Zemřel nejpřekládanější izraelský spisovatel Amos Oz, hlásal usmíření mezi Židy a Araby

Události ČT: Zemřel Amos Oz, jeden z nejznámějších izraelských spisovatelů (zdroj: ČT24)

Ve věku 79 let zemřel na rakovinu izraelský spisovatel Amos Oz. O jeho úmrtí informovala v pátek na Twitteru jeho dcera Fania Ozová-Salzbergerová. Ozovo rozsáhlé beletristické a publicistické dílo bylo přeloženo do více než čtyř desítek jazyků. Jeho romány se těší oblibě i v České republice.

„Můj milovaný otec právě zemřel na rakovinu. Nemoc měla rychlý průběh. Zemřel v poklidu ve spánku, obklopen těmi, kteří ho milují,“ napsala na Twitteru autorova dcera.

Oz byl nejvíce překládaným spisovatelem v historii Izraele a zároveň politickým aktivistou, který dlouhá desetiletí hlásal usmíření mezi Židy a Araby. Jeho díla byla přeložena do 41 jazyků včetně češtiny. 

Jeruzalémský rodák napsal víc než 30 prozaických děl – románů, sbírek povídek či textů pro děti, ale i stovky esejů a článků na politická témata, které vycházely v izraelském i zahraničním tisku.

Izraelský spisovatel Amos Oz hostem pořadu Na Plovárně

Za svou tvorbu získal řadu ocenění, například Mírovou cenu německých knihkupců či Izraelskou cenu za literaturu. Uznávaný intelektuál na vlastní kůži zažil dvě arabsko-izraelské války a přes 30 let strávil v kibucu.

Za jediné možné řešení izraelsko-palestinského konfliktu považoval rozdělení dnešního území Izraele na izraelský a palestinský stát. „To, co se děje v Izraeli, je srážka mezi oprávněným nárokem izraelských Židů na určité území se stejně oprávněným nárokem palestinských Arabů,“ řekl jednou.

Osudy postav jeho románů se splétaly s izraelskou historií

Ozova tvorba se vyznačovala pronikavým psychologickým vhledem do komplikovaných vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy se splétaly s osudy Izraele i s konflikty s okolními arabskými zeměmi.

Narodil se v květnu 1939 jako Amos Klausner v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Jeho otec pocházel z Oděsy, studoval v litevském Vilniusu a později v Jeruzalémě pracoval jako knihovník a spisovatel. Matka pocházela z Polska a od roku 1931 studovala tři roky na Univerzitě Karlově historii.

Ozův prastrýc Josef Klausner byl při prezidentské volbě v roce 1948 protikandidátem Chaima Weizmanna za Stranu svobody (Cherut).

Oze hluboce poznamenala sebevražda jeho matky, bylo mu tehdy dvanáct let. V patnácti se odstěhoval do kibucu Chulda, kde ho adoptovala místní rodina. Tehdy si změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená síla.

Když mu vyšly první povídky, kibuc ho vyslal studovat filozofii a literaturu na Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě. Poté se do kibucu vrátil a působil jako učitel na střední škole. Později přednášel literaturu na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě.

Českým čtenářům se Oz představil v první polovině devadesátých let

Českým čtenářům se Oz představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Česky vyšly i další romány, Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, ale i výběr esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.

Amos Oz celkem čtyřikrát navštívil Prahu. Naposledy do české metropole zavítal v roce 2013 na převzetí mezinárodní literární Ceny Franze Kafky. V témže roce mu česky vyšla povídková kniha Scény z venkovského života. Předtím byl v Praze v letech 1994, 2003 a 2009.