„Angarský maniak“ dostal druhý doživotní trest. Bývalý ruský policista zavraždil 78 žen

Bývalý ruský policista Michail Popkov byl uznán vinným z vraždy dalších 56 žen, celkový počet se tak vyšplhal na 78. Je čtvrtým nejhorším sériovým vrahem v moderních dějinách. Muž známý jako „angarský maniak“ si už dříve vyslechl doživotní verdikt. Měl „patologické nutkání zabíjet“, uvádí se v rozsudku. Bývalý policista tvrdil, že jeho cílem byly ženy, které vedly „nevázaný způsob života“.

Popkov byl odsouzen k druhému doživotnímu trestu, deset svých obětí podle obžaloby znásilnil. Proti verdiktu se hodlá odvolat, uvedla s odkazem na žalobce Alexandra Škiněva agentura Interfax. „Prohlásil, že hodlá podat odvolání. Nejspíš je nespokojen s rozhodnutím soudu odebrat mu hodnost podporučíka, což jej zbavuje práva dostávat penzi,“ řekl Škiněv.

Popkov byl podle něj smířen s doživotím, ale doufal, že si uchová policejní hodnost a penzi 24 tisíc rublů (asi 8200 korun), protože aktivně spolupracoval s vyšetřovateli. Nicméně 14 obětí se až dosud identifikovat nepodařilo.

Popkov jako policista pracoval na vlastních vraždách

Bývalý policista vraždil v letech 1992 až 2007 v okolí města Angarsk. Poprvé byl odsouzen v roce 2015 za zavraždění a znásilnění 22 žen. Následně se doznal k dalším 59 vraždám, ale policie mu tři z těchto vražd nebyla s to prokázat.

Ještě jako policista se podílel na vyšetřování některých zločinů, které sám spáchal, aby odvrátil podezření. Zatčen byl v roce 2012 ve Vladivostoku po rozsáhlém vyšetřování, které se opíralo hlavně o testy DNA majitelů aut, jejichž pneumatiky odpovídaly stopám na místech činu.

Někdejší policista se označoval za „čističe“ a tvrdil, že zabíjel jen ženy, které vedly „nevázaný způsob života“. To ale podle vyšetřovatelů neodpovídalo skutečnosti: do svého auta zval všechny dívky a ženy, které se vracely pozdě domů. Nejméně tři zločiny spáchal ve službě a s použitím hlídkového vozu.

V Rusku dřív řádili „rostovský zabiják“ či „šachovnicový vrah“

Desítky obětí mají na svědomí i jiní ruští vrazi. V roce 1994 byl v jihoruském Novočerkassku popraven bývalý učitel Andrej Čikatilo (57), když byl jako „rostovský zabiják“ uznán vinným z mimořádně krutých vražd 52 lidí – 21 chlapců, 14 děvčat a 17 žen. Jeho nejmladší oběti bylo sedm let. Vyšetřovatelé jej podezírali z 65 vražd, části těl některých ze svých obětí dokonce pojídal.

Alexandru Pičuškinovi, odsouzenému v říjnu 2007 na doživotí, bylo prokázáno 48 vražd převážně mužů, které v Moskvě páchal od roku 1992. Po zatčení v červnu 2006 se doznal dokonce k 63 vraždám. Prý plánoval celkem 64 vražd, aby každá připadla na jedno políčko šachovnice. Pičuškinovi se přezdívalo „bitcevský maniak“ podle lesoparku na okraji Moskvy, kde většinu vražd spáchal, anebo také „šachovnicový vrah“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...