Manafort dostal další trest vězení, za spiknutí si má odpykat tři a půl roku

Washingtonský soud vyměřil Paulu Manafortovi trest vězení v délce šest let a jeden měsíc za spiknutí. Část výkonu trestu poběží souběžně s trestem v jiné kauze. Ve skutečnosti si tak bývalý šéf volebního štábu Donalda Trumpa má odpykat z nového trestu přibližně 3,5 roku. Trump ve středu řekl, že zatím neuvažoval o jeho omilostnění. Lobbista byl navíc obviněn z hypotečního podvodu a dalších trestných činů.

Manafort byl odsouzen za spiknutí proti USA a z pokusu ovlivňovat svědky. Z činů ho usvědčil zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, který se zabývá údajným vlivem Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Manafort se přiznal v září na základě dohody s Muellerem. 

Manafort se před vynesením rozsudku u soudu omluvil za konspirační trestné činy, z nichž ho Mueller usvědčil. „Lituji, čeho jsem se dopustil, a všech aktivit, kvůli kterým tady dnes jsme,“ řekl Manafort.

Soudkyně Amy Bermanová Jacksonová ve zdůvodnění rozsudku konstatovala, že Manafort není „ani veřejným nepřítelem číslo jedna, ani obětí“. „Říci lituji, že jsem se nechal chytit, není podnětné ospravedlnění pro slitování,“ řekla Jacksonová Manafortovi, který byl do soudní síně přivezen na kolečkovém křesle kvůli údajné dně. 

Soudkyně řekla, že 30 měsíců (2,5 roku) z nového trestu poběží souběžně s výkonem trestu z jiného procesu, v němž byl minulý čtvrtek odsouzen ke třem rokům a 11 měsícům vězení za daňové a bankovní podvody. Dohromady tak má odsouzený strávit ve vězení 7,5 roku za činy, z nichž byl usvědčen Muellerovým týmem.

Už předchozí trest byl nečekaně mírný, mohl dostat až 24 let za mřížemi. Ve středu hrozil republikánskému politickému poradci až desetiletý trest.

Manafort si vyslechl další obvinění

Manafortův právník Kevin Downing řekl, že nebylo nutné, aby soudkyně poslala jeho mandanta do vězení. „Bylo to nepřátelské a bylo to naprosto zbytečné,“ poznamenal Downing.

Prezident Trump ve středu řekl, že zatím neuvažoval o udělení milosti Manafortovi. „Zatím jsem na to ani nepomyslel. Zkrátka to není něco, nad čím teď přemýšlím,“ řekl Trump v Bílém domě. „Paula Manaforta je mi líto, to vám mohu říci,“ dodal americký prezident. O možné prezidentské milosti se spekulovalo v médiích.

Krátce po středečním rozsudku manhattanský okresní prokurátor oznámil, že proti Manafortovi byla vznesena další obvinění včetně hypotečního podvodu. Podvodným způsobem údajně získal půjčky ve výši milionů dolarů. 

Žádný z Manafortových případů nesouvisí přímo s Trumpovou prezidentskou kampaní, Mueller ale zločiny odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 45 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...