Zajatí ruští vojáci prý překročili hranice omylem. Nesmysl, tvrdí Kyjev

Kyjev – Ruští vojáci zajatí na Ukrajině prý během zadržení netušili, že jsou na cizím území, a při zatčení nekladli odpor. Oznámily to ruské agentury s odkazem na zdroje z ruského ministerstva obrany. Mluvčí ukrajinské armády ale trvá na tom, že zadržení výsadkáři prováděli speciální operaci. Už v pondělí ukrajinská tajná služba informovala o zadržení desítky ruských vojáků v Doněcké oblasti. Moskva dosud přítomnost ruských vojáků na Ukrajině popírala. Zajatí ruští parašutisté tak představují „první konkrétní důkaz, že se ruské pravidelné síly účastní bojů na východě Ukrajiny“, napsala agentura AFP. Kyjev navíc nově hovoří o nasazení ruských bitevních vrtulníků, které údajně ostřelovaly příhraniční oblasti Ukrajiny.

Nahrávám video
Ruští výsadkáři na Ukrajině? Podle Moskvy se tam dostali omylem
Zdroj: ČT24

Tajná služba zveřejnila na internetu videozáznam z výslechu zajatých příslušníků 331. pluku 98. výsadkové divize. Ukrajinská média zároveň zveřejnila jejich fotografie. Ruští vojáci byli zadrženi se zbraněmi a osobními doklady. Podle Kyjeva jde o skupinu diverzantů. „Podle nás nešlo o chybu, ale o zvláštní misi, kterou měli za úkol,“ podotkl mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko.

„Uvedení vojáci se skutečně zúčastnili hlídkování na rusko-ukrajinské hranici, kterou v nevytyčeném a neoznačeném úseku nejpravděpodobněji náhodou překročili. Při zadržení, nakolik je známo, nekladli odpor,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. 

Ruská strana současně zdůraznila, že i ukrajinští vojáci mnohokrát překročili společnou hranici, ať jednotlivě, tak v celých skupinách, a to i se zbraněmi a vojenskou technikou. Dohromady šlo o více než 500 vojáků. „Ale žádný zbytečný rozruch jsme kvůli tomu nedělali, prostě jsme na bezpečném místě vraceli na ukrajinské území všechny, kteří si to přáli,“ dodal zdroj. 

Jeden ze zajatců, desátník Ivan Mitčakov, vypověděl před kamerou, že netušil, kdy překročil hranice. To, že je na Ukrajině, si uvědomil až v okamžiku, kdy se ocitl pod palbou. Velitelé jim prý řekli jen, že je čeká sedmdesátikilometrový pochod.

Jiný výsadkář, Ivan Romancev vysvětloval, že si zprvu myslel, že je na cvičení, ale pak - když si uvědomil, že není na manévrech - dostal strach. „Uvědomil jsem si, že se tu vede válka mezi Ukrajinou a Ruskem,“ řekl a dodal, že vysílání ruských televizí o situaci u sousedů neodpovídá skutečnosti. Další ruský voják Alexej Generalov prohlásil: „Vojáci, kteří jsou tady, nerozumí tomu, co dělají a proč to dělají. Celé je to o politice a o penězích.“

Libor Dvořák, publicista, ČRo Plus: „Připadá mi to podobné, jako když ukrajinská armáda zastavila tu údajně separatistickou kolonu směřující k Mariupolu. Výsadkáři se tam posléze dostanou omylem a náhodou… To jsou komentáře, které z ruské strany slyšíme dnes a denně. I proto, že Rusko ústy svých vysokých představitelů už tolikrát lhalo, se obávám, že už nemůžeme věřit ničemu.“

V Doněcku umírali při bojích civilisté

Mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko řekl, že ruské bitevníky zaútočily raketami na pohraničníky - údajně čtyři ze strážců zemřeli, další tři utrpěli napětí. Podle agentury AP dnes skutečně část obyvatel Novoazovska utíkala před raketami. Nebylo však jasné, ze které strany hranice se střílelo.

Podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína se ale stále více potvrzují hypotézy o ruském původu bojových vrtulníků. Mohlo prý jít o střeleckou podporu pro proniknutí další vlny ozbrojenců přes hranice, dodal zpravodaj.

V obležené baště separatistů, v Doněcku, se v noci na dnešek stali oběťmi palby tři civilisté. Ukrajinská agentura Unian připsala střelbu a oběti separatistům, ruská ITAR-TASS pro změnu ukrajinským vojákům.

Kyjev v minulých dnech obvinil Moskvu ze snahy otevřít s pomocí povstalců novou frontu bojů. Armádní velení mělo zastavit kolonu tanků a vojáků maskovaných jako povstalci. Přeshraniční bojová kolona prý mířila k přístavu Mariupol - Moskva to ale striktně odmítá.

V posledních dnech se na Ukrajině hovořilo o údajném proniknutí nejméně dvou kolon obrněnců z Ruska na ukrajinské území, mluvčí Lysenko ale nakonec zprávy o průniku kolony obrněnců až do Luhansku nepotvrdil.

Milníky ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.

Podle odhadu OSN si konflikt na východě Ukrajiny vyžádal více než 2 100 obětí a přes 340 000 lidí vyhnal z domovů. Kyjev v předchozích dnech přiznal ztrátu 722 vojáků od začátku konfliktu, přičemž dalších 2 625 jich bylo zraněno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily obnovení diplomatických styků s Venezuelou

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů odmítla rezoluci omezující Trumpa v úderech na Írán

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odmítla demokraty prosazovanou rezoluci, která měla zabránit dalším úderům na Írán bez souhlasu Kongresu, informují tiskové agentury. Opozice nespokojená s tím, že prezident Donald Trump rozpoutal válku bez konzultací se zákonodárci, nepřehlasovala Trumpovy republikány disponující sněmovní většinou. Obdobné usnesení o den dříve neprošlo Senátem.
před 5 hhodinami

Izrael útočí na Teherán, Emiráty hlásí zraněné. Katar vyhlásil stav nouze

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Reuters večer informovala o vzdušném útoku na ubytovací zařízení poblíž íránského hlavního města. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael urguje statisíce obyvatel Bejrútu k evakuaci

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 7 hhodinami

Noemová skončí ve funkci ministryně vnitřní bezpečnosti USA

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová k 31. březnu ve funkci skončí. Nahradit ji chce senátorem z Oklahomy Markwaynem Mullinem. Potvrdit ho ve funkci ještě musí Senát, do té doby však může Mullin začít pracovat jako úřadující ministr.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chci být osobně zapojen do výběru příštího lídra Íránu, řekl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely. Zároveň označil syna zabitého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího za nepřijatelnou volbu. Šéf Bílého domu to řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajským serverem Axios. Chameneí byl zabit v sobotu na začátku izraelsko-amerických útoků na Írán.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...