Manafort dostal další trest vězení, za spiknutí si má odpykat tři a půl roku

Washingtonský soud vyměřil Paulu Manafortovi trest vězení v délce šest let a jeden měsíc za spiknutí. Část výkonu trestu poběží souběžně s trestem v jiné kauze. Ve skutečnosti si tak bývalý šéf volebního štábu Donalda Trumpa má odpykat z nového trestu přibližně 3,5 roku. Trump ve středu řekl, že zatím neuvažoval o jeho omilostnění. Lobbista byl navíc obviněn z hypotečního podvodu a dalších trestných činů.

Manafort byl odsouzen za spiknutí proti USA a z pokusu ovlivňovat svědky. Z činů ho usvědčil zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, který se zabývá údajným vlivem Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Manafort se přiznal v září na základě dohody s Muellerem. 

Manafort se před vynesením rozsudku u soudu omluvil za konspirační trestné činy, z nichž ho Mueller usvědčil. „Lituji, čeho jsem se dopustil, a všech aktivit, kvůli kterým tady dnes jsme,“ řekl Manafort.

Soudkyně Amy Bermanová Jacksonová ve zdůvodnění rozsudku konstatovala, že Manafort není „ani veřejným nepřítelem číslo jedna, ani obětí“. „Říci lituji, že jsem se nechal chytit, není podnětné ospravedlnění pro slitování,“ řekla Jacksonová Manafortovi, který byl do soudní síně přivezen na kolečkovém křesle kvůli údajné dně. 

Soudkyně řekla, že 30 měsíců (2,5 roku) z nového trestu poběží souběžně s výkonem trestu z jiného procesu, v němž byl minulý čtvrtek odsouzen ke třem rokům a 11 měsícům vězení za daňové a bankovní podvody. Dohromady tak má odsouzený strávit ve vězení 7,5 roku za činy, z nichž byl usvědčen Muellerovým týmem.

Už předchozí trest byl nečekaně mírný, mohl dostat až 24 let za mřížemi. Ve středu hrozil republikánskému politickému poradci až desetiletý trest.

Manafort si vyslechl další obvinění

Manafortův právník Kevin Downing řekl, že nebylo nutné, aby soudkyně poslala jeho mandanta do vězení. „Bylo to nepřátelské a bylo to naprosto zbytečné,“ poznamenal Downing.

Prezident Trump ve středu řekl, že zatím neuvažoval o udělení milosti Manafortovi. „Zatím jsem na to ani nepomyslel. Zkrátka to není něco, nad čím teď přemýšlím,“ řekl Trump v Bílém domě. „Paula Manaforta je mi líto, to vám mohu říci,“ dodal americký prezident. O možné prezidentské milosti se spekulovalo v médiích.

Krátce po středečním rozsudku manhattanský okresní prokurátor oznámil, že proti Manafortovi byla vznesena další obvinění včetně hypotečního podvodu. Podvodným způsobem údajně získal půjčky ve výši milionů dolarů. 

Žádný z Manafortových případů nesouvisí přímo s Trumpovou prezidentskou kampaní, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 9 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...