Trump obnoví financování úřadů. Peníze na stavbu zdi získá vyhlášením stavu nouze

Americký prezident Donald Trump vyhlásí stav nouze, aby zajistil financování zdi na hranicích s Mexikem. Podle vyjádření Bílého domu prezident zároveň podepíše nadstranický návrh zákona, jehož cílem je předejít opětovné platební neschopnosti části federálních úřadů. Kompromisní návrh financování úřadů však neobsahuje Trumpem požadované peníze na zeď, což chce prezident vyřešit právě stavem nouze, který mu umožní čerpat peníze z krizových fondů.

Americká média s odvoláním na zdroje z prezidentské kanceláře informovala, že Trump dopoledne místního času (v 16:00 našeho času) v projevu z Bílého domu oznámí, že na posílení ochrany jižní hranice USA hodlá vynaložit osm miliard dolarů (183 miliardy korun). Část výdajů hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu.

„Prezident Trump podepíše zákon schválený Kongresem, a jak to už dříve oznámil, podnikne i další exekutivní akce včetně vyhlášení stavu nouze, aby zastavil bezpečnostní a humanitární krizi na hranicích,“ oznámila prezidentská mluvčí Sarah Sandersová. „Prezident tak plní svůj slib, že postaví zeď, ochrání hranici a zajistí bezpečnost našeho velkého národa,“ konstatovala.

Pokud prezident stav národního ohrožení skutečně vyhlásí, pak to znamená, že se pokusí získat pro svůj plán peníze proti vůli Kongresu. Bez dovolení si je prostě vezme z rozpočtu nějaké vládní instituce. Pokud by to prošlo, znamenalo by to doslova ústavní revoluci.
Igor Lukeš
profesor historie a mezinárodních vztahů, Boston University

Očekává se, že pokud Trump skutečně nouzový stav kvůli situaci na hranicích vyhlásí, vyvolá to vlnu žalob s cílem krizové opatření zrušit.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová už uvedla, že právní kroky zváží.„To, co prezident považuje za nouzovou situaci, ve skutečnosti žádnou takovou situací není. Je to humanitární krize. Prezident se to pokusil politicky prodat, ale nevyšlo mu to,“ prohlásila s tím, že demokraté zareagují adekvátně.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera podnikne Kongres veškeré kroky, aby vyhlášení stavu nouze Trumpovi překazil. „Vyhlášení stavu národní nouze by bylo aktem bezpráví a hrubým zneužitím prezidenstského úřadu,“ prohlásil Schumer.

2 minuty
Trump podepíše zákon o financování úřadů a vyhlásí stav nouze
Zdroj: ČT24

Žaloby očekává také amerikanista Jan Beneš z Univerzity obrany. „Čeká nás několik let soudních pří a mezitím se mohutně stavět nebude. Trump tak sice nebude mít takzvaně v ruce hotovou zeď, ale svým voličům bude moci říkat, že na ní pracuje,“ očekává Beneš. „Zákon, který dává Trumpovi pravomoc vyhlásit stav nouze, je napsaný vágně. Stejně tak jsou široce definované možnosti, které tím prezident získá. Proto bude pro demokraty důležité dobře si vybrat soudce, ke kterému stížnost podají.“

Zásadní je, že pokud prezident Trump vyhlásí stav nouze, zastaví se tím jakékoliv práce z obou stran – demokratické i republikánské – na reformě pravidel migrace do Spojených států.
Jan Beneš
amerikanista z Univerzity obrany

Senát i Sněmovna reprezentantů financování vlády schválily

Návrh financování úřadů ve čtvrtek večer našeho času schválil republikány kontrolovaný Senát, a to poměrem hlasů 83 ku 16. Následně o návrhu hlasovala i Sněmovna reprezentantů, ve které mají většinu demokraté. Rozpočtový kompromis podpořilo 300 zákonodárců, 128 hlasovalo proti. Teprve nyní jej bude moct podepsat prezident. 

Trump se s Kongresem dlouhodobě pře o peníze na zeď či jinou bariéru, která má čelit nelegálnímu postupu migrantů přes mexicko-americkou hranici.

Konflikt na přelomu roku vyvrcholil déle než měsíčním zablokováním části federálních úřadů, které neměly peníze na svůj provoz. Financování úřadů bylo dočasně obnoveno, ale od soboty krize opět hrozí, pokud by Kongres nepřišel s dlouhodobým finančním plánem. Na něm se demokraté s republikány nakonec dohodli.

Nadstranický návrh financování vlády ale neobsahuje uvolnění 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu betonové zdi nebo ocelového plotu na americko-mexické hranici, ale jen 1,4 miliardy dolarů. Tyto peníze stačí na vybudování necelých 90 kilometrů hraničních bariér oproti Bílým domem předpokládaným 320 kilometrům. „Řada republikánů to považuje za prezidentovu prohru,“ uvedl amerikanista Beneš.

Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters sdělil, že Bílý dům již určil 2,7 miliardy dolarů z fondů, které chce po vyhlášení stavu nouze využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 10 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 12 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...