„Angarský maniak“ dostal druhý doživotní trest. Bývalý ruský policista zavraždil 78 žen

Bývalý ruský policista Michail Popkov byl uznán vinným z vraždy dalších 56 žen, celkový počet se tak vyšplhal na 78. Je čtvrtým nejhorším sériovým vrahem v moderních dějinách. Muž známý jako „angarský maniak“ si už dříve vyslechl doživotní verdikt. Měl „patologické nutkání zabíjet“, uvádí se v rozsudku. Bývalý policista tvrdil, že jeho cílem byly ženy, které vedly „nevázaný způsob života“.

Popkov byl odsouzen k druhému doživotnímu trestu, deset svých obětí podle obžaloby znásilnil. Proti verdiktu se hodlá odvolat, uvedla s odkazem na žalobce Alexandra Škiněva agentura Interfax. „Prohlásil, že hodlá podat odvolání. Nejspíš je nespokojen s rozhodnutím soudu odebrat mu hodnost podporučíka, což jej zbavuje práva dostávat penzi,“ řekl Škiněv.

Popkov byl podle něj smířen s doživotím, ale doufal, že si uchová policejní hodnost a penzi 24 tisíc rublů (asi 8200 korun), protože aktivně spolupracoval s vyšetřovateli. Nicméně 14 obětí se až dosud identifikovat nepodařilo.

Popkov jako policista pracoval na vlastních vraždách

Bývalý policista vraždil v letech 1992 až 2007 v okolí města Angarsk. Poprvé byl odsouzen v roce 2015 za zavraždění a znásilnění 22 žen. Následně se doznal k dalším 59 vraždám, ale policie mu tři z těchto vražd nebyla s to prokázat.

Ještě jako policista se podílel na vyšetřování některých zločinů, které sám spáchal, aby odvrátil podezření. Zatčen byl v roce 2012 ve Vladivostoku po rozsáhlém vyšetřování, které se opíralo hlavně o testy DNA majitelů aut, jejichž pneumatiky odpovídaly stopám na místech činu.

Někdejší policista se označoval za „čističe“ a tvrdil, že zabíjel jen ženy, které vedly „nevázaný způsob života“. To ale podle vyšetřovatelů neodpovídalo skutečnosti: do svého auta zval všechny dívky a ženy, které se vracely pozdě domů. Nejméně tři zločiny spáchal ve službě a s použitím hlídkového vozu.

V Rusku dřív řádili „rostovský zabiják“ či „šachovnicový vrah“

Desítky obětí mají na svědomí i jiní ruští vrazi. V roce 1994 byl v jihoruském Novočerkassku popraven bývalý učitel Andrej Čikatilo (57), když byl jako „rostovský zabiják“ uznán vinným z mimořádně krutých vražd 52 lidí – 21 chlapců, 14 děvčat a 17 žen. Jeho nejmladší oběti bylo sedm let. Vyšetřovatelé jej podezírali z 65 vražd, části těl některých ze svých obětí dokonce pojídal.

Alexandru Pičuškinovi, odsouzenému v říjnu 2007 na doživotí, bylo prokázáno 48 vražd převážně mužů, které v Moskvě páchal od roku 1992. Po zatčení v červnu 2006 se doznal dokonce k 63 vraždám. Prý plánoval celkem 64 vražd, aby každá připadla na jedno políčko šachovnice. Pičuškinovi se přezdívalo „bitcevský maniak“ podle lesoparku na okraji Moskvy, kde většinu vražd spáchal, anebo také „šachovnicový vrah“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 45 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 3 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 6 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 10 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 11 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...