Separatisté osvobodili svého zajatého vůdce

Kyjev - Ukrajinští pohraničníci krátce zadrželi samozvaného gubernátora Luhanské národní republiky Valerije Bolotova. Po dvou hodinách si ale stovka ozbrojených povstalců násilím vynutila jeho propuštění. U Slavjansku se v noci střetli příslušníci ukrajinské Národní gardy se separatisty, ve městě byly slyšet silné výbuchy, údaje o ztrátách nejsou k dispozici. V Charkově začal kulatý stůl, který má vést k obnovení národní jednoty. Proruští separatisté se neúčastní, ale demonstrují.

Ukrajinští pohraničníci dnes ráno zajali jednoho z vůdců proruských separatistů na východě země, gubernátora samozvané Doněcké lidové republiky Valerije Bolotova. Pohraničníci však nedostali posily, a tak si ozbrojení vzbouřenci dokázali vynutit osvobození svého vůdce. 

Pohraničníci zatkli Bolotova kolem 4:45 SELČ na hraničním přechodu s Ruskem v Luhanské oblasti a vzápětí o tom informovali další úřady. „Avšak ani za dvě hodiny žádné posily na hraniční přechod nedorazily,“ uvedla pohraniční stráž.

Mezitím na přechod zaútočila více než stovka ozbrojenců, kterým se podařilo zajatce osvobodit. Komuniké vylíčilo přestřelku na přechodu jako tvrdý boj. Žádný pohraničník ale nebyl zraněn.

Bolotov minulé úterý vyvázl z údajného atentátu, po kterém si odjel léčit lehké zranění do Ruska, aniž by se jej pohraničníci pokusili zadržet. V důsledku vyšetřování pohraniční stráž slíbila, že gubernátora při jeho návratu zatkne, jak se i stalo. „Lidové republiky“, které separatisté vyhlásili v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, mezitím ukrajinská generální prokuratura označila za „teroristické organizace“ s jasnou hierarchií a kanály financování a dodávek zbraní.

Boje na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Těžké boje u Slavjansku, počty obětí není možné ověřit

V noci na dnešek se vládní Národní garda tvrdě střetla s povstalci u Slavjansku. Podle ukrajinské agentury Unian byly slyšet velmi silné výbuchy, osvětlovací rakety vzlétaly jedna za druhou a nad městem přelétaly stíhačky. Podle ruské agentury ITAR-TASS naopak Národní garda ostřelovala pozice místní domobrany na předměstích obklíčeného Slavjanska ze samohybných houfnic.

„Velmi silný výbuch. Slyšet je to i v centru města (…) Sype se sklo z oken. Zase výbuch,“ citovala agentura Unian nejmenovaného místního obyvatele. Podle očitých svědků prý separatisté ostřelovali kontrolní stanoviště Národní gardy a jeden z povstaleckých velitelů byl prý přepraven do nemocnice těžce zraněný. Údaje o ztrátách z bojů dosud nejsou k dispozici.

Ještě dříve samozvaný starosta Slavjanska Vjačeslav Ponomarjov vyčíslil ztráty vládních sil během tažení proti povstalcům na 650 lidí, počítaje v to zabité, raněné a zajaté, a to včetně 285 extrémistů z Pravého sektoru, zmobilizovaných do Národní gardy, 120 ukrajinských žoldnéřů ze speciálních praporů Dněpr a Azov, 90 příslušníků tajné služby SBU, 40 výsadkářů a dvou desítek policistů.

Ztráty prý utrpěli i zahraniční žoldnéři: Šest mužů prý ztratila polská firma ASBS Othago, 14 americká Greystone a padesátku americká firma Academi, dříve známá jako Blackwater. Americká zpravodajská služba CIA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) podle starosty údajně přišly o 25 pracovníků, 13 z nich je mrtvých. Kyjev také ztratil osm vrtulníků, tři houfnice, šest obrněných transportérů a čtyři bojová vozidla pěchoty.

Ztráty povstalců od 2. do 12. května naopak činily údajně jen „osm mrtvých a tři zraněné“, řekl Ponomarjov s tím, že do ztrát nezahrnul zabité civilisty. Kyjev podle médií přiznává 21 padlých a 65 zraněných.

Zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović v pátek uvedl, že ukrajinský konflikt si podle odhadu už vyžádal na 250 životů, z toho 127 od zahájení operace ukrajinských vládních jednotek proti proruským separatistům na východě země. Kromě toho je nyní v zajetí nejméně 49 lidí a desítky osob jsou nezvěstné. 

3 minuty
Ve Slavjansku se v noci tvrdě bojovalo
Zdroj: ČT24

Kulatý stůl zřejmě bez separatistů

V Charkově se u kulatého stolu opět rokuje o řešení krize. Účastní se poslanci a vládní politici, naopak chybí separatisté z východní Ukrajiny. Už první kolo jednání u kulatého stolu se ve středu v Kyjevě konalo bez nich. Absenci povstalců při politických rokováních přitom kritizovali sami separatisté i Moskva. Kyjev ale trvá na tom, že dialog lze vést jen se silami, které „nemají krev na rukou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
Právě teď

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 46 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 3 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 4 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...