Hrozí další studená válka? Západ ani Rusko si ji už nemůžou dovolit

Kyjev/Moskva - Ruské obsazení Krymu a další výhrůžky Moskvy vůči Ukrajině pomalu oživují strach, který se po pádu Berlínské zdi postupně vytratil. Hrozí návrat studené války? V tom se zatím oslovení analytici rozcházejí. Jedni mají jasno: spolupráce mezi Západem a Ruskem, jak jsme ji doposud znali, skončila. A na místě je analogie se studenou válkou. Podle druhých ale tomu tak není - může za to přílišná vzájemná provázanost a závislost obou stran.

Jaký může být dopad krize vyvolané snahou ruského prezidenta Vladimira Putina zabránit Ukrajině v přibližování k Evropské unii, zatím není jasné. Je třeba si počkat na to, zda půjde o takový mezník v mezinárodních vztazích jako byly útoky al-Káidy na New York a Washington v roce 2001 či rozmístění sovětských raket na Kubě v roce 1962.

Rusko se probudilo z pasivity a stává se znovu velkým hráčem

Už nyní je ale jasné jedno: hrozí, že konflikt může přerůst do ještě větších rozměrů a dokonce i do války. „Vítejte ve studené válce číslo dvě,“ napsal ruský analytik Dmitrij Trenin ve svém článku v časopisu Foreign Policy. „Nedávný vývoj ukončil období partnerství a spolupráce mezi Západem a Ruskem, které obecně během čtvrtstoletí po skončení studené války převažovalo,“ dodal Trenin.

Čtvrtstoletí po skončení studené války bylo ve znamení budování spolupráce mezi Západem a Ruskem. Z geopolitického hlediska v té době došlo k ohromné redukci ruského vlivu v Evropě a Eurasii, a to vznikem nových států, často pocházejících z historické ruské říše.

Dominantní pozici v Evropě a Eurasii převzaly Spojené státy a Evropská unie, která se stala pro své východní sousedy hospodářským magnetem. „Ruská federace, jádro někdejšího impéria, byla z nového systému v podstatě vynechána a dosud se utápěla v trapných a neklidných vztazích s USA a Unií.“ Tento systém se podle Trenina na svém východním okraji neustále třepil, až došlo k jeho protržení právě na Ukrajině. „Úspěch Západem podporované revoluce v Kyjevě fatálně podkopal křehkou rovnováhu ve vztazích mezi Ruskem a Západem. Ale mnohem důležitějším faktem je to, že se Rusko probudilo z postsovětské pasivity. Moskva se poprvé od roku 1989 stává v Evropě aktivním hráčem,“ míní Trenin.

A ruský politolog není jediný, kdo považuje boj za Ukrajinu za největší mezník v evropské bezpečnosti od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 - dopad na jiné bezpečnostní problémy a světovou ekonomiku může být obrovský. Znovu mohou být například rozdmýchány některé ze „zamrzlých“ konfliktů, například v Moldavsku, Ázerbájdžánu či Gruzii - Po Krymu chce k Moskvě i Podněstří.

Angela Merkelová a Vladimir Putin
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Někteří z politiků se obávají, že současná situace by mohla vést k tomu, že Rusko přestane se Západem spolupracovat na vyřešení důležitých mezinárodních problémů, což je například situace kolem íránského jaderného programu, občanské války v Sýrii, bezpečnosti v Afghánistánu nebo situace v Severní Koreji vzhledem k jejímu nepředvídatelnému vůdci. Velmi nepříjemné je rovněž zjištění, že na rozhodování ruského prezidenta nemá vliv ani Německo a kancléřka Angela Merkelová, které se přitom vždy v minulosti dařilo najít s Putinem alespoň trochu společnou řeč a nějakým způsobem ho ovlivnit.

Nynější kroky Ruska mají navíc mnohem větší dopady, než měla vojenská intervence Moskvy v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008. „Ukrajina je jiná. Je na zlomové linii a je příliš velká,“ říká Constanze Stelzenmüllerová, autorka rozsáhlé studie o nové zahraniční a bezpečnostní politice Německa. „Začíná éra soutěžení. Proto si myslím, že analogie se studenou válkou je přesná. Pokud jste v Berlíně, cítíte to tak,“ dodává.

Na mimořádný význam, který Ukrajina pro Rusko má, poukazuje i americký politolog a poradce prezidenta Baracka Obamy Zbigniew Brzezinski. Podle něj je Ukrajina pro Moskvu klíčem k případnému znovuvytvoření ruské velmoci a klíčem příslušnosti Ruska k Evropě.

