V Moskvě se rozhoduje o osudu Evropy. Historik Zubov nechce utéct z boje

Praha/Moskva - Ruský historik Andrej Zubov vyhozený z moskevské diplomatické akademie kvůli kritice ruské anexe Krymu chce zůstat v Moskvě, i když mu práci nabídlo několik zahraničních univerzit včetně Masarykovy univerzity v Brně. V Moskvě se podle něj rozhoduje o osudu Ruska a Evropy a on nechce utíkat z boje. Andrej Zubov byl hostem Otázek Václava Moravce.

„Nabídek je dost a samozřejmě brněnské univerzitě jsem vděčen stejně jako dalším zahraničním vysokým školám, to je vynikající. Ale pokud budu mít alespoň sebemenší možnost pracovat v Moskvě a živit rodinu výdělky v Moskvě, tak asi se nebudu stěhovat do cizí země,“ uvedl Zubov. Zatím neví, kde bude pracovat.

Masarykova univerzita svou nabídkou vyjádřila solidaritu s člověkem, který byl vyhozen kvůli demokratickému názoru, uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová: „Zaznamenali jsme aktuální dění, kdy profesor Zubov musel ukončit působení v moskevské akademii. Naše univerzita má z dřívějších dob zkušenosti, že pedagogové byli perzekvováni pro svůj kritický postoj ke státu. Měli zničené kariéry, a proto jsme na toto velmi citliví.“

Varovat společnost 

V Moskvě se nyní podle Zubova rozhoduje o osudu Ruska a možná i Evropy, a proto by svůj odchod bral jako odchod z bojové služby. „Co zmůže jeden člověk? Ale to, co může, dělat musí, aby zabránil katastrofě pro svůj lid i pro národy, které žijí kolem něho. Odchod z Ruska by byl jako zběhnutí vojáka fronty,“ uvedl známý historik.

Nadále chce svým slovem upozorňovat na chyby ruského vedení a přispívat k míru. „Hlavní cíl mých činů bylo varovat společnost před anexí Krymu, která by mohla vést k velmi závažným důsledkům jak pro Rusko, tak pro celou Evropu,“ vysvětluje. Zubov vyvolal pozornost médií článkem v listu Vedomosti, v němž srovnával ruskou okupaci Krymu s politikou nacistického Německa před druhou světovou válkou.

Na celý rozhovor se podívejte zde:

26 minut
Historik Zubov: V Moskvě se rozhoduje o osudu Evropy
Zdroj: ČT24

„Propočítala ruská vláda rizika tohoto neuvěřitelného dobrodružství? Jsem si jistý, že ne. Stejně jako je svého času neodhadl Adolf Aloizovič. Kdyby je uvážil, nemusel by v dubnu 1945 zoufale pobíhat po bunkru pod dopadajícími ruskými bombami a nemusel by sežrat ampuli s jedem,“ napsal Zubov. Český překlad vyšel na HNDialog (čtěte zde).

Historik stále trvá na každém slovu svého textu a je přesvědčen, že měl povinnost se vyjádřit. Kde moc dělá chybu, je třeba se ozvat, a je naopak špatné mlčet ze strachu a dělat si kariéru. To není občanská pozice, ale pozice otroka nebo lokaje, uvedl Zubov.

Rozkaz shora

Nedlouho po vydání článku byl Zubov propuštěn. Vedení akademie MGIMO k tomu uvedlo, že vědomě a opakovaně porušoval akademická pravidla a jeho postoj k zahraniční politice Ruska vyvolává rozhořčení v univerzitních kruzích a poškozuje vzdělávací proces. Zubov přitom patří k respektovaným badatelům. V létě má Argo vydat česky jeho knihu Velké dějiny Ruska - 20. století (více čtěte zde).

Historik nyní zvažuje, zda se kvůli propuštění bude soudit. Velkým problémem je však podle něj veřejně známé fungování ruských soudů. Akademie prý navíc dostala k jeho propuštění rozkaz shora. „Soudit bych se měl s těmi, kdo jsou výše, ale s těmi se soudit nemohu, takže dost váhám v téhle otázce a konečné rozhodnutí asi učiním dnes nebo zítra,“ uvedl Zubov v Otázkách Václava Moravce. Zatím se spíše kloní k tomu, že žalobu nepodá.

Probudili jsme se v nové zemi 

Zubov dále vyjádřil přesvědčení, že za podobný článek by byl v dobách Sovětského svazu nejen zbaven práce, ale nejspíš i poslán do lágru. Zároveň ale podotkl, že za posledních dvacet let zveřejnil řadu textů s tvrdou kritikou režimu, který je formálně demokratický, ale nikdy nepřišel o práci. „Situace se prostě změnila, jak se rádo říká, probudili jsme se v nové zemi na konci února,“ poznamenal k situaci současného Ruska.

Ruská okupace ukrajinského Krymu je podle Zubova bezprecedentní. „Co se stalo nyní na Krymu, je do nebe volající porušení všeho, co je zavedeno ve světovém společenství od 45. roku,“ nechal se slyšet. Hrozí podle něj rozboření systému smluv, tak jak vnikl po druhé světové válce. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že největší nebezpečí větší války mezi Ruskem a Ukrajinou i díky diplomatickým aktivitám USA v posledních dnech pominulo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 1 mminutou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 6 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 8 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...