Kanada během tří let přijme milion přistěhovalců. V rozmanitosti je naše síla, prohlásil Trudeau

Kanada chce do konce roku 2021 přijmout milion přistěhovalců. Ve výroční zprávě to parlamentu oznámil kanadský ministr pro imigraci Ahmed Hussen. Pokud bude chtít tradičně vůči imigrantům vstřícná Kanada svému závazku dostát, měla by počínaje letoškem přijmout každým rokem kolem 350 tisíc přistěhovalců.

„Z velké části díky nově příchozím, které jsme v průběhu naší historie přivítali, se Kanada k užitku nás všech rozvinula v silnou a živou zemi,“ míní ministr Hussen. „Přistěhovalci a jejich potomci jsou pro Kanadu nesmírným přínosem a budoucí úspěch závisí na tom, že budou přivítáni a dobře integrováni,“ dodal.

Kanadský ministr pro imigraci Ahmed Hussen
Zdroj: Chris Wattie/Reuters

Přistěhovalcem je i sám Hussen, který do Kanady přišel jako 16letý z válčícího Somálska.

Kanada má necelých 37 milionů obyvatel. Plánované přijímání imigrantů by tak pro kanadskou populaci znamenalo každoroční nárůst o jedno procento.

„Kanada je světovým lídrem v oblasti řízené migrace. Náš imigrační program je založen na nediskriminačních zásadách, kde jsou cizinci hodnoceni bez ohledu na rasu, národnost, etnický původ, barvu nebo pohlaví,“ zdůraznil ministr Hussen.

Podle výroční zprávy je nyní jeden z pěti Kanaďanů přistěhovalec a jen od roku 1990 přišlo do země šest milionů lidí. Pro srovnání, v USA se podle údajů ze sčítání obyvatel narodil v zahraničí zhruba každý sedmý Američan.

Počet přistěhovalců do Kanady v letech 2000 až 2017 (v tisících)
Zdroj: statista.com

Premiér Trudeau: Síla Kanady je v její rozmanitosti

Kanadský premiér Justin Trudeau
Zdroj: Chris Wattie/Reuters

Zastáncem vstřícné imigrační politiky je i předseda kanadské vlády Justin Trudeau. Během předvolební kampaně v roce 2015 se zavázal k přijetí 25 000 uprchlíků ze Sýrie, první z nich přišel na letiště přivítat osobně. Jeho liberální vláda dokonce spustila kampaň #WelcomeRefugees, ve které vyzývala občany k finančním darům či dobrovolnictví ve prospěch nově příchozích.

Debatu o imigraci v Kanadě rozvířila vražda 13leté dívky z roku 2017, ze které byl minulý týden obviněn syrský uprchlík. Trudeau ale ve středu během debaty s občany ve městě Kamloops zdůraznil, že v první řadě jde o „ohromnou tragédii“, kterou vyřeší kanadský soudní systém. Dávat tuto vraždu do souvislosti s imigrací odmítl. Síla Kanady je v její rozmanitosti, obzvlášť v době, kdy svět „zatvrzuje srdce vůči přistěhovalectví“.

I když čekají v říjnu Kanaďany federální volby, zásadní politické změny se podle aktuálních průzkumů veřejného mínění nečekají. Trudeauova liberální strana si stále drží náskok několika procentních bodů na druhé konzervativce. Vstřícná imigrační politika Ottawy se tak podle všeho v nejbližší době nezmění a plány ministra pro migraci Hussena budou naplněny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 5 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 25 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...