„Soudím, že vláda musí odstoupit,“ řekl kazašský prezident. A vláda odstoupila

Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev přinutil vládu k demisi. Kabinet tak učinil poté, co šéf státu prohlásil, že vláda musí odstoupit, neboť nedokázala zvýšit reálné příjmy, vytvořit nová pracovní místa ani zvýšit životní úroveň. Demise následně předložené premiérem Bakytžanem Sagintajevem a jeho týmem následně Nazarbajev podepsal, oznámila místní média.

Autoritářský vládce v projevu k národu tvrdil, že navzdory jeho iniciativě modernizovat zemi a podniknout stovku konkrétních kroků k urychlení reforem se v ekonomice nepodařilo dosáhnout pozitivních změn.

Růst hrubého domácího produktu se podle něj nadále dosahuje vývozem surovin. Zejména na venkově chybějí pracovní místa, soukromé podnikání se nestalo motorem růstu a konkrétní výsledky nejsou, přestože vláda při změnách v ústavě dostala všechny potřebné nástroje.

„Reálné příjmy obyvatel se nezvětšily. Podíl výdajů na potraviny v rozpočtech domácností roste,“ řekl Nazarbajev a vyčetl ministrům, že vinou formálního přístupu k úkolům se nejchudší nedočkali pomoci. A k tomu všemu se projevuje neschopnost členů kabinetu pracovat s veřejností, vyslechnout problémy lidí a objasňovat vládní politiku, míní prezident.

„Za těchto podmínek jako prezident a garant ústavy, v zájmu našeho národa jsem přijal následující rozhodnutí. Soudím, že vláda musí odstoupit,“ řekl Nazarbajev.

Končící premiér byl v očích pozorovatelů budoucím prezidentem

Premiér Bakytžan Sagintajev, kterému je pětapadesát let, stál v čele vlády od roku 2016. Pozorovatelé ho dříve považovali za možného budoucího nástupce Nazarbajeva.

Nový kabinet bude podle Nazarbajeva muset podniknout reálné kroky ke zvýšení životní úrovně, povzbuzení ekonomiky a splnění strategických úkolů. Prezident také slíbil na nejbližším sjezdu vládní strany navrhnout opatření k posílení sociální podpory a zlepšení kvality života nejchudších a nejzranitelnějších lidí.

Nazarbajev vládne středoasijskému Kazachstánu od počátku 90. let. Je považován za prototyp postsovětského autoritářského vůdce, který obsadil vrcholné státní funkce svými spojenci, tvrdě pronásleduje opozici a kontroluje média, ale nezapomíná přitom na zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ústavními změnami si zajistil, že může vládnout zemi až do smrti. Z rozhodnutí parlamentu dostal oficiální titul vůdce národa.

Nejdéle vládnoucí postsovětský prezident (nar. 6. července 1940) stojí v čele země od dubna 1990, kdy ho do funkce jmenoval Michail Gorbačov. Po vítězných volbách v prosinci 1991 stanul Nazarbajev v čele nezávislého Kazachstánu a funkci si bývalý šéf kazašských komunistů udržel dodnes.

Svůj první mandát si nechal v roce 1995 prodloužit v referendu až do roku 2000. Od té doby drtivě vyhrál další čtvery prezidentské volby (1999, 2005, 2011, 2015), žádné z nich ale nebyly podle západních pozorovatelů svobodné a spravedlivé. V roce 2007 parlament odhlasoval, že Nazarbajev může vykonávat libovolný počet mandátů po sobě. V parlamentu má víc než osmdesátiprocentní převahu pro-prezidentská strana Nur Otan.

Nazarbajevův režim je sice ve srovnání s Uzbekistánem či Turkmenistánem relativně mírnější, pořád jde ale o autoritářství, které potírá opozici a potlačuje svobodu slova.

Prezident se nicméně v zemi těší velké popularitě. Vděčí za ni mimo jiné štědrým sociálním výdajům financovaným ze zásob nerostných surovin, které jsou nejbohatší ve Střední Asii. Jeho příznivci mu také přičítají k duhu, že se země v 90. letech vyhnula mezietnickému násilí a chaosu a naopak zažila období enormního hospodářského růstu. Režim si udržuje i přízeň zahraničních investorů včetně těch západních.

Příjmy z ropy a zemního plynu umožňují Nazarbajevovi budovat hlavní město Astanu, která je metropolí od roku 1997. Ve městě vyrůstají monumentální stavby západních architektů, například gigantický průhledný stan Chan Šatyry (dílo britského architekta Normana Fostera), pod kterým se na rozloze větší než deset fotbalových stadionů rozkládá nákupní centrum s horskou dráhou či umělou pláží.

Nazarbajev si také v Kazachstánu buduje kult osobnosti. Je po něm pojmenována univerzita, má své vlastní muzeum nebo sochy, v zemi je i několik monumentů s odlitkem prezidentovy ruky. Na Nazarbajevovy narozeniny připadají oslavy hlavního města (Den Astany) a v roce 2010 parlament prezidenta prohlásil za „Vůdce národa“.

Zdroje: ČTK, BBC, Telegraph, Slate

Nursultan Nazarbajev
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Pavel MikHeyev

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Zachariaová po týdnu skončí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 11 mminutami

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 3 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 4 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.