O studenou válku nejde: Rusko a Západ už na sobě příliš závisí

Podle další skupiny analytiků ale o situaci, která by se mohla nazývat další studenou válkou, nejde. A to hned z několika důvodů. Komunismus už dávno není obávaným nepřítelem a Rusko a Západ jsou na sobě vzájemně ekonomicky závislí. Jejich ekonomiky jsou natolik propojené, že by bylo obtížné vrátit se do doby „hermeticky uzavřeného boje nás proti nim“.

Americké firmy jako například McDonald's a Pepsi mají v Rusku obrovský odbyt, stejně tak s Ruskem čile obchodují v mnoha oblastech státy Evropské unie. Rusko zas zásobuje třetinu Evropy svým plynem. Moskvu ale přitom může krize zasáhnout víc než Západ. Rusko je závislé na příjmech z ropy a plynu, které tvoří více než dvě třetiny exportu země. Polovina ruského exportu směřuje do Evropské unie a bohatí Rusové si oblíbili místa, jako je Londýn, kde si kupují domy a v tichosti provozují své podniky.

Ilustrační foto
Zdroj: Sergii Kharchenko/ČTK/ZUMA

Rétorika, jako slova o „nebezpečné eskalaci“ nebo že se nacházíme „na pokraji katastrofy“, a k tomu zvýšená vojenská přítomnost v Evropě připomínají napětí známé ze studené války. Zatím to ale nevypadá, že by se chtěl Západ pouštět do nějakého vojenského konfliktu. Krize se ale může ještě vyhrotit. Jestliže Rusko pošle své vojáky na východ Ukrajiny, může to vést k rozmístění vojáků NATO ve východní Evropě, myslí si bývalý americký velvyslanec v České republice Adrian Basora.

Je pravdou, že Putin již před určitou dobou zahájil modernizaci ruské armády a ruský ministr obrany minulý měsíc prohlásil, že země se snaží rozšířit svou vojenskou přítomnost ve světě. Tedy, že usiluje o to, aby její námořní lodě mohly využívat přístavů v Alžírsku, Nikaragui, Venezuele, Vietnamu, Singapuru, na Kubě či na Kypru. Podle Matthewa Clementse z časopisu Jane's Intelligence Review jsou ale schopnosti Ruska „provádět operace po celém světě poměrně omezené“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes pět set obětí, Izrael je ve stavu pohotovosti

Násilnosti provázející celonárodní protesty proti íránskému režimu si doposud vyžádaly 538 mrtvých a více než 10 600 lidí je zadrženo, uvedla podle Reuters organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) však obětí může být i přes dva tisíce. Kvůli možnému americkému zásahu v zemi je Izrael ve stavu vysoké pohotovosti. Americký prezident Donald Trump se v úterý setká se svými hlavními poradci, aby projednali další postup vůči Íránu, píše Reuters. Írán varuje USA před odvetou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 538 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.
před 3 hhodinami

Británie vyvine pro Ukrajinu raketu s dlouhým doletem

Británie pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Oznámila to v neděli britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
před 5 hhodinami

Čína přitvrzuje vůči Japonsku, opatření se dotkla i turismu

Čína omezuje vývoz vzácných zemin a magnetů do Japonska. Vyostřuje tím politický spor s Tokiem. Opatření míří na široké spektrum japonských firem. Peking tvrdí, že tím trestá Japonsko za výroky jeho premiérky Sanae Takaičiové o Tchaj-wanu. Ta naznačila možné zapojení do případného konfliktu. Mezi trestnými opatřeními je také omezení turistických výměn.
před 5 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 6 hhodinami

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu. Předtím prý vyzvala k evakuaci

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.
před 6 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 10 hhodinami

Ruské údery na Doněckou oblast nepřežili čtyři lidé

Ruské útoky na Doněckou oblast za posledních 24 hodin zabily čtyři místní obyvatele, dalších deset zranily. Kyjev pak po ruských nočních úderech hlásí několik zraněných civilistů a také poškození kritické infrastruktury. Ruské úřady tvrdí, že při nočním útoku na město Voroněž na jihozápadě země zemřela jedna žena a další tři lidé utrpěli zranění. Z útoku bez důkazů obvinila Moskva Ukrajinu. Ta přiznala úder na ruskou vrtnou plošinu v Kaspickém moři.
před 13 hhodinami
Načítání...