Ve věku 79 let zemřel na rakovinu izraelský spisovatel Amos Oz. O jeho úmrtí informovala v pátek na Twitteru jeho dcera Fania Ozová-Salzbergerová. Ozovo rozsáhlé beletristické a publicistické dílo bylo přeloženo do více než čtyř desítek jazyků. Jeho romány se těší oblibě i v České republice.
„Můj milovaný otec právě zemřel na rakovinu. Nemoc měla rychlý průběh. Zemřel v poklidu ve spánku, obklopen těmi, kteří ho milují,“ napsala na Twitteru autorova dcera.
Oz byl nejvíce překládaným spisovatelem v historii Izraele a zároveň politickým aktivistou, který dlouhá desetiletí hlásal usmíření mezi Židy a Araby. Jeho díla byla přeložena do 41 jazyků včetně češtiny.
Jeruzalémský rodák napsal víc než 30 prozaických děl – románů, sbírek povídek či textů pro děti, ale i stovky esejů a článků na politická témata, které vycházely v izraelském i zahraničním tisku.
Za svou tvorbu získal řadu ocenění, například Mírovou cenu německých knihkupců či Izraelskou cenu za literaturu. Uznávaný intelektuál na vlastní kůži zažil dvě arabsko-izraelské války a přes 30 let strávil v kibucu.
Za jediné možné řešení izraelsko-palestinského konfliktu považoval rozdělení dnešního území Izraele na izraelský a palestinský stát. „To, co se děje v Izraeli, je srážka mezi oprávněným nárokem izraelských Židů na určité území se stejně oprávněným nárokem palestinských Arabů,“ řekl jednou.
Osudy postav jeho románů se splétaly s izraelskou historií
Ozova tvorba se vyznačovala pronikavým psychologickým vhledem do komplikovaných vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy se splétaly s osudy Izraele i s konflikty s okolními arabskými zeměmi.
Narodil se v květnu 1939 jako Amos Klausner v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Jeho otec pocházel z Oděsy, studoval v litevském Vilniusu a později v Jeruzalémě pracoval jako knihovník a spisovatel. Matka pocházela z Polska a od roku 1931 studovala tři roky na Univerzitě Karlově historii.
Ozův prastrýc Josef Klausner byl při prezidentské volbě v roce 1948 protikandidátem Chaima Weizmanna za Stranu svobody (Cherut).
Oze hluboce poznamenala sebevražda jeho matky, bylo mu tehdy dvanáct let. V patnácti se odstěhoval do kibucu Chulda, kde ho adoptovala místní rodina. Tehdy si změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená síla.
Když mu vyšly první povídky, kibuc ho vyslal studovat filozofii a literaturu na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Poté se do kibucu vrátil a působil jako učitel na střední škole. Později přednášel literaturu na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě.
Českým čtenářům se Oz představil v první polovině devadesátých let
Českým čtenářům se Oz představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Česky vyšly i další romány, Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, ale i výběr esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.
Amos Oz celkem čtyřikrát navštívil Prahu. Naposledy do české metropole zavítal v roce 2013 na převzetí mezinárodní literární Ceny Franze Kafky. V témže roce mu česky vyšla povídková kniha Scény z venkovského života. Předtím byl v Praze v letech 1994, 2003 a 2009.
