Na Slovensku o půlnoci vyprší termín pro podání kandidatury pro březnové prezidentské volby. Zájem o účast projevilo patnáct osobností, reálnou šanci na úspěch má asi šestice z nich. V čele prvních průzkumů veřejného mínění jsou místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Současná hlava státu Andrej Kiska se už o funkci ucházet nebude.
Jedenácti kandidátům už předseda parlamentu Andrej Danko potvrdil splnění předepsaných podmínek, u trojice stále probíhá ověření podpisů. Dvě kandidatury Danko nepřijal.
Během čtvrtečního odpoledne přinesl do sídla Národní rady podpisové archy ještě patnáctý kandidát, Ivan Zuzula.
Průzkumy vedou Šefčovič a Mistrík
V lednovém průkumu agentury Focus pro televizi Markíza, který jako první zahrnul všechny favority volby, vedla dvojice Maroš Šefčovič a Robert Mistrík.
Šefčovič kandiduje jako nezávislý, ale s podporou nejsilnější vládní strany Smer – sociální demokracie Roberta Fica. „Naše země potřebuje dobrého, nadstranického prezidenta, který přispěje k celospolečenskému smíru, který bude Slovensku otevírat dveře v Evropě i ve světě,“ uvedl Šefčovič při oznámení své kandidatury.
Také Mistrík jde do voleb jako nezávislý kandidát, ale má podporu největší opoziční strany Svoboda a solidarita. Slovenští komentátoři jej považují za klon současného prezidenta Andreje Kisky.
Do kampaně vstoupil s heslem „Není Robert jako Robert“, kterým se vymezil proti Robertu Ficovi. Za svůj hlavní cíl Mistrík považuje boj za slušnost. „V minulých letech došlo k menší devalvaci právního státu, takže si myslím, že bez spravedlnosti a spravedlivého státu se nepohneme dál,“ říká.
Na třetím místě skončil ve zmiňované sondáži společnosti Focus kontroverzní soudce Nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin. Člověk blízký expremiérovi Ficovi v současnosti čelí v souvislosti se svou soudcovskou funkcí několika disciplinárním řízením, připomněl zpravodaj ČT na Slovensku Lukáš Mathé.
Harabin, někdejší pravá ruka Vladimira Mečiara, bude na cestách po Slovensku autobusem „Harabiňákem“ slibovat prosazování křesťanských tradic a státní suverenity. „Slovenský prezident se nesmí a nemůže řídit nějakými pokyny a doporučeními ze zahraničí. Z kterékoliv strany,“ tvrdí.
Slovenským prezidentem se chtějí stát také předseda strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár, právnička Zuzana Čaputová, poslanec malého opozičního hnutí Jsme rodina Milan Krajniak, někdejší šéf úřadu na ochranu ústavních činitelů Juraj Zábojník, podnikatelka Bohumila Tauchmannová, novinář Martin Daňo, předseda neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, bývalý předseda parlamentu František Mikloško, pedagog Eduard Chmelár, předseda občanského sdružení Slovenské hnutí obrody Róbert Švec a vysokoškolský učitel a fyzik Ivan Zuzula.
Demokratičtí vs. antisystémoví kandidáti
„Máme tu souboj tří možností. Nejprve jsou tu kandidáti něčeho, co můžeme nazvat demokratické Slovensko a je jedno, jestli je progresivní, levicové, pravicové nebo liberální. Potom je tu kandidát, se kterým většina slovenských demokratů nemá žádný zásadní problém, což je Šefčovič. Je to ale kandidát Smeru, s čímž už mnozí problém mají. A potom jsou tu kandidáti – a není jich málo, kteří jsou antisystémoví,“ upozornil sociolog a politolog Michal Vašečka.
Antisystémoví kandidáti podle něj budou pracovat s „různými konspiracemi“. „Otázkou je, nakolik budou demokratičtí kandidáti na tyto konspirace reagovat, nebo jestli budou prosazovat svá témata. Demokratičtí kandidáti hovoří o slušném Slovensku, které je psychicky i fyzicky ve 21. století, zatímco antisystémoví kandidáti prosazují agendu jakoby z jiného vesmíru. Je otázkou, jestli se toho demokratický tábor chytí,“ podotkl Vašečka.
Čaputová možná vyklidí pole ve prospěch Mistríka
Slovenská média už informovala o dohodě mezi Zuzanou Čaputovou a Robertem Mistríkem, podle které by mohla právnička z boje odstoupit, aby silnějšímu kandidátovi zajistila postup do druhého kola.
„Jsem ochotná tento krok udělat, pokud bude hrozit, že se do druhého kola dostanou dva představitelé hodnot, které já nereprezentuji,“ uvedla nezávislá kandidátka s podporou strany Progresivní Slovensko. Rozhodnout se chce koncem února těsně před tištěním volebních lístků.
„Před prvním kolem bude úplně nejdůležitější, jak se vypořádají se svou podporou takzvaní demokratičtí kandidáti. Jestli někteří odstoupí a podpoří jiného. A samozřejmě velmi důležité bude, nakolik se antisystémoví kandidáti případně vzdají ve prospěch pana Harabina,“ prohlásil politolog Vašečka.
Důchodce získal podpisy poslanců podvodem
Předseda slovenského parlamentu nepřijal kandidaturu občanského kandidáta Radovana Znášika, jemuž v době voleb ještě nebude 40 let, což je jedna z podmínek.
Danko stejně postupoval i vůči důchodci Jánu Molnárovi, který podle médií získal podpisy od poslanců během dne otevřených dveří a nyní je použil pro kandidaturu.
Zájemci o křeslo slovenského prezidenta musejí předložit petici s podpisy nejméně 15 tisíc obyvatel nebo souhlas patnácti poslanců parlamentu.
První kolo přímých prezidentských voleb se na Slovensku uskuteční 16. března, případné druhé kolo je naplánováno o dva týdny později.
