Zachrání Česko sirotky? Návrat dětí do Sýrie je fikce, míní Hampl. Kobza varuje před únosem

Do iniciativy Češi pomáhají se zatím přihlásilo na čtyři tisíce lidí. „Neumím si představit, jak z těch zhruba 1800 dětí do deseti let, které jsou v Řecku, vyberete těch 50 šťastných a namísto, abyste jim pomohli vrátit se domů a najít příbuzné, tak je odvezete do kulturně naprosto cizího prostředí,“ vyjádřil skepsi Kobza.

Poslanec vyzdvihl arabský důraz na rodinu, která bývá velmi rozvětvená. „I když dítě přijde o otce a o matku, tak má pořád strýce, bratrance, tety, dědečky, babičky, kterých má velký počet, takže v podstatě to dítě nikdy není sirotek. A tam už se dostáváte na hranici se zákonem, protože podle syrských zákonů by se vlastně jednalo o únos, protože to dítě má rodinu, má své příbuzné. Takže to je tenký led,“ míní Kobza.

„U Sýrie se může jednat o děti, které pocházejí z rodin bojovníků Islámského státu, z rodin bojovníků syrské opozice, mohou tam být děti Kurdů, z natolik atavistického prostředí, že to nebude úplně jednoduché,“ pokračoval poslanec.

Asad se začíná mstít, obává se Hampl

Podle Hampla je důležité to, že děti už nyní pobývají ve špatných podmínkách v uprchlických táborech, případně na ulici. „Oni už jsou vytrženi ze svého prostředí, 1700 z nich je na ulici. V Česku to je nemyslitelné. V řeckém systému to tak bohužel je. My se nepotřebujeme domluvit se Sýrií, potřebujeme se domluvit s Řeky, a to trochu vázne,“ prohlásil senátor.

Návrat do Sýrie považuje za nemožný. „To je fikce, která se teď začala šířit, že v Sýrii je to dobré, že už se to vyřešilo. Nevyřešilo. Zvlášť jako dítě se tam nejde vrátit. Bašárův režim se začíná mstít svým oponentům. Možná se tam vrátí, až jim bude 35 let,“ odhaduje Hampl.

České rodiny by mohly přijmout sirotky v režimu podobnému pěstounské péči, domnívá se senátor. Byla by ale nutná zdravotní i bezpečnostní prověrka. „Aby zvládali jazykové problémy, podpořit je. Náš systém je na tohle dobrý, má kapacity, je připravený,“ myslí si Hampl.

Prioritou je pomoci českým dětem, míní Kobza

Kobza to tak jednoduše nevidí. „Prověřoval jsem možnosti adopce a pěstounské péče českých dětí, které zůstaly viset v dětských domovech, a zjistil jsem, že to je téměř nemožné. Děje se to, ale je to velice administrativně složité. V první řadě bychom měli pomoci našim dětem,“ podotkl poslanec. K tomu Hampl dodal přesnější číslo – v Česku se ročně uskuteční zhruba čtyři sta adopcí, zatímco případů pěstounské péče jsou už tisíce za rok.

Kobzu však nepřesvědčil. „Největší pomoc, kterou jim můžeme poskytnout, je v tom, že jim pomůžeme obnovit jejich domovy, pomůžeme jim najít příbuzné, najít ty rodiny, aby se vrátily ke svým, protože předpokládat, že pětileté dítě, jak jsem slyšel od jedné neziskovky, ušlo dva tisíce kilometrů, přeplavilo se přes moře, zaplatilo deset tisíc dolarů pašerákům, aby se dostalo do Řecka, mi přijde velmi nepravděpodobné,“ prohlásil Kobza s tím, že děti podle jeho názoru musely mít doprovod.

Hampl ale nechce tragédii zlehčovat. „Nemá cenu zpochybňovat, že v Řecku jsou dětští uprchlíci, kteří se nemají kam vrátit. To prostě je realita,“ zdůraznil v závěru debaty.