Írán představil v rámci oslav novou raketu, která má prý dolet přes 1300 kilometrů

Íránská státní televize informovala o odhalení nové řízené střely s plochou dráhou letu, která má dostřel asi 1300 kilometrů. Írán v těchto dnech představuje své úspěchy v rámci probíhajících oslav 40. výročí islámské revoluce. Teherán tvrdí, že jeho rakety nedokážou nést jaderné hlavice, Západ má ale z íránského balistického programu obavy.

„Tato střela s plochou dráhou letu s doletem přes 1300 kilometrů potřebuje velmi málo času na přípravu a může letět v malé výšce,“ řekl státní televizi íránský ministr obrany Amír Hátamí o nové raketě země-země.

Západní odborníci mají za to, že Teherán často ve vyjádřeních o schopnostech svého arzenálu přehání, přesto však panují obavy ohledně íránských balistických raket dlouhého doletu.

Evropa a Spojené státy vyzývají Írán k omezení vojenského programu balistických střel. Hátamí to tento týden odmítl, ačkoli dodal, že jeho země nemá v úmyslu vyvíjet rakety s delším doletem než ty, kterými už disponuje.

Íránské ministerstvo zveřejnilo na svých stránkách nedatované video znázorňující testovací odpálení rakety z mobilního odpalovacího zařízení. Server rovněž cituje Hátamího, který říká, že raketa země-země úspěšně doletěla do vzdálenosti 1200 kilometrů.

„Raketa je symbolem sebevědomí a rovněž důležitým úspěchem v oblasti obrany založeným na dnešním technologickém pokroku ve světě,“ uvedl ministr obrany. Ukazuje, že „odhodlání íránského národa nemůže zastavit žádná překážka,“ dodal. A zmínil rovněž prohlášení íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který uvedl, že země „tvrdě odpoví na jakoukoli hrozbu“.

Teherán tvrdí, že jeho rakety nemohou nést jadernou hlavici

Zájem o íránské rakety stoupá po loňském odstoupení Spojených států od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Ostatní signatáři, mezi nimiž je i Francie, hodlají dohodu udržet při životě, avšak i Francie a další signatářská země Německo daly najevo, že Írán nemá vyvíjet raketovou výzbroj. Teherán trvá na tom, že dohoda z roku 2015 se na jeho rakety nevztahuje.

USA po odstoupení od dohody obnovily protiíránské sankce a Francie minulý týden oznámila, že je připravena rovněž sankce obnovit, pokud se nepodaří pokročit v jednání o íránských zbraních.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí tento týden řekl, že žádná „vědecká nebo provozní omezení Íránu nebrání zvyšovat dosah jeho raket a že na základě své obranné doktríny Írán neustále pracuje na zdokonalení přesnosti raket, přičemž nemá v úmyslu zvyšovat jejich dolet“.

Rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která je prováděcím dokumentem k dohodě z roku 2015 o íránském jaderném programu, uvádí, že islámská republika má až na osm let upustit od prací na balistických raketách schopných nést jaderné hlavice. Íránská vláda tvrdí, že současné testy raketových systémů rezoluci neporušují a ujišťuje, že rakety jaderné hlavice nést nedokážou.

Kritikům se nelíbí ani íránský pokus o vyslání družice

Írán se v polovině ledna pokusil vyslat do vesmíru družici, kvůli potížím nosné rakety se ji ale nepodařilo umístit na oběžnou dráhu. Raketa zřejmě spadla do Indického oceánu. Spojené státy a další kritici Íránu to označili rovněž za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, protože Írán využil balistickou technologii.

Desetidenní oslavy výročí islámské revoluce vyvrcholí v Íránu 11. února. Země si během nich připomíná mimo jiné návrat ajatolláha Rúholláha Chomejního ze 14letého exilu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 7 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun).
před 20 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
před 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 1 hhodinou

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 3 hhodinami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 5 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 6 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 7 hhodinami
Načítání...