Spustí Majdan lavinu v postsovětských republikách?


4. 3. 2014Aktualizováno4. 3. 2014|Zdroj: ČT24

Moskva - Boj za evropskou budoucnost na kyjevském Majdanu přehlušil tiché bitvy menších postsovětských republik, zároveň ale probudil Západ z letargie. Ruská periferie totiž poslední dobou tiše mizela ze státnických agend. I vedení Kazachstánu - tradičního ruského spojence a hospodářského partnera - prohlásilo, že situace na Ukrajině ovlivňuje vztahy všech zemí Společenství nezávislých států, volného sdružení většiny bývalých sovětských republik, a varovalo před nepředvídatelnými následky další eskalace napětí - v regionálním i globálním měřítku.

Kazachstán opatrně kritizoval silové řešení ukrajinské krize a vyzval znepřátelené strany k jednání. Z iniciativy kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva se ve středu v Moskvě uskuteční třístranné konzultace prezidentů Ruska, Kazachstánu a Běloruska. V Bělorusku stejně jako v Kazachstánu žije silná ruská menšina: v Bělorusku tvoří Rusové přes 11 procent a v Kazachstánu dokonce kolem 26 procent obyvatel. Ruská invaze na Krym, odůvodněná oficiálně obavou o osud ruskojazyčné menšiny, může podle některých komentátorů vztahy mezi Moskvou, Minskem a Astanou negativně ovlivnit.

To, co Ukrajinci bránili pod palbou, vyhlašovala například Gruzie v klidu bruselských kuloárů. „Dáváme to na vědomí všem, celému světu: Gruzie si vybírá Evropu. A naše integrace do Evropy je nezvratná,“ prohlásil před měsícem gruzínský premiér Irakli Garibašvili. Vojenské manévry Kremlu a rozdávání ruských pasů znají totiž Gruzínci z vlastní zkušenosti. Předcházely vyhlášení nezávislosti dvou gruzínských území - Abcházie a Jižní Osetie, které jsou dnes de facto pod kontrolou Ruska. Po letech špatných vztahů přišla ale s novou gruzínskou vládou naděje na lepší časy. „Musíme přesvědčit ruské úřady, že evropská integrace Gruzie není ve střetu s ruskými zájmy,“ prohlásil Garibašvili. Spojené státy geopolitický signál pochopily: pozvaly Gruzínce do Washingtonu a oznámily dodatečnou americkou pomoc na podporu euroatlantické vize Gruzie.

Vliv dění na Ukrajině na postsovětské republiky (zdroj: ČT24)

Tento týden zavítal do Bílého domu i zástupce další bývalé sovětské republiky – Moldavska. To má dnes proevropskou vládu, ale i samozvaný nezávislý region. I přes mezinárodní protesty drží Rusko nad Podněstřím „ochrannou ruku“ už přes 20 let. Také moldavská vláda je znepokojena situací na Krymu a obává se, že by v ruskojazyčné oblasti v Podněstří mohly nastat obdobné potíže. Události na Krymu označil moldavský premiér Iurie Leanca během návštěvy USA za „brutální vzpomínku“ na nevyřešený konflikt ve své vlasti.

Že se ruský vliv samovolně nezastaví, potvrdilo začátkem února i hlasování v jižní části Moldavska. Pravoslavní Gagauzové, kteří se státní jazyk – stejně jako většina na ukrajinském Krymu - nikdy pořádně nenaučili, poslali moldavské vládě a Unii alarmující vzkaz: v referendu se drtivou většinou přihlásili k tomu, že se chtějí integrovat do euroasijské celní unie s Ruskem, nechtějí evropskou integraci, a pokud by k takové integraci došlo, osobují si právo vyhlásit nezávislost. Evropská osmadvacítka pochopila, že v zemi vinařů ztrácí popularitu, a oznámila, že Moldavané budou moci od tohoto léta cestovat do EU bez víza.

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce

O bezvízovém styku si třeba Bělorusko může zatím nechat jen zdát. Hromadné protesty dusí prezident Alexandr Lukašenko už v zárodku. Překvapit by ale mohl Kyrgyzstán, kde za poslední desetiletí došlo ke dvěma revolucím a třetí nelze vyloučit. Neklidná jsou občas i náměstí v Kazachstánu: Pro dlouholetého vůdce Nazarbajeva by protesty v ukrajinském stylu mohly v budoucnu znamenat konec.