Tisíce jezídů trpí v horách, sejít dolů ale znamená téměř jistou smrt

Bagdád - Irák upadá do čím dál hlubšího chaosu. Tisíce členů náboženské sekty jezídů, kteří prchají před postupujícími radikály do odlehlých horských oblastí, zůstávají v ohrožení života; v horách u města Sindžár je jich údajně uvězněno více než 20 tisíc. Několika tisícům z nich se v posledních třech dnech podařilo z obklíčení uniknout. Podle informací diplomatů OSN v iráckém Irbílu jim k útěku pomohli kurdští bojovníci. Uprchlíci spoléhají jen na pomoc kurdských jednotek a amerických letadel; každý vrtulník vítají s nadějí, každý shozený balík s vodou a jídlem mírní jejich zoufalství. Místní politici se mezitím hádají o nejvyšší funkce.

Americké letectvo v pondělí opět bombardovalo cíle na severu Iráku. Údery byly vedeny do okolí města Sindžár a zničily postavení extremistů a jejich výzbroj. Podle Pentagonu útoky sice radikály z Islamistického státu zpomalily v dalším postupu, ale neoslabily je. Spojené státy kromě vojenských zásahů pokračují v poskytování humanitární pomoci.

Členové náboženské sekty jezídů během posledních dvou týdnů utekli do odlehlých horských oblastí, kde je obklíčili islamisté. Někteří z nich pak raději než čekání a hladovění zvolili útěk. „Na vlastní oči jsem viděl, jak psi požírají mrtvá lidská těla,“ řekl CNN Tárik, jeden z jezídů, kterému se podařilo přežít. „To není krize, to je katastrofa,“ dodal.

Arabista Petr Kubálek pro Horizont ČT24

„Jezídové jsou náboženská menšina, zároveň uzavřená skupina v rámci kurdského národa, uzavírají sňatky výhradně mezi sebou. Kdykoliv se v regionu něco semlelo, byli první na ráně; stali se terčem náboženských fanatiků. Třeba tato situace není tak strašná, protože jezídské svaté místo Láliš, kde se nachází takový půvabný chrám, už v letech 1892 až 1904 bylo přeměněno v mešitu a už tehdy se odehrávala genocida jezídů.“

Konvertovat k islámu nebo riskovat vězení a smrt

Noční můra třiatřicetiletého Tárika začala v jeho rodné vesnici Tal Banát-Sindžár v neděli 3. srpna v devět hodin ráno, kdy jim začali volat z okolních vesnic s tím, že se blíží islamisté. Měli před sebou jednoduchou volbu: zůstat, konvertovat k islámu a stát se jedním z příslušníků Islámského státu, nebo zůstat a riskovat smrt či vězení, což Tárik věděl, že by se stalo rodině, kterou tvoří jeden muž, tři ženy a čtyři děti. Byla tu ale ještě další možnost: utéct a doufat, že najdou místo, kde budou moci žít v bezpečí nebo se alespoň vyhnout řádění islamistů. Více než 300 rodin jezídů - a Tárik byl mezi nimi - si vybrala právě tuto třetí možnost.

Jejich prvním útočištěm se staly ruiny opuštěné staré vesnice. Vyslanec islamistů je ale dostihl a předal jim vzkaz: buď přestoupíte do poledne následujícího dne na islám, nebo zemřete. Tárik a jeho sousedé tak začali opět utíkat, tentokrát na horu Sindžár. Stovky jezídů utekly jen v tom, co zrovna měly na sobě, a s kusem chleba v rukou. Islamisté mezitím obsadili všechny cesty vedoucí na horu a zabránili jim tak, aby se dostali k nějaké potravě. „V jednu chvíli se 15 lidí dělilo o necelých šest litrů vody,“ řekl Tárik. „Neměli jsme vůbec nic,“ dodal. Jestliže jezídy nezabili islamističtí bojovníci, jejich obléhání se o to postaralo. Tárik pro CNN napočítal 500 až 1 000 mrtvých těl, z milovaných lidí se tak v jednu chvíli stala pouhá potrava pro hladové psy.

Tárikovi se podařilo přežít. Bojovníkům ze Strany kurdských pracujících (PKK), kterou USA považují za teroristickou organizaci, nyní ale sdílejí stejného nepřítele, kterým je Islámský stát, se v jednu chvíli podařilo obléhání hory prolomit a část jezídů se dostala pryč. Jejich kroky je následně zavedly do mnoha částí severního Iráku, přes hranice do Sýrie.

Tisíce jezídů ale i nadále nemá přístup k jídlu či vodě. „V odlehlých horských oblastech je stále uvězněno více než 20 tisíc rodin,“ uvedl Tárik pro CNN. „Jestliže se k nim nedostane jídlo či voda včas, hrozí jim smrt,“ uzavřel. Ale sejít z hor pro ně znamená téměř jistou smrt. „V naší historii je sedmdesát dva masakrů,“ řekl deníku Washington Post jezídský poslanec Hadži Gandúr. „Bojíme se, že Sindžár bude sedmdesátý třetí.“

  • V roce 2007 při sérii výbuchů ve dvou jezídských vesnicích zemřelo podle údajů Červeného kříže 796 lidí, čímž se tento teroristický čin stal nejkrvavějším v dějinách Iráku. Z útoků byla americkými úřady obviněna teroristická síť al-Káida. O dva roky později zahynulo v Sindžáru dvacet lidí při sebevražedném útoku.

K chaosu přispívají i spory politiků. Premiér Málikí chtěl donutit prezidenta k posvěcení jeho už třetího mandátu. Do ulic Bagdádu dokonce nasadil větší počet jemu věrných milicí. Hlava státu ale vzápětí pověřila sestavením vlády místopředsedu parlamentu. Na stranu prezidenta se ale přidaly i Spojené státy. Přestože Američané Málikího vyzývají ke klidu, premiér ani jeho stoupenci se s takovýmto koncem příliš smířit nechtějí.

Islámský stát považuje jezídy stejně jako křesťany za „bezvěrce“

Jezídové jsou členové starého, původem kurdského náboženského společenství. Ústřední součástí jejich náboženství je dualismus mezi bohem, který je jen stvořitelem světa, ne však jeho udržovatelem, a Malakem Táúsem (anděl páv), který je činný a výkonný. Křesťané a muslimové identifikují Malaka Táúse jako Lucifera nebo Satana, což vyvolalo všeobecně rozšířenou domněnku, že jezídové jsou uctívači ďábla.

Sektu jezídů tak Islámský stát považuje stejně jako křesťany za „bezvěrce“. Jezídové nejsou rádi středem pozornosti a žijí izolovaně v menších komunitách v severozápadním Iráku, severozápadní Sýrii a jihozápadním Turecku. Podle odhadů jich je půl milionu. Stejně jako u drúzů a alavitů není možné k jezídům konvertovat; člověk se musí v jezídské komunitě narodit.

Etnicky jsou to Kurdové, sami se ale pokládají za zcela svébytný národ, který svůj původ dokonce neodvozuje od Evy, ale pouze od Adama - první muž a první žena totiž prý soutěžili, kdo dokáže počít sám. Výsledkem Adamovy snahy jsou údajně právě jezídové.

Jejich víra je monoteistická a Bůh, stvořitel světa, se jmenuje Jasdan. Má sedm velkých duchů, z nichž nejvýznamnější je anděl páv, vykonavatel Boží vůle. Raní křesťané považovali páva za symbol nesmrtelnosti. Jezídové se k němu modlí pětkrát denně. (BBC, Český rozhlas Plus)

Česká televize o jezídech natočila dokument „Vyznavači anděla páva“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 4 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...