Recenze: Amose Oze Jidáš nezradil. Je bystrou knihou o Izraeli

Příběh, jejž pod románovým názem Jidáš nabízí nejnovější kniha izraelského spisovatele Amose Oze, je prodchnut hlubokým smutkem nad lidským údělem. Kořeněný je rozpravami o Ježíšovi, izraelské politice a cudným sexem. Ideální kniha pro dlouhé zimní večery. Pro čtenáře uvyklého dozvídat se o Izraeli a jeho dějinách poměrně stereotypní informace může být navíc román bystrým vhledem do tématu samotného vzniku židovského státu.

Spisovatel Amos Oz (*1939), který svůj sice příběh syžetově zasazuje do jedné zimy na přelomu let 1959 a1960, se v něm ale nezabývá pouze historií Izraele. Ať již jde o vznik státu, ale i další věci, jeho výklad není agresivní, snad poněkud pedantský, v žádném případě ovšem propagandistický.

Ozův román se jmenuje Jidáš, klidně by se ale mohl jmenovat Abravanel. Nebo jednoduše: Zrádce. Aneb Příběh o muži, jenž židovský stát nechtěl.

Přemítání a rozpravy Šmuela Aše

To ale není jasné hned, v zásadě sledujeme tříměsíční zrání mladého studenta Šmuela Aše v Jeruzalémě, jehož sociální situace zavádí do jednoho tajemného domu. Tam získává práci za byt a za stravu poté, co přerušuje studia na univerzitě.

Nejde o žádný babysitting, ale o poměrně náročný úvazek dělat společníka jednomu polochromému starému muži, a to převážně při několikahodinových disputacích na libovolně volená témata. Šmuel při nich může vydatně uplatnit své znalosti z nedokončené práce o vztahu Židů k Ježíšovi, své postřehy o Pavlovi, ale zejména o Jidášovi, nejčastěji karikovaném židovi Nového zákona. Rozpravy, jež vede se starcem Geršomem, jdou ale různým směrem, s ohledem na aktualitu, ale i mimo ni.

Nejčastěji se předmětem diskusí stávají úvahy nad vznikem židovského státu v roce 1948, příčinách a následcích tohoto mezinárodního rozhodnutí. Pro Geršoma to není, jak brzy vyplyne, jen tak nějaká abstraktní diskuse.

Co se v dějinách Izraele nedočteme

Krystalizace témat získává s osobním zaujetím řečníků zajímavé historické i biblické parametry. Nezůstává ale pouze u nich, neboť dům obývá i mladá vdova Atalja, s níž pojí Geršoma pevné pouto. Byla to ostatně také ona, kdo podal inzerát na opatrovníka a fakticky rozhoduje i o délce jeho pobytu.

Jidáš
Zdroj: Paseka

Zkrachovalý student Šmuel se náhle ocitne uprostřed osidel, jejichž napětí zpočátku vůbec neodhadl. Jádrem knihy se tak nakonec stává zesnulý otec Atalji, jeden z činovníků sionistické organizace, jenž stanul v opozici vůči Davidu Ben Gurionovi, pozdějšímu izraelskému premiérovi, tím, že zpochybňoval nezbytnost vzniku samostatného státu Izrael. Svým způsobem se dá Ozova kniha Jidáš číst i jako literární pomník postavě Šaltiera Abravanela, o které se nedočteme v dějinách Izraele na prvním místě. Pokud vůbec někde.

V popisu postav a při jejich charakteristikách se spisovatel Oz uchyluje k častému opakování (Šmuel kvůli astmatu stále inhaluje; Geršom má vypracované svaly a pod nosem bílý einsteinovský knír; Atalja se ráda převléká a zajímá ji dosti i Šmuelův penis). Někdy to nevadí, jindy to brání v plynulosti textu.

Kdo je a není zrádce?

Co se ale Ozovi daří nejvíce, je mimořádná kvalita v popisu atmosféry města, do níž zasazuje příběhy lidí; uhrančivá schopnost podat lidský úděl v situační zkratce, což na pozadí biblického příběhu Ježíše a nekonvečním výkladu vzahu Jidáše k němu doznává až zavratného oblouku. Kdo vlastně je a není zrádcem?

Touha vdovy Atalji je v zásadě zoufalstvím, úzkost, s níž Šmuel prožívá životní protivenství s „klapkami na očích“, je vskutku dojemná. Satyr v podobě Geršoma připomíná, že ideály se rychle rozpouštějí v louhu tvrdého boje o přežití.

Amoz Oz: Jidáš. V překladu Lenky Bukovské a Mariany Fisher vydalo nakladatelství Paseka, 2016.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
před 18 hhodinami

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Euforii i obavy zachycuje program ČT k výročí konce války

Česká televize připravila k připomenutí osmdesáti let od konce druhé světové války desítky premiérových dokumentů a dílů dokumentárních cyklů. Přinášíme výběr některých z nich, k vidění jsou či budou na obrazovce i v iVysílání.
8. 5. 2025

„A hrdý buď, žes vytrval...“ Hrdý Budžes dosáhl tisícovky repríz, nejvíc to není

Inscenace Hrdý Budžes slaví tisící reprízu. Hra podle bestselleru Ireny Douskové získala diváckou popularitu i díky obsazení Báry Hrzánové do hlavní role osmileté Helenky, která ze svého pohledu komentuje život v normalizaci. Tisícáté přestavení je na českých scénách určitě úspěch, i když do rekordmana, jímž je Kouzelný cirkus, Hrdému Budžesovi ještě pár tisíc chybí.
7. 5. 2025

Hudební ceny Apollo za rok 2024 ukázaly na Ankiho a Pam Rabbit

Ceny české hudební kritiky Apollo označily za nejlepší loňské album I Want To Feel Safe od rappera Ankiho, které už letos obdrželo i cenu Vinyla. Oceněna byla i zpěvačka Pam Rabbit za singl Space.
7. 5. 2025
Načítání...