Janukovyč: „Moci na Ukrajině se chopily fašistické síly“

Rostov na Donu – Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je v Rusku. Z Rostova na Donu dnes žádal dodržení dohody, kterou v únoru podepsal s opozicí a zástupci Evropské unie. Ukrajincům se omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Nejdříve by podle něj měly být všechny násilné trestné činny, ke kterým v zemi došlo, vyšetřeny. Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny.

„Jsem odhodlán i nadále bojovat za budoucnost Ukrajiny, proti těm, kteří používají strach a teror a snaží se zmocnit Ukrajiny,“ prohlásil Janukovyč. Kyjev podle něj zaplavili neonacističtí a fašističtí ozbrojenci, kteří ničili veřejné budovy i chrámy a napadali obyčejné občany. „Je to nezákonnost, teror a absence moci. Doslova vytahovali poslance z parlamentu, táhli je na Majdan a tam je nutili, aby hlasovali pro (protiústavní zákony),“ dodal sesazený prezident.

Na tiskové konferenci volal po vyklizení ulic a obnovení pořádku v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Zároveň ale přislíbil, že o vojenskou pomoc z Ruska nepožádá. Do konce září by se podle Janukovyčových představ měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Volby, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá.

Janukovyč se omluvil, ale ne za mrtvé

„Rád bych se omluvil ukrajinskému lidu za to, že jsme nedokázali v zemi udržet stabilitu a dopustili, aby zavládlo bezpráví,“ prohlásil. Později pak pokračoval: „Želím obětí nepokojů, zašel bych do každé rodiny bez ohledu na to, na které straně barikády stála.“ Vinu za krveprolití, ke kterému došlo v Kyjevě, nicméně dává Západu a jeho „nezodpovědné“ politice.

Prezident, o jehož legitimitu se vedou spory, se vyjádřil také k současné situaci na Krymu. Ta je podle něj přirozeným důsledkem situace. Tamní obyvatelstvo totiž povstalo a odmítá „banditskou vládu nacionalistů a banderovců ustavenou v Kyjevě“. Vznikající oddíly domobrany na Krymu podle něj chtějí bránit životy svých rodin a svůj majetek před těmito radikály.

Strach o život

Janukovyč byl od víkendu nezvěstný. Podle svých slov musel uprchnout z Ukrajiny, protože se bál nejen o svůj život, ale i život svých nejbližších. Cestou z Kyjeva do Charkova, kam Janukovyč zamířil za svými povinnostmi, se na jeho kolonu údajně střílelo. „Vůz ochranky, který mě chránil, se dostal do křížové palby,“ uvedl Janukovyč. Stupňovat se měly také výhrůžky.

Podrobnosti o přechodu hranice neuvedl, řekl jen, že mu pomohli „vlastenečtí důstojníci“, kteří splnili svou přísahu. Do vlasti se ale chce vrátit jen tehdy, když mu bude i formou mezinárodních garancí zaručena bezpečnost.

Parlament chce Janukovyče postavit před soud

Ukrajina ve středu vydala na Janukovyče mezinárodní zatykač. Tamní prokuratura později oznámila, že požádá Moskvu o vydání sesazeného prezidenta, pokud se potvrdí, že se nachází v Rusku.

Podle ukrajinského parlamentu by se Janukovyč měl před soudem v Haagu zodpovídat ze „zločinů proti lidskosti“. Ukrajinci Janukovyče viní ze smrti téměř 90 lidí, které minulý týden zabili snajpři v centru Kyjeva. Jeden z opozičních poslanců dokonce tvrdí, že z tajných dokumentů vyplývá záměr Janukovyče potlačit demonstrace na Majdanu nekompromisní střelbou do davu. Pravost dokumentů ale nebyla ověřena.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra.

Legitimní, nebo svržený prezident?

Janukovyč se i nadále považuje za řádně zvolenou hlavu státu. Experti oslovení Českou televizí se ale staví spíše na stranu Majdanu a jeho odvolání považují za platné.

„Legitimita pochází od lidu. Parlament - zákonně zvolení zástupci lidu – zůstali v Kyjevě. Dali legitimitu vládě, odvolali prezidenta. Mám-li já volit mezi legitimitou prezidenta, který nese vinu za krvavé vyostření na Majdanu a který uprchl ze země, a legitimitou parlamentu, který zůstal a snaží se i přes složitou situaci plnit své povinnosti, pak jednoznačně stojím na straně parlamentu,“ míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

„Prezident Janukovyč byl odvolán v procesu, který neodpovídá ukrajinské ústavě. Na druhou stranu ale vidíme, že všechny kroky, které se odehrály na Ukrajině, mají jistou míru legitimity právě v tom, že je schválil parlament,“ podotkl právník Cardiff Law School Jiří Přibáň.

„Sesazenému“ prezidentovi hrozí doživotí

V případě odsouzení za zločiny proti lidskosti by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí. Exprezidentovi spolupracovníci se nicméně od soboty nalézají neznámo kde. Jak ale upozornil právník Cardiff Law School Jiří Přibáň, je otázkou, zda Janukovyče a jeho spolupracovníky vůbec lze soudit v Haagu. „Ukrajina neratifikovala římskou dohodu, podle které je zřízen mezinárodní soud. Tato dohoda tedy není účinná na území Ukrajiny,“ upozornil. Navíc k obvinění ze zločinů proti lidskosti je třeba skutečně závažné a systematické porušování lidských práv. Podle Přibáně však není v tuto chvíli jasné, zda se i přes padlé v kyjevských ulicích takového jednání Janukovyč skutečně dopustil.

Sesazeného prezidenta mají v hledáčku také švýcarské úřady. Prokuratura v Ženevě ho vyšetřuje kvůli podezření z praní špinavých peněz. Samotnému Janukovyčovi i jeho synu Oleksandrovi už obstavili jejich tamní majetek. K preventivnímu zmražení bankovních účtů Viktora a Olelsandra Janukovyče a dalších 16 lidí spojených s bývalou ukrajinskou vládou dnes přikročilo také Rakousko. (více zde)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

V Polsku zesilují zásahy proti distributorům drog

Polsko zintenzivňuje boj proti drogám. Za poslední týdny proběhlo několik úspěšných operací proti zločineckým organizacím. Jedním z hlavních posunů je prohloubení přeshraniční spolupráce s vyšetřovateli v sousedních a ostatních evropských zemích i s Europolem. Jen v loňském roce se v zemi podařilo zadržet devětadvacet tun syntetických omamných látek.
před 25 mminutami

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
04:16Aktualizovánopřed 34 mminutami

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení 95 procent lístků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal 66 procent hlasů, uvedla agentura AFP. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Hongkongu uložil aktivistovi Laiovi dvacet let vězení

Soud v Hongkongu odsoudil bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. V prosinci soud rozhodl, že se prodemokratický aktivista údajně dopustil „spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů“. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. Spojené státy či Velká Británie označily jeho případ za politický a vyzvaly k jeho okamžitému propuštění.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 1 hhodinou

Opoziční demokraté požadují vyšetření obchodů Trumpovy rodiny s Emiráty

Američtí opoziční demokraté požadují vyšetření obchodu mezi vládnoucími rodinami USA a Abú Dhabí. Ropná monarchie získala od Američanů vysoce chráněné vyspělé čipy. Jen několik měsíců předtím přitom příbuzný šajcha Ál Nahjána koupil za půl miliardy dolarů podíl v Trumpově rodinné firmě. Bílý dům podezření ze střetu zájmů odmítá.
před 11 hhodinami
Načítání...