Rusko ale své aktivní angažmá odmítá. Podle Kremlu prý desítka ruských výsadkářů, kterou zadrželi na Ukrajině, jen zabloudila (čtěte víc). 

Podle ukrajinského premiéra se navíc Rusko chystá odstřihnout Evropu od dodávek plynu. Ruský ministr energetiky to ale důrazně odmítl. Svým závazkům jeho země prý dostojí.

Klíčové okamžiky ukrajinské krize si připomeňte ZDE.

Ruské vojenské operace za vlády Putina

DRUHÁ RUSKO-ČEČENSKÁ VÁLKA - Ruská armáda zahájila v srpnu 1999 v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze. Kreml tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při kterých zahynulo přes 300 osob, a 1. října 1999 byla vpádem ruských jednotek do Čečenska zahájena druhá rusko-čečenská válka. Válka oficiálně skončila v dubnu 2009 a zahynulo v ní podle různých zdrojů 40 000 až 80 000 osob, podle Moskvy přes 5 000 ruských vojáků a více než 14 000 rebelů. Od té doby pokračují sporadicky akce čečenských separatistů na území Čečenska, útoky čečenských ozbrojenců mimo jejich území se v současnosti soustředí hlavně na Rusko.

GRUZIE (JIŽNÍ OSETIE) - Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti. Příměří bylo podepsáno 16. srpna 2008 a ruské jednotky se z Gruzie začaly stahovat o čtyři dny později. Stahování bylo dokončeno v říjnu téhož roku. Mezitím, 26. srpna, Rusko oficiálně uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, což vyvolalo na Západě vlnu kritiky. Gruzie vzápětí oznámila přerušení diplomatických styků s Ruskem, které reagovalo stejným krokem. Rusko v obou provinciích stále udržuje svá vojska
- v Abcházii má základny v Gudautě a Očamčiru a v Jižní Osetii v Cchinvali a Džavě. Celkový počet ruských vojáků se tu odhaduje na několik tisícovek. Podle Moskvy si válka vyžádala mezi Osetinci 162 civilních obětí, jihoosetské úřady uvedly 365 obětí mezi civilisty. Rusko ve válce ztratilo 64 svých vojáků. Gruzie uvedla 228 zabitých gruzínských civilistů a 170 obětí mezi vojáky.

UKRAJINA - Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na ukrajinském Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy Rusů na Krymu; poté ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem, kde většinu obyvatel tvoří Rusové. Na východě Ukrajiny se bojuje od dubna a proruští separatisté postupně vyhlásili Doněckou lidovou republiku, Charkovskou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti, kterou Kyjev a západní země neuznaly. V květnu zvítězil v ukrajinských volbách podnikatel Petro Porošenko, který se funkce ujal v červnu. Ukrajinské síly od začátku bojů dobyly zpět několik měst, dříve ovládaných separatisty, z velkých měst nemá Kyjev pod kontrolou Doněck. Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu popřel, že by na východě Ukrajiny operovali ruští vojáci, ale připustil jejich vyslání do tohoto regionu s početnou ruskou menšinou. Rusko přitom předtím dlouho popíralo nasazení vlastních vojáků na Krymu, až v půli dubna Putin přiznal, že na poloostrově „stáli za zády sil krymské sebeobrany naši (ruští) vojáci“. Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.

Vydáno pod