Janukovyč: „Moci na Ukrajině se chopily fašistické síly“

Rostov na Donu – Sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je v Rusku. Z Rostova na Donu dnes žádal dodržení dohody, kterou v únoru podepsal s opozicí a zástupci Evropské unie. Ukrajincům se omluvil za to, že nedokázal udržet pořádek v zemi, otázku svého souzení před mezinárodním tribunálem v Haagu však považuje za předčasnou. Nejdříve by podle něj měly být všechny násilné trestné činny, ke kterým v zemi došlo, vyšetřeny. Janukovyč se i nadále považuje za legitimní hlavu Ukrajiny.

„Jsem odhodlán i nadále bojovat za budoucnost Ukrajiny, proti těm, kteří používají strach a teror a snaží se zmocnit Ukrajiny,“ prohlásil Janukovyč. Kyjev podle něj zaplavili neonacističtí a fašističtí ozbrojenci, kteří ničili veřejné budovy i chrámy a napadali obyčejné občany. „Je to nezákonnost, teror a absence moci. Doslova vytahovali poslance z parlamentu, táhli je na Majdan a tam je nutili, aby hlasovali pro (protiústavní zákony),“ dodal sesazený prezident.

Na tiskové konferenci volal po vyklizení ulic a obnovení pořádku v Kyjevě i v dalších ukrajinských městech. Zároveň ale přislíbil, že o vojenskou pomoc z Ruska nepožádá. Do konce září by se podle Janukovyčových představ měla v zemi realizovat ústavní reforma a v prosinci 2014 by se pak měly konat předčasné prezidentské volby. Volby, které vyhlásil ukrajinský parlament na 25. května, považuje Janukovyč za nelegitimní a kandidovat v nich nehodlá.

Janukovyč se omluvil, ale ne za mrtvé

„Rád bych se omluvil ukrajinskému lidu za to, že jsme nedokázali v zemi udržet stabilitu a dopustili, aby zavládlo bezpráví,“ prohlásil. Později pak pokračoval: „Želím obětí nepokojů, zašel bych do každé rodiny bez ohledu na to, na které straně barikády stála.“ Vinu za krveprolití, ke kterému došlo v Kyjevě, nicméně dává Západu a jeho „nezodpovědné“ politice.

Prezident, o jehož legitimitu se vedou spory, se vyjádřil také k současné situaci na Krymu. Ta je podle něj přirozeným důsledkem situace. Tamní obyvatelstvo totiž povstalo a odmítá „banditskou vládu nacionalistů a banderovců ustavenou v Kyjevě“. Vznikající oddíly domobrany na Krymu podle něj chtějí bránit životy svých rodin a svůj majetek před těmito radikály.

Strach o život

Janukovyč byl od víkendu nezvěstný. Podle svých slov musel uprchnout z Ukrajiny, protože se bál nejen o svůj život, ale i život svých nejbližších. Cestou z Kyjeva do Charkova, kam Janukovyč zamířil za svými povinnostmi, se na jeho kolonu údajně střílelo. „Vůz ochranky, který mě chránil, se dostal do křížové palby,“ uvedl Janukovyč. Stupňovat se měly také výhrůžky.

Podrobnosti o přechodu hranice neuvedl, řekl jen, že mu pomohli „vlastenečtí důstojníci“, kteří splnili svou přísahu. Do vlasti se ale chce vrátit jen tehdy, když mu bude i formou mezinárodních garancí zaručena bezpečnost.

Parlament chce Janukovyče postavit před soud

Ukrajina ve středu vydala na Janukovyče mezinárodní zatykač. Tamní prokuratura později oznámila, že požádá Moskvu o vydání sesazeného prezidenta, pokud se potvrdí, že se nachází v Rusku.

Podle ukrajinského parlamentu by se Janukovyč měl před soudem v Haagu zodpovídat ze „zločinů proti lidskosti“. Ukrajinci Janukovyče viní ze smrti téměř 90 lidí, které minulý týden zabili snajpři v centru Kyjeva. Jeden z opozičních poslanců dokonce tvrdí, že z tajných dokumentů vyplývá záměr Janukovyče potlačit demonstrace na Majdanu nekompromisní střelbou do davu. Pravost dokumentů ale nebyla ověřena.

Kromě Janukovyče prokuratura stíhá pro stejné podezření i exministra vnitra Vitalije Zacharčenka, bývalého prezidentova kancléře Andrije Kljujeva a bývalého generálního prokurátora Viktora Pšonku, jakož i bývalé velitele tajné služby a vojsk ministerstva vnitra.

Legitimní, nebo svržený prezident?

Janukovyč se i nadále považuje za řádně zvolenou hlavu státu. Experti oslovení Českou televizí se ale staví spíše na stranu Majdanu a jeho odvolání považují za platné.

„Legitimita pochází od lidu. Parlament - zákonně zvolení zástupci lidu – zůstali v Kyjevě. Dali legitimitu vládě, odvolali prezidenta. Mám-li já volit mezi legitimitou prezidenta, který nese vinu za krvavé vyostření na Majdanu a který uprchl ze země, a legitimitou parlamentu, který zůstal a snaží se i přes složitou situaci plnit své povinnosti, pak jednoznačně stojím na straně parlamentu,“ míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

„Prezident Janukovyč byl odvolán v procesu, který neodpovídá ukrajinské ústavě. Na druhou stranu ale vidíme, že všechny kroky, které se odehrály na Ukrajině, mají jistou míru legitimity právě v tom, že je schválil parlament,“ podotkl právník Cardiff Law School Jiří Přibáň.

„Sesazenému“ prezidentovi hrozí doživotí

V případě odsouzení za zločiny proti lidskosti by Janukovyčovi a jeho lidem mohlo hrozit až doživotí. Exprezidentovi spolupracovníci se nicméně od soboty nalézají neznámo kde. Jak ale upozornil právník Cardiff Law School Jiří Přibáň, je otázkou, zda Janukovyče a jeho spolupracovníky vůbec lze soudit v Haagu. „Ukrajina neratifikovala římskou dohodu, podle které je zřízen mezinárodní soud. Tato dohoda tedy není účinná na území Ukrajiny,“ upozornil. Navíc k obvinění ze zločinů proti lidskosti je třeba skutečně závažné a systematické porušování lidských práv. Podle Přibáně však není v tuto chvíli jasné, zda se i přes padlé v kyjevských ulicích takového jednání Janukovyč skutečně dopustil.

Sesazeného prezidenta mají v hledáčku také švýcarské úřady. Prokuratura v Ženevě ho vyšetřuje kvůli podezření z praní špinavých peněz. Samotnému Janukovyčovi i jeho synu Oleksandrovi už obstavili jejich tamní majetek. K preventivnímu zmražení bankovních účtů Viktora a Olelsandra Janukovyče a dalších 16 lidí spojených s bývalou ukrajinskou vládou dnes přikročilo také Rakousko. (více zde)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...