Další obří odškodné kvůli přípravku Roundup. Bayer má zaplatit dvě miliardy dolarů

2 minuty
Události ČT: Rekordní odškodnění kvůli herbicidu Roundup
Zdroj: ČT24

Kalifornská porota v pondělí přiznala více než dvě miliardy dolarů (zhruba 46 miliard korun) dvojici, která žalovala společnost Bayer za způsobení rakoviny přípravkem Roundup. Podle agentury Reuters jde o třetí a dosud nejtvrdší verdikt proti firmě Bayer kvůli kontroverznímu přípravku obsahujícímu herbicid glyfosát. Společnost verdikt kritizovala a oznámila, že se proti němu odvolá. Na rozsudek reagovaly trhy propadem hodnoty akcií německého agrochemického a farmaceutického konglomerátu.

Porota soudu v kalifornském Oaklandu dospěla k závěru, že společnost Bayer je odpovědná za způsobení non-Hodgkinových lymfomů, což je onemocnění způsobující rakovinu krve, Alvovi a Albertě Pilliodovým.

Jedním z důvodů pro vynesení rozsudku o rekordním odškodném byla podle advokáta Brenta Wisnera skutečnost, že původní výrobce herbicidu, společnost Monsanto, nevyvinul dostatečné úsilí k prošetření bezpečnosti přípravku. „Porota se mohla sama přesvědčit v interních dokumentech firmy o tom, že Monsanto nikdy nemělo zájem zjistit, jestli je Roundup bezpečný,“ citovala BBC Wisnera.

Odškodné porota rozdělila do dvou částí. První tvoří takzvané exemplární odškodnění ve výši dvou miliard dolarů, jehož smyslem je společnost potrestat. Ta druhá v částce 55 milionů dolarů je označována jako kompenzační odškodnění.

Na verdikt okamžitě zareagovaly trhy a po uzavření burzy hodnota akcií skončila na 55,33 eurech (1424 korun), což byl podle Reuters propad o dvě procenta. Pro srovnání, ještě loni v červnu v den, kdy Bayer koupil výrobce Roundupu firmu Monsanto, se akcie obchodovaly za takřka sto eur (2574 korun). Bayer koupil Monsanto za 63 miliard dolarů (1,42 bilionu Kč).

Bayer: Rozsudek je přehnaný

Bayer na verdikt reagoval s tím, že se odvolá. Podle firmy měli manželé Pilliodovi historii onemocnění, která svědčila o jejich náchylnosti k tvorbě non-Hodgkinových lymfomů. Podle Bayeru je tedy rozsudek „přehnaný a neospravedlnitelný“. Firma také dlouhodobě popírá tvrzení, že glyfosát, který tento nejrozšířenější přípravek na hubení plevele obsahuje, způsobuje rakovinu.

Podle Reuters je možné očekávat, že skutečná výše odškodnění se výrazně sníží, neboť americký nejvyšší soud již v minulosti rozhodl, že poměr exemplárního a kompenzačního odškodnění může být maximálně devět ku jedné.

Z dvou miliard by se tak stalo maximálně 495 milionů dolarů (11,4 miliardy korun), pokud by byla kompenzační část odškodného zachována. Se zásadním snížením odškodného počítají i analytici finanční společnosti JPMorgan.

Nejde o první odškodné kvůli glyfosátu

Glyfosát je nejrozšířenějším herbicidem na světě a Roundup byl prvním produktem, který je na této látce založený. Od roku 2000 už ale není chráněn patentem a na trhu je k dispozici mnoho dalších verzí. Jen ve Spojených státech se prodává na 750 produktů s glyfosátem.

Bayer už dříve přiznal, že kvůli tomuto herbicidu čelí tisícovkám žalob. Jejich počet nyní podle zpravodajského serveru BBC vzrostl na 13 400.

Nejedná se tak o první odškodné, které musí Bayer žalobcům vyplatit. Loni v létě vysoudil ve Spojených státech bývalý školní správce Dewayne Johnson na společnosti Monsanto 289 milionů dolarů za to, že mu herbicid Roundup způsobil nádorové onemocnění.

Johnson používal přípravek Roundup při práci jako školní správce někdy až třicetkrát do roka. Jeho právníci uvedli, že přípravkem postřikoval rostliny z velké nádrže připevněné na vozidle. Při silném větru se mu prý chemikálie dostávala do obličeje a jednou, když mu praskla hadička, mu pokryl herbicid celé tělo.

Odborníci se u soudu neshodli

Právník žalujícího uvedl, že když se Johnsonovi na těle objevila vyrážka, přečetl si etiketu na balení, a dokonce společnost Monsanto kontaktoval. Před nebezpečím vzniku rakoviny ho ale ani tak nikdo nevaroval. Non-Hodgkinův lymfom mu byl diagnostikován v roce 2014, když mu bylo 42 let. Rakovina je u něj nyní v konečném stadiu, uvedla agentura AFP. Během čtyřtýdenního procesu se před soudem v San Franciscu vystřídalo mnoho odborníků, shoda ohledně toho, zda může glyfosát způsobit rakovinu, mezi nimi ale nepanovala.

Dalším z žalujících byl také sedmdesátiletý Američan Edwin Hardeman, jehož zástupci u soudu tvrdili, že se Bayer pokoušel ovlivnit vědecké zprávy, regulační orgány i veřejnost. Hardeman údajně přípravek používal mezi lety 1980 a 2012. Následně mu byl stejně jako ostatním žalujícím diagnostikován non-Hodgkinův lymfom.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, považují navzdory varování IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) glyfosát za neškodný. V listopadu 2017 pak státy Evropské unie hlasovaly pro obnovení licence pro glyfosát.

Kalifornie: Roundup rakovinu způsobuje

Federální soud v Kalifornii letos v březnu nicméně rozhodl, že herbicid Roundup rakovinu způsobuje. Akcie společnosti po rozhodnutí kalifornského soudu oslabily o 12,5 procenta a firma přišla o osm miliard eur (téměř 209 miliard korun).

Kalifornský soud v minulosti rozhodl, že by varování proti rakovině měla obsahovat i káva. Zemědělský průmysl ale vznesl žalobu k federálnímu soudu, který měl zabránit podobným označením pro produkty z glyfosátu, přestože Kalifornie látku uvádí na svém seznamu rakovinotvorných substancí.

Podle zemědělců bylo nařízení v rozporu s uzákoněnou ochranou svobody slova, neboť nutilo farmáře tisknout na své produkty „zavádějící a vysoce kontroverzní stanoviska“. Federální soud dal jejich žalobě za pravdu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
před 1 mminutou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...