Trump obnoví financování úřadů. Peníze na stavbu zdi získá vyhlášením stavu nouze

Americký prezident Donald Trump vyhlásí stav nouze, aby zajistil financování zdi na hranicích s Mexikem. Podle vyjádření Bílého domu prezident zároveň podepíše nadstranický návrh zákona, jehož cílem je předejít opětovné platební neschopnosti části federálních úřadů. Kompromisní návrh financování úřadů však neobsahuje Trumpem požadované peníze na zeď, což chce prezident vyřešit právě stavem nouze, který mu umožní čerpat peníze z krizových fondů.

Americká média s odvoláním na zdroje z prezidentské kanceláře informovala, že Trump dopoledne místního času (v 16:00 našeho času) v projevu z Bílého domu oznámí, že na posílení ochrany jižní hranice USA hodlá vynaložit osm miliard dolarů (183 miliardy korun). Část výdajů hodlá odčerpat z fondů na boj s šířením drog a z rozpočtu Pentagonu.

„Prezident Trump podepíše zákon schválený Kongresem, a jak to už dříve oznámil, podnikne i další exekutivní akce včetně vyhlášení stavu nouze, aby zastavil bezpečnostní a humanitární krizi na hranicích,“ oznámila prezidentská mluvčí Sarah Sandersová. „Prezident tak plní svůj slib, že postaví zeď, ochrání hranici a zajistí bezpečnost našeho velkého národa,“ konstatovala.

Pokud prezident stav národního ohrožení skutečně vyhlásí, pak to znamená, že se pokusí získat pro svůj plán peníze proti vůli Kongresu. Bez dovolení si je prostě vezme z rozpočtu nějaké vládní instituce. Pokud by to prošlo, znamenalo by to doslova ústavní revoluci.
Igor Lukeš
profesor historie a mezinárodních vztahů, Boston University

Očekává se, že pokud Trump skutečně nouzový stav kvůli situaci na hranicích vyhlásí, vyvolá to vlnu žalob s cílem krizové opatření zrušit.

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová už uvedla, že právní kroky zváží.„To, co prezident považuje za nouzovou situaci, ve skutečnosti žádnou takovou situací není. Je to humanitární krize. Prezident se to pokusil politicky prodat, ale nevyšlo mu to,“ prohlásila s tím, že demokraté zareagují adekvátně.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera podnikne Kongres veškeré kroky, aby vyhlášení stavu nouze Trumpovi překazil. „Vyhlášení stavu národní nouze by bylo aktem bezpráví a hrubým zneužitím prezidenstského úřadu,“ prohlásil Schumer.

Nahrávám video

Žaloby očekává také amerikanista Jan Beneš z Univerzity obrany. „Čeká nás několik let soudních pří a mezitím se mohutně stavět nebude. Trump tak sice nebude mít takzvaně v ruce hotovou zeď, ale svým voličům bude moci říkat, že na ní pracuje,“ očekává Beneš. „Zákon, který dává Trumpovi pravomoc vyhlásit stav nouze, je napsaný vágně. Stejně tak jsou široce definované možnosti, které tím prezident získá. Proto bude pro demokraty důležité dobře si vybrat soudce, ke kterému stížnost podají.“

Zásadní je, že pokud prezident Trump vyhlásí stav nouze, zastaví se tím jakékoliv práce z obou stran – demokratické i republikánské – na reformě pravidel migrace do Spojených států.
Jan Beneš
amerikanista z Univerzity obrany

Senát i Sněmovna reprezentantů financování vlády schválily

Návrh financování úřadů ve čtvrtek večer našeho času schválil republikány kontrolovaný Senát, a to poměrem hlasů 83 ku 16. Následně o návrhu hlasovala i Sněmovna reprezentantů, ve které mají většinu demokraté. Rozpočtový kompromis podpořilo 300 zákonodárců, 128 hlasovalo proti. Teprve nyní jej bude moct podepsat prezident. 

Trump se s Kongresem dlouhodobě pře o peníze na zeď či jinou bariéru, která má čelit nelegálnímu postupu migrantů přes mexicko-americkou hranici.

Konflikt na přelomu roku vyvrcholil déle než měsíčním zablokováním části federálních úřadů, které neměly peníze na svůj provoz. Financování úřadů bylo dočasně obnoveno, ale od soboty krize opět hrozí, pokud by Kongres nepřišel s dlouhodobým finančním plánem. Na něm se demokraté s republikány nakonec dohodli.

Nadstranický návrh financování vlády ale neobsahuje uvolnění 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu betonové zdi nebo ocelového plotu na americko-mexické hranici, ale jen 1,4 miliardy dolarů. Tyto peníze stačí na vybudování necelých 90 kilometrů hraničních bariér oproti Bílým domem předpokládaným 320 kilometrům. „Řada republikánů to považuje za prezidentovu prohru,“ uvedl amerikanista Beneš.

Nejmenovaný zdroj agentuře Reuters sdělil, že Bílý dům již určil 2,7 miliardy dolarů z fondů, které chce po vyhlášení stavu nouze využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled