V USA se nedohodli na dočasném rozpočtu, omezí to chod úřadů

4 minuty
Miřejovský: Trump trvá na protiemigračních opatřeních
Zdroj: ČT24

Americké federální úřady začaly úderem půlnoci místního času (v 6:00 SEČ) fungovat v omezeném režimu, protože dočasný vládní rozpočet zatím nemá kvůli požadavku prezidenta Donalda Trumpa na financování stavby zdi na mexické hranici šanci získat podporu v horní komoře Kongresu. Ředitel vládního rozpočtového úřadu Mick Mulvaney už úřady vyzval, aby se řídily plány, které upravují jejich činnost pro případ omezeného financování, který nyní nastal.

Americká administrativa se dostala do problémů kvůli Trumpovu požadavku na financování hraniční zdi. I když už návrh schválila Sněmovna reprezentantů, dostala se nyní jednání do slepé uličky kvůli odporu demokratických senátorů. Republikáni totiž nemají v Senátu potřebnou většinu 60 hlasů na to, aby rozpočet v této podobě prosadili. Vyjednávání o kompromisu, která trvala až do pátečního pozdního večera, zatím nebyla úspěšná.

Demokratičtí poslanci krizovou situaci, už třetí podobnou v letošním roce, označili za následek „záchvatu vzteku“, který prý postihl prezidenta Trumpa. Vůdci demokratů v obou parlamentních komorách Nancy Pelosiová a Chuck Schumer vydali prohlášení, podle něhož šéf Bílého domu „dostal, co chtěl“.

Zeď, kterou touží vystavět, by podle obou politiků byla neúčinná a zbytečně drahá. Pelosiová a Schumer obvinili Trumpa, že uprostřed příprav na vánoční období zahnal zemi „do destruktivní situace“.

Donald Trump
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Trump má zablokovaní financí pod kontrolou zřejmě jen zdánlivě

Trump má podle amerických komentátorů zablokováním vládních financí situaci pod kontrolou jen zdánlivě, protože čas pracuje spíš pro Demokratickou stranu. Pokud se do konce roku nepodaří spor vyřešit, budou mít od ledna demokraté nové možnosti zvýšit tlak na prezidenta.

Vymění se totiž složení Sněmovny reprezentantů, kde díky vítězství v listopadových volbách získali demokraté většinu. Nic pak zřejmě nebude bránit tomu, aby obě komory odhlasovaly vládní rozpočet bez peněz na stavbu zdi. Pelosiová a Schumer v pátek dali najevo, že právě s takovým scénářem počítají.

Zastavení či přiškrcení toku peněz se týká 15 oddělení na úrovni ministerstev a desítek vládních agentur, nemělo by se ale nijak dotknout důležitých oblastí, jako je bezpečnost, akutní zdravotní péče či ostraha hranic.

Krizová situace nicméně postihne asi 800 tisíc vládních úředníků, kteří se ocitnou bez výplaty. Kolem 420 tisíc z nich zůstane v práci, zbytek dostane neplacené volno. Postižen bude například prakticky celý Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), centrální daňový úřad IRS nebo 80 procent zaměstnanců amerických národních parků. Mnoho z nich bude uzavřeno.

Prezident Trump ve videovzkazu na Twitteru přiznal, že po rozkolu ohledně návrhu rozpočtu je omezení činnosti úřadů nevyhnutelné. „Nemůžeme s tím nic dělat, protože potřebujeme hlasy demokratů,“ řekl prezident. „Doufejme, že to nepotrvá dlouho,“ dodal.

V minulosti při omezeném financování federálních úřadů musely na nucenou dovolenou nastoupit statisíce státních zaměstnanců, což znamenalo například to, že se uzavřely některé památky, muzea a parky. 

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...