Britský poslanecký výbor zabývající se skandálem kolem již zaniklé poradenské firmy Cambridge Analytica přistoupil k neobvyklému kroku, když zveřejnil stovky interních dokumentů Facebooku zajištěných během vyšetřování. Mezi asi 250 stránkami materiálů jsou i e-maily, které svým kolegům v kalifornské firmě posílal její šéf Mark Zuckerberg. Podle magazínu Wired zveřejněné dokumenty nasvědčují tomu, že Facebook byl ochoten obětovat soukromí uživatelů ve prospěch svého růstu.
Britský parlament zveřejnil zabavené e-maily Marka Zuckerberga
Provozovatel největší sociální sítě světa po bezprecedentním zabavení dokumentů britským parlamentem žádal, aby materiály získané americkým podnikatelem Tedem Kramerem v rámci soudního sporu s Facebookem zůstaly v tajnosti. Předseda britského parlamentního výboru pro digitální média Damian Collins nicméně uvedl, že na jejich zpřístupnění je „značný veřejný zájem“.
„Nastolují důležité otázky ohledně toho, jak Facebook nakládá s daty uživatelů, o jeho přístupu ke spolupráci s vývojáři aplikací a o tom, jak uplatňují své dominantní postavení ve sféře sociálních médií,“ napsal Collins na Twitteru.
V jádru skandálu kolem Cambridge Analytica je praxe, kdy Facebook dříve všem vývojářům aplikací pro svou platformu zpřístupňoval data nejen všech osob používajících danou aplikaci, ale i jejich přátel. Britská poradenská společnost toho zneužila, aby se dostala k osobním údajům desítek milionů uživatelů, které potom pravděpodobně využila pro účely úzce cíleného politického marketingu.
Facebook tvrdí, že tato praxe skončila s rokem 2015, podle Collinse ale společnost pro některé partnery zachovala „plný přístup“ k datům přátel uživatelů i po ohlášení změn. „Není zřejmé, že by k tomu uživatelé jakkoli svolili, ani jak Facebook rozhodoval o tom, kterým firmám přístup zůstane,“ uvedl Collins.
Nejstarší zveřejněné dokumenty jsou z roku 2012. Podle britských poslanců celý balík materiálů mimo jiné dokazuje, že zamítnutí širšího přístupu k datům vedlo k zániku některých aplikací, napsala zpravodajská společnost BBC. Mezi firmami, které o tuto výhodu ihned nepřišly, jsou prý on-line seznamka Badoo, alternativní taxislužba Lyft nebo streamovací platforma Netflix. Naopak prodejce lístků na kulturní akce Ticketmaster či již neexistující aplikace Vine na sdílení krátkých videí takové štěstí neměli.
„Twitter dnes spustil Vine, který umožní natočit více krátkých videosegmentů na vytvoření jediného šestisekundového videa… Pokud nikdo nebude mít námitky, ukončíme dnes jejich přístup k přátelům,“ napsal v lednu 2012 viceprezident Facebooku Justin Osofsky. Zuckerberg mu odpověděl: „Jasně, jdi na to.“
Facebook v reakci na zveřejnění interních dokumentů označil způsob jejich prezentace za „velmi zavádějící“. Samotný Zuckerberg reagoval poměrně obsáhlým prohlášením na svém facebookovém profilu, v němž vysvětluje změny v datové politice učiněné v letech 2014 a 2015.
Díky těmto krokům prý platforma zablokovala „mnoho pochybných aplikací“. Kdyby je firma podnikla jen o rok dříve, vůbec k problému s Cambridge Analytica nemuselo dojít, napsal Zuckerberg.
V jednom ze zveřejněných e-mailů z roku 2012 se přitom šéf Facebooku staví skepticky k myšlence, že by zpřístupnění velkého objemu dat aplikacím mohlo představovat problém. „Prostě si nemůžu vybavit případ, kdy by data unikla od vývojáře k vývojáři,“ napsal tehdy jednomu ze svých manažerů Samu Lessinovi.
